Sněmovna

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené důchodové reformy. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u Ústavního soudu celkem sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.

Jedním z hlavních témat vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je prevence. Pokud norma projde, pojišťovny by na ni měly mít možnost vynakládat víc prostředků. Opozice ale upozorňuje, že to bude záležet na jejich finanční kondici. Zdravotní výbor ve středu posuzoval na dvě desítky pozměňovacích návrhů k zákonu. Mezi nimi i ten, který by pacientům umožnil zvolit si a doplatit dražší variantu péče. Na této změně se ale přítomní poslanci nedokázali shodnout.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) oznámil, že podepsal dohodu s dvěma nezařazenými poslanci, které v lednu ze svých řad vyloučila menší vládní strana Hlas–SD. Dohoda podle Fica vytváří podmínky k zajištění stabilní koaliční většiny ve sněmovně.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Sněmovna zpřísní kontroly a do budoucna může omezit i okruh lidí, kteří do ní mají přístup, aniž by procházeli bezpečnostním rámem. Dolní komora tak reaguje na incident se zbraní, kterou tam v úterý přinesl poradce poslankyně ANO Heleny Válkové a zastupitel Prahy 7 Martin Suchánek – a zapomněl ji na jedné z toalet. První místopředseda hnutí Karel Havlíček uvedl, že pokud Suchánek nerezignuje, bude z ANO vyloučen.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

„Je nesmírně důležité, abychom si sedli k jednomu stolu. Jakmile se jedná o bezpečnost, tak si myslím, že mají jít všechny šarvátky stranou,“ uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v souvislosti s chystanou čtvrteční schůzkou k bezpečnosti a růstu nákladů na obranu. Tu svolal premiér Petr Fiala (ODS) i se zástupci opozice. V pořadu hovořila i o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny a o situaci po svém rozhodnutí znovu nekandidovat.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Sněmovní volby by v lednu vyhrálo opoziční hnutí ANO s třiatřiceti procenty. Druhá by byla vládní koalice SPOLU se sedmnácti procenty, třetí STAN s jedenácti procenty. Piráti by se do sněmovny těsně nedostali. Své zástupce by naopak v dolní komoře měli Motoristé, SPD a Stačilo!, vyplývá z volebního modelu agentury Median.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) bude ve sněmovních volbách 2025 kandidovat za ODS na pražské kandidátce koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ve sněmovně to ve středu oznámil spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Fialy nebudou volby jen o boji mezi levicí a pravicí, ale také o hodnotové orientaci země a její bezpečnosti.