Únorový volební model agentury Kantar ukazuje na další posílení dlouhodobě prvního hnutí ANO. Jeho náskok je v průzkumu patrný jak vedle druhé ODS, tak i případné koalice SPOLU. Oproti ní by dosáhlo na takřka dvojnásobný zisk. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
ANO má ve volebním modelu Kantaru už skoro dvojnásobek toho co SPOLU
Na prvním místě se v modelu počítajícím s jednotlivými stranami opět umístilo ANO, tentokrát se ziskem 38,5 procenta. Oproti lednu je to nárůst o 3,5 procentního bodu. Druhá ODS by měla 14,5 procenta, meziměsíčně jde o pokles o procentní bod. Beze změny by ve srovnání s lednem byli Piráti s 9,5 procenta, SPD v modelu mírně klesla na devět procent. Naopak mírné zlepšení zaznamenali Starostové, kteří by měli sedm procent. TOP 09 by dál byla na pěti procentech.
Ostatní strany by byly pod pětiprocentní hranicí, a to znatelně. Nejblíže jí jsou v tomto modelu sociální demokracie a KSČM, obě shodně 2,5 procenta. Na dvou procentech by byli lidovci. Jak KDU-ČSL, tak SOCDEM si přitom pohoršily, obě mají o 1,5 procentního bodu méně ve srovnání s lednovým průzkumem. „Obecně je tentokrát patrný odliv preferencí od menších stran pohybujících se pod pěti procenty a ANO získalo právě primárně od stran jako SOCDEM, KSČM, Přísaha, Trikolóra nebo PRO,“ uvádí autoři modelu.
Na základě zjištěných preferencí v průběhu posledních tří měření je modelován počet mandátů, které by politické subjekty získaly, pokud by se volby do dolní komory konaly v době sběru dat. Přepočet je prováděn tak, jak by probíhal po sečtení hlasů ve volbách. Hnutí ANO by tak získalo pětadevadesát mandátů, ODS by měla pětatřicet křesel, za Piráty by bylo čtyřiadvacet poslanců, SPD by dosáhla na dvaadvacet mandátů, STAN by získal patnáct křesel a TOP 09 by měla devět mandátů. Současná vládní pětikoalice by tak neobhájila většinu, získala by pouze 83 mandátů.
Silná pozice ANO i vůči SPOLU
Za situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnila koalice SPOLU (složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) tak jako v roce 2021, ovšem už ne koalice Pirátů a STAN, by ANO mělo 39 procent – meziměsíčně by šlo o stejný nárůst jako v případě modelu uvedeného výše a zároveň by to bylo o dvanáct procentních bodů víc než výsledek hnutí v posledních sněmovních volbách.
SPOLU by získalo dvacet procent. Meziměsíčně by tedy ztratilo 2,5 procentního bodu, oproti volbám by si pohoršilo o osm procentních bodů. Rozestup mezi ANO a SPOLU by se tak zvětšil a ANO by už mělo téměř dvakrát tolik.
Na dalších místech by byli Piráti s deseti procenty, SPD s devíti procenty a STAN se 7,5 procenta.
Přepočet na mandáty provedený stejný způsobem jako v případě jednotlivých stran ukazuje, že ANO by získalo třiadevadesát mandátů, koalice SPOLU by svůj zisk překlopila do devětačtyřiceti křesel. Piráti by měli třiadvacet, SPD jednadvacet a STAN čtrnáct mandátů. Jiné subjekty by se do sněmovny nedostaly. V tomto případě by současná pětikoalice sice měla silnější zastoupení v dolní komoře, než kdyby kandidovaly strany samostatně, ale 86 mandátů by stále zdaleka nestačilo na většinu. Současná opozice by dohromady dala 114 mandátů.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 90. vlna průzkumu Trendy Česka
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 2. až 1. 3. 2024 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 1015 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,6 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
Do volebního modelu počítajícího s koalicí vstoupilo 1004 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,0 (u stran s nízkým ziskem) až 3,7 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.