Sněmovna

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh státního rozpočtu na rok 2027. Ve druhém čtení chystají vládní strany přesuny v řádech maximálně několika miliard. Víc peněz by mohla na úkor jiné kapitoly dostat třeba Národní sportovní agentura, které v září kabinet schválil oproti letošku 200 milionů navíc. Schodek už poslanci měnit nemohou. O rozpočtu na obranu jednal i sněmovní výbor pro obranu. „Já bych ho hodnotil jako maximum možného. Je to rozpočet, který je nejvyšší v historii České republiky – 191 miliard. Z toho 145 miliard přímo pro Armádu České republiky,“ komentoval ho ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala, aby s ním o záměru koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky jednal veřejně. ANO, Motoristé a SPD usilují o to, aby Česká televize (ČT) a ČRo spadaly pod státní rozpočet. Předseda vlády Zavorala také označil za „aktivistu“. Dle Zavorala schůzka na Úřadu vlády probíhala jako „jednostranný diktát toho, co se stane a jak to bude“. Proto prý volá po veřejné diskusi, která ale měla přijít mnohem dříve než nyní. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek doplnil, že s předsedou vlády jednal dvakrát, kroky s Rozhlasem prý koordinují. Zákon, který má změnit financování obou médií, prošel prvním čtením dle Chudárka „hurá stylem“, dění označil za „neuvěřitelně špatné“. Návrh je pro ČT prý nepřijatelný, poukázal zejména na rozsah rozpočtu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila změnu financování České televize a Českého rozhlasu, nově by místo poplatků měl obě média financovat státní rozpočet. Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví a šéfa poslanců Motoristů Borise Šťastného navržený zákon neznamená omezení svobody médií, opozice podle něj téma „zneužila pro svůj politický boj“. Obvinil ji z blokování sněmovny. Ctí prý právo každého se vyjádřit a přijít na demonstraci. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová vytýká vládní koalici způsob, jakým byl zákon prosazen. „To prostě není parlamentní demokracie,“ prohlásila. Protesty podpořila, apelovala na jejich klidný průběh. Diskusí v Duelu ČT24 provázela Tereza Kručinská.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.

Slovenský prezident Peter Pellegrini žádá premiéra Roberta Fica (Smer), aby přehodnotil návrh na jmenování Filipa Kuffy ministrem životního prostředí. Pellegrini to zdůvodnil zahájeným trestním stíháním, jež se týká resortu a které podle hlavy státu může souviset s Kuffovou nynější funkcí náměstka na ministerstvu. Fico v reakci oznámil, že se v nejbližších dnech sejde se šéfem SNS Andrejem Dankem. Ten později potvrdil, že jeho strana na nominaci trvá.

Poslanci poslali v úterý do závěrečného čtení novelu, která počítá mezi jiným se zvýšením pokut za týrání zvířat. Stejně naložili s novelou o rostlinolékařské péči. Do Rady Českého rozhlasu zvolili moderátora a influencera Jakuba Jíru. V prvním čtení sněmovna podpořila registr žáků a registr pedagogů a akademiků i novelu zákoníku práce, která mění pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení kromě samotného služebního zákona také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoc prezidenta jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Sněmovna v prvním čtení v pátek podpořila vládní novelu zákona o platformové práci. V úvodním kole projednávala i novelu zákoníku práce upravující pravidla odměňování. Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude ve sněmovně čelit návrhům opozice na zamítnutí už v prvním kole. Poslanci úvodní debatu nedokončili. Zvýšení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané naopak sněmovna neprojednala vůbec kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru.

Sněmovna znovu schválila nové podmínky zaměstnávání státních úředníků, přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Ten se podobně jako opozice obává „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna hlasy koalice tuto pravomoc prezidenta také opět omezila. Později odpoledne poslanci schválili několik novel, mimo jiné tu o nakládání s bateriemi. Schůze byla přerušena až pozdě večer.

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.

Vláda schválila změny občanského zákoníku, které se týkají rozvodů či domácího násilí. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) mají posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé pojmy po takzvané rozvodové novele účinné od začátku roku. Před zasedáním kabinetu se sešla koaliční rada, věnovala se mimo jiné novele upravující financování asistentů pedagogů. Tu chce vláda probrat za týden, experti se mají domluvit do pátku.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výsledcích víkendových voleb. Probrali mimo jiné specifika volebních lístků v Praze, dále diskutovali o účasti prezidenta Petra Pavla, který původně avizoval, že hlasování vynechá. Hovořili i o klesajícím počtu kandidátů. Pozvání do diskuse přijali glosátorka Zuzana Bubílková, herec a influencer Josef Bánovec, spisovatel, scenárista a bývalý politik Radek John, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský a šéfredaktor serveru Echo24 Dalibor Balšínek. Pořadem provázel Petr Obrovský.

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.