Více než osm miliard korun vykáže ministerstvo dopravy z letošních útrat jako výdaje na obranu. Vytipovalo dvacet staveb, které by v případě potřeby sloužily armádě. V týdnu to jednomyslně schválili poslanci rozpočtového výboru.
Železniční stanice v České Třebové a její okolí je jeden z nejvytíženějších dopravních uzlů v Evropě. Denně tudy projede až pět set vlaků. Poslední větší opravou místo prošlo v 50. letech minulého století. Na jaře proto začala rozsáhlá modernizace. Stavbaři obnoví desítky kilometrů kolejí, stovky výhybek a několik mostů. Cestující budou moct využívat novou lávku, podchod i nástupiště, změny pocítí také při jízdě vlakem.
„Stoupne rychlost při průjezdu touto stanicí a celkově se zlepší spolehlivost železniční infrastruktury,“ přiblížil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Hotovo má být do konce roku 2031. Práce mají celkem vyjít na 19,5 miliardy korun. Menší část zaplatí Evropská unie, větší půjde ze státního fondu.
Celkem je na zmíněním seznamu dvacítka staveb – z poloviny železnice, z poloviny dálnice. Mezi nimi i úsek D11 vedoucí k polským hranicím. Severoatlantická aliance bere Česko jako tranzitní zemi. Ministerstvo proto stavby považuje za strategické a chce je vykázat jako obranné výdaje. „To nebude mít žádný dopad na saldo státního rozpočtu, je to vlastně přebarvení těch výdajů,“ řekl ministr v demisi Martin Kupka (ODS).
Krok podpořili členové rozpočtového výboru napříč politickými stranami a hnutími. „Kdybychom s tím nyní nesouhlasili, tak ten problém se jen odsouvá dál do budoucna. Proto bylo potřeba to schválit,“ sdělil nový předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé).
Plní Česko závazek vůči NATO?
Nastupující koalice však upozorňuje, že některé resorty prý pomáhají ministerstvu obrany, které nestíhá plnit závazky vůči NATO ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. „Když se podíváte do posledního pokladního plnění, tak se pohybují kolem 1,3 procenta HDP,“ tvrdí kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová (ANO).
„Pro reálné využití je potřeba připravit i tu dopravní infrastrukturu. Bez ní by ty investice do obrany postrádaly smysl,“ zdůraznil Kupka.
Na rok 2026 mají investice do dopravních staveb sloužících k obranným účelům vzrůst víc než dvojnásobně. Tedy ze zhruba osmi na dvacet miliard. Členové Národní rozpočtové rady však upozorňují, že Severoatlantická aliance takové plány nemusí schválit. „Žádné definitivní, přesné návody na to, jaké výdaje uznat a neuznat, v tuto chvíli neexistují. Ale velmi pochybujeme, že celá tato suma bude jednou uznána,“ naznačil předseda orgánu Mojmír Hampl.
Částky na dopravní stavby, případně i jiné výdaje, se však ještě mohou změnit. Nastupující vláda totiž plánuje návrh státního rozpočtu na příští rok podle svých vyjádření výrazně přepracovat.
