Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.

Rada považuje za znepokojivé, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok nejsou zajištěny peníze na vyhlášení další veřejné soutěže programu, což webu Vědavýzkum.cz potvrdil i mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Ondřej Macura. Výpadek programu by podle rady mohl ohrozit kontinuitu jednoho z nejúčinnějších nástrojů podpory špičkového výzkumu v Česku. Učená společnost ČR o svém postoji informovala v tiskové zprávě.

„Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, zejména její rozpočtový výbor, aby při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2027 ve druhém čtení navýšila výdaje na výzkum, vývoj a inovace v kapitole MŠMT o prostředky potřebné k pokračování programu ERC CZ. Zároveň žádáme vládu, aby takové řešení podpořila,“ píše se ve výzvě. Kabinet by tak podle Učené společnosti měl učinit v duchu svého programového prohlášení, ve kterém avizoval, že „chce vytvářet podmínky, které umožní českým vědcům i výzkumným institucím dosáhnout špičkových výsledků a přitáhnout talenty z domova i zahraničí“.

Nahrávám video

Předvybráno zdarma

Díky programu ERC CZ se v tuzemsku financovaly vědecké projekty, které uspěly v náročném dvoukolovém mezinárodním hodnocení Evropské rady pro výzkum (ERC) a prokázaly tak v mezinárodní konkurenci svou vysokou kvalitu, zdůraznila Rada Učené společnosti ČR.

Program podle ní umožňuje realizaci kvalitních projektů v českých výzkumných institucích a pomáhá zdejšímu výzkumnému prostředí dosahovat mezinárodních standardů. Zvyšuje také šance českých vědců a vědkyň uspět v dalších kolech evropských grantových soutěží, protože řešitelé projektů ERC CZ mají povinnost znovu podat návrh do některé z výzev ERC.

Programy ERC jsou evropské granty, které fungují bez ohledu na národnost výzkumníků. Ze střední a východní Evropy vzhledem k obrovské konkurenci uspěje spíše méně uchazečů. Těchto grantů existuje rovnou několik typů – od těch podporujících začínající vědce, přes ty na rozvoj nadějných projektů, až po ty určené pro nejnáročnější výzkumy, které stojí spoustu peněz.

Český projekt ERC CZ podporoval ty projekty, které na evropské peníze jen těsně nedosáhly. Umístily se ale v hodnocení natolik vysoko, že by si podporu zasloužily. Výběry těch nejlepších projektů jsou značně náročné, jak finančně, tak personálně – aby se vybral ten nejperspektivnější, tak to stojí spoustu peněz i lidského kapitálu. A všechnu tuhle práci už odvedla Evropská unie.

„Program ERC je malým zázrakem v systému EU, neboť je zcela oproštěn od politiky (tedy například neobsahuje žádné výhody pro nově přijaté země) a jeho hodnocení je zaměřeno výhradně na kvalitu vědy. Hodnocení se odehrává na velkém hřišti celé Evropské unie, takže pokud někdo dostane nejvyšší stupeň A, tedy že výzkum je natolik kvalitní, že by měl být podpořen, je to známka mezinárodní kvality – opět tedy něco, co se v našich národních hodnoceních vědy ne vždy daří postihnout, protože část domácí vědy, včetně té podporované MŠMT, má obtíže dohlédnout za pohraniční hory,“ komentoval tento projekt na sociálních sítích český přírodovědec Vojtěch Novotný.

„Program ERC CZ ve své minimalistické formě podporoval právě ty granty hodnocené jako A, na něž ale v ERC už peníze nezbyly (což je asi polovina takto hodnocených grantů). Tím česká věda vlastně úspěšně parazitovala na velmi drahé operaci ERC, jakou je hodnocení grantů, jakož i na odbornosti špičkových vědců, kteří věnují svůj čas a své úsilí hodnocení ERC grantů, ale neučinili by tak pro malou národní agenturu. Chápu že věda má dnes omezený rozpočet, ale jsem si naprosto jist, že peníze použité na jiné programy MŠMT nepovedou k vědeckým výsledkům srovnatelným s těmi získanými z programu ERC CZ,“ dodal vědec.

Nesouhlas s rušením programu vyjádřil na sociálních sítích také ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka: „ Zrušení programu ERC CZ je vážnou chybou. Zbavujeme se možnosti podpořit vynikající projekty českých vědců, a dát jim tak naději na založení vlastní vědecké skupiny. Žádné podobně respektované mezinárodní hodnocení přitom v českých podmínkách nejsme schopni zajistit,“ sdělil.

Zachování programu podporuje také Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd: „Je to jeden z nejefektivnějších nástrojů na podporu vědy, které v Česku máme,“ uvedl v rozhovoru pro ČT. Také on na něm oceňuje to, že výběr provádí Evropská výzkumná rada, takže Česko na tomto procesu ušetří. „Tyto granty pomáhají primárně mladým vědcům nebo těm ve středním věku, takže Česku pomáhají udržet si ty nejtalentovanější vědce,“ doplnil Jungwirth.

Tento program je pro Českou republiku zcela nenahraditelný.
Tomáš Jungwirth, Fyzikální ústav Akademie věd

Potvrzené škrty

Bývalý náměstek z ministerstva školství Jiří Nantl (ODS) už dříve uvedl na sociální síti X, že podle rozpočtových podkladů má účelová podpora výzkumu poskytovaná resortem mimo Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) příští rok dosáhnout 725,8 milionu korun, což představuje meziroční pokles o 1,35 miliardy, tedy o 65 procent.

Mluvčí MŠMT Macura podotkl, že resort do rozpočtu pro příští rok peníze na vyhlášení další výzvy programu ERC CZ požadoval. „V této chvíli však výše navržených finančních prostředků státního rozpočtu na příští rok vyhlášení této výzvy neumožňuje. Pokud během dalšího schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně dojde k navýšení prostředků na vědu a výzkum v kapitole MŠMT, je ministerstvo připraveno tyto prostředky použít na programy účelové podpory,“ řekl webu Vědavýzkum.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.