Bezpečnostní informační služba strana 2 z 5

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nepravomocně potrestal prezidentskou kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec, obsah rozhodnutí ale neupřesnil. Verdikt nekomentoval ani Pražský hrad. Případ se týká dopisů, kterými měl bývalý prezident Miloš Zeman požádat premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun, úřad neprozradil, jaký trest uložil.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

„Je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ zhodnotil obsah zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Rozvědka slovy jejího ředitele Michala Koudelky informovala v pondělí o tom, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Aleš Juchelka se domnívá, že sdělení bylo velmi emotivní, má jej za „politickou proklamaci, která přísluší pouze politikům“. O zjištění debatovali zákonodárci v pořadu Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích označil rezignaci šéfa IKEM Michala Stiborka obviněného novináři z nekalého finančního byznysu za podivnou. Politologa z Katedry politologie Západočeské univerzity v Plzni Přemysla Rosůlka nejvíc překvapilo to, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zpočátku Stiborka hájil. Válkova pozice je podle něj oslabená. Debata se věnovala i setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s Martinem Nejedlým. Zástupci ODS, TOP 09 ani Pirátů pozvání do debaty nepřijali.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu strávil pět hodin v pražské restauraci s poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým, který měl vazby na ruský režim a jehož činnost na Hradě podle médií prověřují české bezpečnostní orgány. O setkání informoval server Seznam Zprávy, jehož reportéři s Blažkem u restaurace mluvili. Ministr ještě před publikací na síti X popsal setkání jako náhodné. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) nepovažuje tento typ setkání za vhodný.

Advokátka Karolína Babáková dostane od státu dvě stě tisíc korun jako odškodnění nemajetkové újmy, které jí způsobilo trestní stíhání v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku. V úterý o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Stejnou částku přiznal i kolegovi Babákové, bývalému advokátovi Davidu Michalovi.

Obvodní soud pro Prahu 8 osvobodil bývalého příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Martina Uhera, který čelil obžalobě kvůli podvodům. Rozsudek zatím není pravomocný. České televizi informaci sdělil mluvčí soudu Petr Novák. Obžaloba tvrdí, že měl Uher při výkonu služby vylákat z rozvědky pod falešnou záminkou více než tři miliony korun. Důvod osvobození mluvčí soudu odmítl sdělit.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.

Kvůli vynášení informací na Hrad v době úřadování bývalého prezidenta Miloše Zemana skončil v Bezpečnostní informační službě (BIS) Martin Kropík, který působil ve speciální sekci kontrarozvědky. Odebrání bezpečnostní prověrky, tím i konec služebního poměru v BIS, potvrdil tento týden Městský soud v Praze, píše Aktuálně.cz. Důstojník se scházel s pracovníkem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jiřím Romem, který dříve u BIS také pracoval. Schůzky kontrarozvědka monitorovala, Kropík mimo jiné Romovi radil, jak se dá odhalit zpravodajská technika, dodává web.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka v Poslanecké sněmovně na konferenci Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní pro zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení. Na konferenci vystoupil i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Podle něj se Rusové zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy.

Prezident Petr Pavel je připravený zbavit bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře mlčenlivosti ve věci úniku informací, požádala o to Bezpečností informační služba (BIS). Prezident to řekl při čtvrteční návštěvě Jihlavy. Pavlův předchůdce v čele státu Miloš Zeman podle informací Deníku N a Respektu před odchodem z funkce inspekci BIS odepsal, že svého kancléře v případu vyzrazení tajných informací mlčenlivosti nezbaví. Zabránil tak tomu, aby inspektoři Mynáře vyslechli.

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se po letech odmítání od bývalého prezidenta Miloše Zemana dočkal povýšení. Brigádním generálem ho v pondělí na Pražském hradě jmenoval na návrh vlády prezident Petr Pavel. Zeman obdobnému návrhu kabinetu v minulosti nevyhověl sedmkrát. Povýšen byl v pondělí také náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo policejní prezident Martin Vondrášek.

Bývalý zpravodajec Jan Petržílek získal téměř 930 tisíc korun za stíhání v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za nemajetkovou újmu, ušlou mzdu, náklady na obhajobu či pobyt ve vazbě mu je vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. ČT to potvrdil Petržílkův advokát Václav Němec s tím, že žádají dalších 2,6 milionu. Na ministerstvo proto podali žalobu. Petržílek čelil obžalobě s bývalým předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, soudy je však osvobodily.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal před koncem ve funkci vládu dvakrát o abolici, která může zastavit trestní stíhání. Zeman to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Obě žádosti se podle Zemana týkaly jeho tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru tvrdí, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře. Nynější Zemanovo vyjádření se ale opět liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Ministři ve středu schválili návrh na jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky generálem. Prezident Petr Pavel již avizoval, že návrhu vyhoví. Jeho povýšení opakovaně odmítal předchozí prezident Miloš Zeman. Vláda rovněž schválila důchodovou novelu, díky které by žádost o důchod mělo být možné podat on-line. Penze by se měly vyplácet v první půli měsíce.