Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.
Granty ERC podporují výzkum, který má potenciál přinést průlomové objevy. Podle AV badatelé a badatelky dostanou v průměru 37 milionů korun na výzkum v délce pěti let. Předsedkyně AV Eva Zažímalová podotkla, že vedle velké vysoké finanční podpory, je u těchto grantů výhodou i minimum administrativy, která se s nimi pojí.
Výzkum RNA
Haně Macíčkové Cahové z Ústavu organické chemie a biochemie AV grant pomůže ve zkoumání molekul, které se vyskytují v buňce na konci ribonukleové kyseliny (RNA). Podle AV je studium těchto „čepiček RNA“ velmi obtížné, neboť není snadné je v buňce identifikovat.
Z dosavadních výzkumů však vyplývá, že vedle ochrany vláken RNA pomáhají buňce také reagovat na stresové podmínky. Macíčková Cahová se svým týmem vyvíjí nové techniky, které by tyto struktury snáze zachytily a umožnily osvětlit jejich reakce v buňce.
Změna energie
Výzkumník Tomáš Slanina, taktéž z ÚOCHB, grant využije pro vývoj molekulárního systému k přeměně světelné energie do chemických vazeb a jejich následnou konverzi na elektrický proud.
S kolegy se tak pokusí přispět k řešení jedné z největších komplikací spojených s masovým přechodem na udržitelné zdroje energie – možnosti stabilizace kolísající produkce solární energie a řešení jejího efektivního ukládání.
Vznik rakoviny
Mezibuněčnou komunikaci takzvaných nukleotidů, stavebních kamenů DNA a RNA, které zásadně přispívají k růstu rakovinových buněk, bude zkoumat skupina Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV.
Podle akademie se látky cílené na metabolismus nukleotidů v léčbě rakoviny užívají přes 70 let, jejich účinek však kazí toxicita a vznik rezistence spojené s nádorovým prostředím.
Zkoumání strojového jazyka
Za čtvrtým podpořeným českým projektem stojí Ondřej Dušek z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dušek pracuje na univerzálním generátoru přirozeného jazyka, který se bude učit jen z několika příkladů a nebude dělat chyby. Úspěch výzkumu by mohl vést ke vzniku chytrých hlasových asistentů v češtině či novým aplikacím, které přehledně shrnou složitá data.
Startovací granty letos získalo 397 mladých vědců a vědkyň z 22 evropských zemí. Evropská výzkumná rada mezi ně rozdělí přes 15 miliard korun.
Týmy z Česka nejsou v soutěži o ERC granty zatím příliš úspěšné. Zatímco z některých zemí uspějí desítky projektů, v Česku se podpořené projekty počítají v jednotkách. Loni v kategorii startovacích grantů uspěly jen dvě tuzemské žádosti. Před rokem proto Akademie věd a Univerzita Karlova vytvořila expertní tým, který má vědcům s žádostmi o ERC granty pomáhat.
