Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.
Bělobrádek: Lidovci nemohou být s nízkými preferencemi spokojeni. Odmítl ale, že by to bylo tím, s kým jsou v koalici
Březnový průzkum agentury Kantar pro Českou televizi přiřkl KDU-ČSL dvě procenta hlasů, zatímco poslední průzkum Medianu straně sliboval tři procenta. Je to mnohem méně, než by lidovci potřebovali k tomu, aby se udrželi v Poslanecké sněmovně, a dokonce i méně, než dostali ve volbách v roce 2010 (4,4 procenta), kdy ze sněmovny skutečně vypadli.
Pavel Bělobrádek, který se v důsledku tehdejšího katastrofálního výsledku lidovců dostal do čela strany, zdůraznil v Intevriew ČT24, že byli také jedinou stranou, která se dokázala do sněmovny zase vrátit. A věří, že dokážou zabránit tomu, aby se museli pokoušet vrátit se i po druhém vypadnutí.
Domnívá se, že KDU-ČSL musí hlavně propagovat úspěchy, kterých podle Bělobrádka ve vládě dosáhla. Řadí k nim digitalizaci agend ministerstva práce a sociálních věcí, „kde jedinou digitalizaci v této zemi dělá Marian Jurečka“, nebo prosazení valorizace příspěvků na péči.
Míní také, že by Jurečka měl být méně vidět, když přijde řeč na nepopulární opatření. „Některé věci by nemusel komunikovat zrovna on, jsou i jiní členové vlády a je potřeba se také někdy vymezit. Už jsem před pěti šesti měsíci říkal, že nesmíme být vnímáni jako ODS-B, a o tom jsem přesvědčen. Když teď ODS přišla s tím, že by mělo být možno bez udání důvodu propouštět lidi, tak se tomu Marian Jurečka jasně postavil. To považuji za správný politický postoj,“ shrnul.
Zdůraznil však, že strana nemůže být spokojena s tím, co naznačují průzkumy. „Jsou to sice takzvaně jenom preference, už jsme mnohokrát zažili, že se mýlily s reálným výsledkem, ale důležitý je trend. Trend je už několik měsíců trvající. Spokojeni s ním nejsme,“ ujistil.
Nesouhlasí však s tím, že by příčinou poklesu preferencí byla spolupráce s liberálními stranami, jak naznačoval v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny další bývalý předseda lidovců Jiří Čunek, a že by koalici držel pohromadě jen odpor k opozičnímu lídrovi Andreji Babišovi (ANO). „Jsem přesvědčen, že jak koalice SPOLU, tak vytvoření této vlády bylo správným krokem. Byl rozhodně lepší, než co by mohlo nastat v jiných kombinacích,“ uvedl Bělobrádek.
BIS má podle Bělobrádka dobré jméno u nejlepších tajných služeb světa
Pavel Bělobrádek nemá ambici vrátit se do čela strany, aby se ji pokusil znovu vyvést z krize. Zůstává poslancem a ve sněmovně se mimo jiné zabývá bezpečnostními otázkami coby předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Jejím předsedou je již ve druhém volebním období v řadě a je přesvědčen, že kontrarozvědka funguje dobře.
„Naše kontrarozvědka pracuje velice profesionálně, má výsledky a je velice respektovaná v zahraničí. To znamená, že s naší BIS sdílejí informace nejlepší tajné služby na světě. To nedělají s každým. Myslím, že to svědčí o hodně. A také, že i my jsme platní a jsou informace, které předává naše kontrarozvědka kolegům v zahraničí. Je to kvitováno jako velice prospěšné a seriózní,“ míní Bělobrádek.
Souhlasí i s tím, o čem mluvil ředitel služby Michal Koudelka, když její sídlo v úterý navštívil prezident Petr Pavel – totiž se zhoršenou bezpečnostní situací. Koudelka ji dokonce označil za nejhorší od druhé světové války.
Podle Bělobrádka je hlavně potřeba, aby se společnost zbavila „lehkomyslnosti“, která pramení z domněnek, že České republice nic nehrozí. To ale považuje šéf komise pro kontrolu BIS za chybné přesvědčení.
„Je potřeba si uvědomovat to, co věděli naši dědové a pradědové. Můj dědeček válčil v první světové válce stejně jako jeho otec. Děda i praděda prošli balkánskou frontou, a když se vrátili, mysleli, že už se to nikdy nebude opakovat. A za dvacet let byla válka. Za dalších dvacet let nás okupovali vojáci Varšavské smlouvy. Pak už jsme si mysleli, že se to nikdy nestane, a v 90. letech byl konflikt na Balkáně. Každých dvacet let hrozí určité nebezpečí,“ řekl.
Domnívá se, že není třeba k situaci přistupovat hystericky, ale určitou změnu ve vnímání bezpečnosti by považoval za prospěšnou. „Znalost věcí jako první pomoc, jak se zachovat, jak nezpanikařit třeba ve školách, to smysl dává,“ nastínil.
Nemyslí si ale, že by potenciální riziko zvyšovalo omezení rozpočtu BIS, jak naznačoval v rozhovoru pro Českou televizi místopředseda ANO a místopředseda komise pro kontrolu kontrarozvědky Robert Králíček. „Když jsme se o tom bavili s panem ředitelem Koudelkou, tak řekl, že si s tím poradí. Je to především otázka, že nebudou rekrutováni všichni noví důstojníci, s kterými se počítalo. Na druhou stranu – kontrarozvědka je velice dobře fungující,“ míní.
Pokud jde o to, zda představuje bezpečnostní riziko předseda opozičního ANO Andrej Babiš, má Pavel Bělobrádek – mimo jiné někdejší Babišův kolega ze Sobotkovy vlády, kde byli oba vicepremiéry – pochybnosti. „Je schopen velmi flexibilně měnit názory na zahraniční politiku, na vnitrostátní politiku, na to, kdo je jeho volič. To pak nebudí úplnou důvěru, kam by se mohl posunout, pokud mu to bude prospěšné k úspěchu ve volbách,“ podotkl i s odkazem na společnou vládní zkušenost.