Stejný pachatel, podobný způsob provedení. Reportéři ČT vypátrali, co spojuje útoky v Česku a Polsku. Podle tajných služeb obou zemí není pochyb, že za nimi stojí Putinův režim. Kolumbijec, který zapálil autobusy v pražském dopravním podniku a aktuálně si odpykává trest v českém vězení, měl předtím v Polsku založit požár ve stavebninách ve městě Radom a také ve Varšavě. Natáčela Adéla Paclíková.
Video, které má zachycovat požár v polském městě Radom, se loni šířilo po sítích. Nešlo ale o obyčejný požár. Polsko oznámilo, že za útokem stál sabotér, který útočil i v Česku. Polské úřady tvrdí, že zprostředkovaně jednal na pokyn ruských tajných služeb.
„Když ten Kolumbijec provedl požáry, okamžitě předal informace ruským službám, které rozpoutaly dezinformační akci,“ uvedl mluvčí ministra pro koordinaci tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polská policie obvinila kvůli sabotážím Kolumbijce, který v Česku zaútočil na garáže pražského dopravního podniku a zapálil tři autobusy.
„Opravdu bych se chtěl před vámi všemi omluvit a poprosit celou zemi, tedy Českou republiku, o to, aby mi odpustila,“ prohlásil v červnu před soudem odsouzený muž Andres Alfonso De La Hoz De La Cruz. Momentálně si odpykává osmiletý trest v českém vězení za teroristický útok na garáže a plánování dalších. Kvůli tomu obhlížel i různé cíle.
Šlo například o poštu na Praze 6, tramvajovou točnu na Spořilově, Obchodní centra Chodov, OBI, Palladium a Atrium Flora. Vyšetřovatelé pak zdokumentovali, jak obhlížel kinosály.
„Na základě další proběhnuté komunikace začal obviněný opakovaně navštěvovat multikino Cinema City v obchodním domě Atrium Flora a kupovat lístky na představení za účelem činění obhlídky kinosálů během promítání, a to vše se záměrem činění aktivních základních kroků potřebných ke zdárnému založení požáru po skončení promítání,“ popsala u soudu soudkyně Daniella Sarah Sotolářová.
Místo „vojenského areálu“ stavebniny
Jak už Reportéři ČT ukázali v červnové reportáži, tohoto Kolumbijce podezřívala i policie v Polsku. Následně zjistili, že je to kvůli incidentu v polském městě Radom. A vypátrali videa, která zachycovala požár z konce května loňského roku. Články v seriózních médiích z té doby o požáru nenašli. Zato narazili na takové, které tvrdily, že tam vzplálo logistické centrum s vybavením NATO.
Z analýzy dat, která se Reportérům ČT podařilo získat, lokalizovali i místo, jež videa zachycují. Už z mapy je jasné, že to žádný vojenský logistický areál není. Je to oblast, kde jsou různé sklady se stavebním materiálem, autoservisy a podobně.
Reportéři ČT se do Radomu vypravili, na místě se však informací nedobrali. Pár dnů poté, co v červenci oslovili polské úřady s dotazy na případ, vydala tamní kontrarozvědka vůbec první prohlášení, ve kterém o incidentu ve městě Radom informovala. Uvedla, že Kolumbijce podezřívá ze zapálení hned dvou skladů stavebnin.
„Především (je obviněn) z činnosti proti Polské republice a z práce pro cizí rozvědku. To je v Polsku velmi těžký zločin. Hrozí za to od deseti let vězení až doživotí,“ sděluje Dobrzyński. Muž z Kolumbie podle polských úřadů nezapálil jen sklad stavebnin ve městě Radom, ale také ve varšavské čtvrti Praga.
„Nejprve přiletěl do Evropy, do Španělska, přistál v Madridu. Odtud se už legálně dostal do Polska. Nejprve provedl průzkum dvou objektů, dvou skladů stavebnin. Jeden byl ve Varšavě, druhý v Radomi. Zabralo mu to několik dní. Potom zapálil jeden sklad ve Varšavě. Zdokumentoval to příslušnými videi, fotografiemi. Přijel do Radomi, zapálil druhý sklad a odjel do Česka,“ popisuje Dobrzyński.
Telegramoví agenti
V Česku zapálil tři autobusy v garážích pražského dopravního podniku. Celá akce trvala jenom pár minut. Plamenů si všimli zaměstnanci podniku a požár uhasili. Policisté pak zjistili, že Kolumbijec jednal podle instrukcí člověka pod přezdívkami jako Adrian a podobně, se kterým komunikoval přes sociální síť Telegram.
„Obviněný jím způsobený požár podle předchozích pokynů zaslaných Adrianem zdokumentoval na svůj mobilní telefon, aby doložil splnění zadaného úkolu Adrianovi, za což byla přislíbena odměna ve výši tří tisíc dolarů,“ uvedla v červnu soudkyně.
Podle policie nebyl Adrian jediný, s kým byl útok koordinován. Ačkoliv před soud nebyl Kolumbijec za spolupráci s cizí tajnou službou postaven, česká tajná služba má za to, že to byla součást ruské hybridní války. „Pokud takový případ řešíte čistě po právní stránce v rámci trestního řízení, tak část důkazů, které pořídily tajné služby, ani nemůže být součástí (řízení), protože by tím ohrozily svoje vlastní zdroje,“ říká vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn.
