Bezpečnostní informační služba

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

Stejný pachatel, podobný způsob provedení. Reportéři ČT vypátrali, co spojuje útoky v Česku a Polsku. Podle tajných služeb obou zemí není pochyb, že za nimi stojí Putinův režim. Kolumbijec, který zapálil autobusy v pražském dopravním podniku a aktuálně si odpykává trest v českém vězení, měl předtím v Polsku založit požár ve stavebninách ve městě Radom a také ve Varšavě. Natáčela Adéla Paclíková.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Ministerstvo spravedlnosti zadávalo pokyny k převodu darovaných bitcoinů jejich vydražitelům i poté, co se tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (pozastavené členství v ODS) dozvěděl o zajištění části dárcovy kryptoměny policií jako možného výnosu z trestné činnosti, konstatovaly závěry externího auditu. Blažek na síti X napsal, že k aukci by nedošlo, kdyby příslušné orgány o možném nelegálním původu kryptoměn informovaly vládu.

Informaci o zadržení Ukrajince v Dnipru v souvislosti s loňskými bombovými výhrůžkami školám v Česku a na Slovensku zveřejnila slovenská policie ve středu ještě v době, kdy se policejní týmy stále nacházely na Ukrajině v Dnipru. Respektu to v pátek řekl mluvčí českého policejního prezidia Jozef Bocán. Podle zjištění webu týdeníku tak mohla být ohrožena jejich bezpečnost.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a s největší pravděpodobností byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuto skutečnost však slovenská policie zamlčela, což podle Denníku N zaskočilo české kriminalisty, kteří měli na vyšetřování dominantní podíl.

Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení muže, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz zároveň vyhostil z Česka a uložil mu nahradit škodu ve výši zhruba 115 tisíc korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal, soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.

V české pravoslavné církvi se odehrává boj o to, jestli se přikloní více k Rusku. Rozkol, který v organizaci panuje, sledují i úřady. Situace je podle nich vážná a jde o bezpečnost země, obávají se posilování ruského vlivu v rámci této církve u nás. Situaci mapovali Reportéři ČT, kteří se dostali také na akci, kde arcibiskup Michal Dandár – bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti – slavil deset let ve funkci. Po jeho boku se objevil například duchovní, o jehož klášter se zajímají ukrajinské bezpečnostní složky kvůli prokremelské propagandě. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka už v minulosti řekl, že se arcibiskup Michal a řada lidí kolem něj kloní k moskevskému patriarchátu. Mluvčí duchovního ale uvádí, že československá pravoslavná církev není pod žádným vedením té moskevské.

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.

Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Vláda zakázala čínské firmě Emposat provozovat satelitní stanici na Hodonínsku. Kontrarozvědka varovala, že zařízení může sloužit ke špionáži dění na oběžné dráze Země, napsal v úterý web Seznam Zprávy. Podle něj jde o první případ, kdy ministři využili nejtvrdší opatření zákona umožňujícího prověřovat zahraniční investice.

Nejúčinnější cestou k obraně proti dezinformacím je vzdělání, prohlásil ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Odborníci to potvrzují a doplňují, že Česko v mediální gramotnosti zaostává. Většina učitelů a ředitelů základních škol v průzkumu za překážku označila chybějící materiály. Organizace Jeden svět na školách proto připravila výukový plán, který mohou využít.

Prověřování úniku utajovaných informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad v době Miloše Zemana kontrarozvědka odložila. Pro trestní stíhání nejsou zákonné důvody, jak ČT potvrdil dozorový státní zástupce Jiří Pražák. Věc se týkala Zemanova prohlášení, že ho před lety navštívil důstojník civilní kontrarozvědky, který mu prozradil, že je nejbližší okolí hlavy státu odposloucháváno. Příslušník služby se tím mohl dopustit zločinu ohrožení utajované informace. Prezidenta kvůli tomu také BIS krátce před koncem jeho mandátu vyslýchala.

Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) hodlá prosazovat v EU přísnější pravidla pro digitální tržiště mimo Evropu, především tedy pro čínské e-shopy, které podle něj nedodržují unijní legislativu a mohou dokonce ohrožovat bezpečí svých uživatelů. Odborník na kyberbezpečnost ze společnosti Nettles Consulting Jan Kopřiva považuje za problematické hlavně čínské mobilní aplikace umožňující vstup na e-shopy a on-line tržiště.

Dvanáct Rusů a Vietnamců, kteří podle obžaloby prolomili systém na udělování víz do Česka, odešlo od soudu bez trestu. Obvodní soud pro Prahu 9 v úterý rozhodl, že se nestal trestný čin. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Blíže rozhodnutí nekomentovala, v případu zatím nebyl vyhotoven písemný rozsudek. Verdikt není pravomocný, odvolání už podalo dozorové pražské vrchní státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů měla skupina kupčením s termíny získat stovky milionů korun.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.