„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.

Všechny velké společnosti, které vyvíjejí umělé inteligence, se snaží o co nejrychlejší vznik superinteligence. Žádná z nich ale není připravená na rizika, která jsou s tím spojená, tvrdí nová nezávislá analýza, která současně varuje, že žádná z těchto firem nemá reálně plány na prevenci katastrofických rizik umělé inteligence.

Zprávu vytvořila nezisková organizace Future of Life Institute (FLI). Zabývala se velkou osmičkou: americkými společnostmi Anthropic, OpenAI, Google DeepMind, xAI a Meta a čínskými subjekty DeepSeek, Alibaba Cloud a Z.ai. Jde o hlavní hráče na poli umělých inteligencí, kteří mají v tomto oboru největší potenciál, možnosti i vliv. Podle analýzy tyto společnosti nesplňují ani své vlastní závazky v oblasti bezpečnosti. „Plynou z toho katastrofální rizika,“ varují autoři práce.

Zpravodajský web Euronews upozorňuje, že tato zpráva přichází v době, kdy společnosti zabývající se AI čelí soudním sporům a obviněním, protože jejich chatboty údajně způsobují psychickou újmu – mimo jiné tím, že fungují jako „koučové sebevražd“. A nově také přibývá zpráv o masivních a velmi účinných kyberútocích, které pachatelé provedli právě s využitím AI.

Jako by žádná rizika neexistovala

Zpráva popsala u celé osmičky lídrů na poli AI zásadní nedostatek důvěryhodných strategií, které by předcházely katastrofálnímu zneužití nebo ztrátě kontroly nad nástroji umělé inteligence. Místo bezpečnosti totiž všechny firmy usilují o prvenství ve vytvoření všeobecné umělé inteligence (AGI), která by se měla změnit v už zmíněnou superinteligenci.

Žádná ze společností si podle analýzy nevytvořila testovatelný plán pro udržení lidské kontroly nad vysoce výkonnými systémy AI. Stuart Russell, profesor informatiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, uvedl, že společnosti zabývající se AI tvrdí, že mohou vyvinout nadlidskou AI – ale současně ani jedina z nich nemá promyšlené, jak by zabránila ztrátě lidské kontroly nad takovými potenciálně všemocnými systémy.

Podle Russella by toto omezení rizika mělo být podobné jako třeba u jaderných elektráren. Tam je hrozba významné nehody stanovovaná přibližně na jedna ku sto milionům. Jenže velcí vývojáři AI přiznávají, že hrozba ztráty kontroly nad superinteligencí je jedna ku deseti, jedna ku pěti – nebo dokonce jedna ku třem. Navíc jde jen o „výstřely od boku“, ve skutečnosti nejsou tyto odhady rizika opřené o žádné hlubší výpočty.

Špatní a ještě horší

Špatně dopadla v tomto výzkumu celá „velká osma“ – ale některé firmy z ní se ukázaly jako ještě horší než ty zbývající. Relativně nejlépe dopadly společnosti Anthropic, OpenAI a Google DeepMind, které jsou přinejlepším alespoň transparentní.

Zbývajících pět společností dopadlo víceméně podobně špatně. Všech osm nicméně prý udělalo znatelný pokrok správným směrem, tedy k větší opatrnosti.

Podle zástupce FLI, fyzika Maxe Tengmarka, se AI vyvíjí v posledních letech nečekaně rychle. Ještě nedávno se pokládal za horizont vzniku umělé superinteligence začátek dvaadvacátého století, v současné době se už mluví o příštích třech až pěti letech. „AI je přitom v USA stále méně regulovaná než sendviče a ve (americké) vládě pokračuje lobbing proti závazným bezpečnostním normám,“ řekl pro Euronews tento vědec, který se fenoménu AI věnuje řadu let.

Právě „jeho“ institut FLI se snaží odhalovat a vysvětlovat možná rizika, která by rychlý příchod neregulované a nekontrolované superinteligence přinesl. Ta se řadí do více typů scénářů – od masové nezaměstnanosti až po téměř okamžitý zánik celého lidského druhu. Naposledy přišel FLI s peticí proti výzkumu superinteligence, kterou podepsala spousta světových osobností s rozmanitými politickými názory, které se jinak nejsou schopné shodnout v podstatě na ničem – nechyběli signatáři z řad českých expertů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.