Případ totiž naplňuje všechny znaky, jaké pozorují bezpečnostní složky i v dalších zemích. „Obecně platí, že takzvaní telegramoví agenti jsou využíváni jen pro ten který účel a slouží vlastně jako užiteční idioti, kteří mají něco splnit, a nezáleží na tom, jak dopadnou. Ti jsou obvykle získáváni na sociálních sítích,“ sděluje šéf BIS Michal Koudelka.
„Postup je obvykle takový, že jeden telegramový agent dostane úkol cíl popsat, natočit, nafotografovat a informace posílá na adresu, která mu je poskytnuta. Za to dostane nějaké peníze, obvykle velmi malé. (…) A pak jiný telegramový agent, který nemá nic společného s tím prvním, dostane za úkol ten útok provést,“ dodává Koudelka.
„Tváří se jako média“
I podle Poláků nejsou telegramoví agenti placeni velkými sumami. „Ruské služby platí doslova pár dolarů či eur za vylepování nálepek či psaní nápisů po zdech. Několik stovek až tisíc dolarů za žhářství a jeho zdokumentování,“ prohlašuje Dobrzyński. „Cíl je zastrašovat obyvatele v zemích, které podporují Ukrajinu, a proto to jde ruku v ruce právě s medializací na internetu,“ dodává Koudelka.
Podle polské kontrarozvědky byly tyto akce nařízeny, řízeny a financovány člověkem spojeným s ruskými tajnými službami. „Když to ten Kolumbijec zapálil, okamžitě předal informace ruským službám, které rozpoutaly dezinformační akci. Ta spočívala v tom, že se snažily přesvědčit veřejnost, že nešlo o stavebniny, ale o sklady vojenského vybavení určeného pro Ukrajinu. A že údajně bylo v Radomi úspěšně zapáleno a zničeno mezinárodní logistické centrum vojenské techniky. Což byla lež, další akt dezinformace,“ říká Dobrzyński.
To přesně odpovídá tomu, co Reportéři ČT našli na internetu. Jeden z článků s odkazem na telegramový kanál uvedl, že se jednalo o požár logistického centra s vybavením NATO určeného pro pomoc Ukrajině, a zároveň naznačuje, že za útokem mohli stát Ukrajinci. „Těmi údajnými pachateli měli být Ukrajinci, kteří se skrze zapálení těchto skladů měli údajně mstít polským úřadům,“ říká analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
„Informační zdroje, které se tváří jako média, i účty na sociálních sítích, které šířily tuhle dezinformaci, jsou jednoznačně podle obsahu nebo podle jiných zdokumentovaných informací napojené na Rusko,“ prohlašuje mluvčí skupiny proti dezinformacím Čeští elfové Bohumil Kartous.
Dezinformace má podle Dobrzyńského Evropany zmást a nejlépe je rozhádat. „Skoncovat s jednotou, poštvat Poláky proti Ukrajincům, Němcům, Čechům. Protože právě jednota – když Poláci a Češi jdou ruku v ruce – Rusům vadí,“ míní. Také podle odbornice na tajné služby Daniely Richterové z King's College London je cílem vnést do společnosti chaos a paranoiu.
„Když si umíte najmout nějakého amatérského sabotéra v Polsku jeden den, druhý den v Británii, třetí den ve Francii, čtvrtý den ve Finsku, tak to opravdu dává pocit, že Rusko je všude a že umí provést nebo rozsévat chaos po celé Evropě,“ sděluje.
Některé další pokusy o útoky BIS zastavila
Podle Koudelky je nejvíce útoků v zemích, které podporují Ukrajinu, jako Česko, Polsko, Německo, Velká Británie, a také v Pobaltí. Německo například varovalo před zápalnými zařízeními, která se objevila v leteckých zásilkách, v Litvě hořelo v obchodním domě Ikea, v Polsku shořela tržnice ve Varšavě.
Například právě v této sousední zemi už zadrželi kvůli podezření na sabotáže přes třicet lidí. A jak nyní potvrdily české bezpečnostní složky, případ Kolumbijce nebyl jediným pokusem, na který tajné služby a policie narazily. Deník N v minulosti uvedl, že tu zabránily dvěma incidentům.
„Některé další pokusy BIS zastavila. Ty medializovány nebyly a nebudu říkat ani počet, ani jaké případy to byly,“ sděluje Koudelka.
Cíle, na něž dnes Rusové útočí, se v řadě případů podobají těm, které se za doby studené války vytipovaly pro sabotáže pro případ, že by nastal reálný konflikt se Západem. V archivech se dochovaly dokumenty, které ukazují, jaké další cíle plánovali. „Jsou to například různá místa, kde jsou politické strany, jsou to různé konzuláty nebo ambasády v zahraničí na globálním Jihu,“ vyjmenovává Richterová.
Podle BIS útoky v tuto chvíli víceméně ustaly. „Je to zřejmě proto, že probíhají jednání, která se týkají příměří nebo míru na Ukrajině,“ sděluje Koudelka. Budoucnost je podle ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislava Brejchy těžké předpovědět, je ale podstatné, že nyní je známý modus operandi.
„Co se týče nějakého člověka, který se nechal někde nainstruovat, dá se předpokládat, že to bude pokračovat,“ tvrdí Brejcha. Podle Koudelky jsou útoky „překročením červené linie“. „Jedné z mnoha, kterou Rusové překračují. Tohle se normálně nedělo,“ uvedl.
