„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.

Všechny velké společnosti, které vyvíjejí umělé inteligence, se snaží o co nejrychlejší vznik superinteligence. Žádná z nich ale není připravená na rizika, která jsou s tím spojená, tvrdí nová nezávislá analýza, která současně varuje, že žádná z těchto firem nemá reálně plány na prevenci katastrofických rizik umělé inteligence.

Zprávu vytvořila nezisková organizace Future of Life Institute (FLI). Zabývala se velkou osmičkou: americkými společnostmi Anthropic, OpenAI, Google DeepMind, xAI a Meta a čínskými subjekty DeepSeek, Alibaba Cloud a Z.ai. Jde o hlavní hráče na poli umělých inteligencí, kteří mají v tomto oboru největší potenciál, možnosti i vliv. Podle analýzy tyto společnosti nesplňují ani své vlastní závazky v oblasti bezpečnosti. „Plynou z toho katastrofální rizika,“ varují autoři práce.

Zpravodajský web Euronews upozorňuje, že tato zpráva přichází v době, kdy společnosti zabývající se AI čelí soudním sporům a obviněním, protože jejich chatboty údajně způsobují psychickou újmu – mimo jiné tím, že fungují jako „koučové sebevražd“. A nově také přibývá zpráv o masivních a velmi účinných kyberútocích, které pachatelé provedli právě s využitím AI.

Jako by žádná rizika neexistovala

Zpráva popsala u celé osmičky lídrů na poli AI zásadní nedostatek důvěryhodných strategií, které by předcházely katastrofálnímu zneužití nebo ztrátě kontroly nad nástroji umělé inteligence. Místo bezpečnosti totiž všechny firmy usilují o prvenství ve vytvoření všeobecné umělé inteligence (AGI), která by se měla změnit v už zmíněnou superinteligenci.

Žádná ze společností si podle analýzy nevytvořila testovatelný plán pro udržení lidské kontroly nad vysoce výkonnými systémy AI. Stuart Russell, profesor informatiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, uvedl, že společnosti zabývající se AI tvrdí, že mohou vyvinout nadlidskou AI – ale současně ani jedina z nich nemá promyšlené, jak by zabránila ztrátě lidské kontroly nad takovými potenciálně všemocnými systémy.

Podle Russella by toto omezení rizika mělo být podobné jako třeba u jaderných elektráren. Tam je hrozba významné nehody stanovovaná přibližně na jedna ku sto milionům. Jenže velcí vývojáři AI přiznávají, že hrozba ztráty kontroly nad superinteligencí je jedna ku deseti, jedna ku pěti – nebo dokonce jedna ku třem. Navíc jde jen o „výstřely od boku“, ve skutečnosti nejsou tyto odhady rizika opřené o žádné hlubší výpočty.

Špatní a ještě horší

Špatně dopadla v tomto výzkumu celá „velká osma“ – ale některé firmy z ní se ukázaly jako ještě horší než ty zbývající. Relativně nejlépe dopadly společnosti Anthropic, OpenAI a Google DeepMind, které jsou přinejlepším alespoň transparentní.

Zbývajících pět společností dopadlo víceméně podobně špatně. Všech osm nicméně prý udělalo znatelný pokrok správným směrem, tedy k větší opatrnosti.

Podle zástupce FLI, fyzika Maxe Tengmarka, se AI vyvíjí v posledních letech nečekaně rychle. Ještě nedávno se pokládal za horizont vzniku umělé superinteligence začátek dvaadvacátého století, v současné době se už mluví o příštích třech až pěti letech. „AI je přitom v USA stále méně regulovaná než sendviče a ve (americké) vládě pokračuje lobbing proti závazným bezpečnostním normám,“ řekl pro Euronews tento vědec, který se fenoménu AI věnuje řadu let.

Právě „jeho“ institut FLI se snaží odhalovat a vysvětlovat možná rizika, která by rychlý příchod neregulované a nekontrolované superinteligence přinesl. Ta se řadí do více typů scénářů – od masové nezaměstnanosti až po téměř okamžitý zánik celého lidského druhu. Naposledy přišel FLI s peticí proti výzkumu superinteligence, kterou podepsala spousta světových osobností s rozmanitými politickými názory, které se jinak nejsou schopné shodnout v podstatě na ničem – nechyběli signatáři z řad českých expertů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.