„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.

Všechny velké společnosti, které vyvíjejí umělé inteligence, se snaží o co nejrychlejší vznik superinteligence. Žádná z nich ale není připravená na rizika, která jsou s tím spojená, tvrdí nová nezávislá analýza, která současně varuje, že žádná z těchto firem nemá reálně plány na prevenci katastrofických rizik umělé inteligence.

Zprávu vytvořila nezisková organizace Future of Life Institute (FLI). Zabývala se velkou osmičkou: americkými společnostmi Anthropic, OpenAI, Google DeepMind, xAI a Meta a čínskými subjekty DeepSeek, Alibaba Cloud a Z.ai. Jde o hlavní hráče na poli umělých inteligencí, kteří mají v tomto oboru největší potenciál, možnosti i vliv. Podle analýzy tyto společnosti nesplňují ani své vlastní závazky v oblasti bezpečnosti. „Plynou z toho katastrofální rizika,“ varují autoři práce.

Zpravodajský web Euronews upozorňuje, že tato zpráva přichází v době, kdy společnosti zabývající se AI čelí soudním sporům a obviněním, protože jejich chatboty údajně způsobují psychickou újmu – mimo jiné tím, že fungují jako „koučové sebevražd“. A nově také přibývá zpráv o masivních a velmi účinných kyberútocích, které pachatelé provedli právě s využitím AI.

Jako by žádná rizika neexistovala

Zpráva popsala u celé osmičky lídrů na poli AI zásadní nedostatek důvěryhodných strategií, které by předcházely katastrofálnímu zneužití nebo ztrátě kontroly nad nástroji umělé inteligence. Místo bezpečnosti totiž všechny firmy usilují o prvenství ve vytvoření všeobecné umělé inteligence (AGI), která by se měla změnit v už zmíněnou superinteligenci.

Žádná ze společností si podle analýzy nevytvořila testovatelný plán pro udržení lidské kontroly nad vysoce výkonnými systémy AI. Stuart Russell, profesor informatiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, uvedl, že společnosti zabývající se AI tvrdí, že mohou vyvinout nadlidskou AI – ale současně ani jedina z nich nemá promyšlené, jak by zabránila ztrátě lidské kontroly nad takovými potenciálně všemocnými systémy.

Podle Russella by toto omezení rizika mělo být podobné jako třeba u jaderných elektráren. Tam je hrozba významné nehody stanovovaná přibližně na jedna ku sto milionům. Jenže velcí vývojáři AI přiznávají, že hrozba ztráty kontroly nad superinteligencí je jedna ku deseti, jedna ku pěti – nebo dokonce jedna ku třem. Navíc jde jen o „výstřely od boku“, ve skutečnosti nejsou tyto odhady rizika opřené o žádné hlubší výpočty.

Špatní a ještě horší

Špatně dopadla v tomto výzkumu celá „velká osma“ – ale některé firmy z ní se ukázaly jako ještě horší než ty zbývající. Relativně nejlépe dopadly společnosti Anthropic, OpenAI a Google DeepMind, které jsou přinejlepším alespoň transparentní.

Zbývajících pět společností dopadlo víceméně podobně špatně. Všech osm nicméně prý udělalo znatelný pokrok správným směrem, tedy k větší opatrnosti.

Podle zástupce FLI, fyzika Maxe Tengmarka, se AI vyvíjí v posledních letech nečekaně rychle. Ještě nedávno se pokládal za horizont vzniku umělé superinteligence začátek dvaadvacátého století, v současné době se už mluví o příštích třech až pěti letech. „AI je přitom v USA stále méně regulovaná než sendviče a ve (americké) vládě pokračuje lobbing proti závazným bezpečnostním normám,“ řekl pro Euronews tento vědec, který se fenoménu AI věnuje řadu let.

Právě „jeho“ institut FLI se snaží odhalovat a vysvětlovat možná rizika, která by rychlý příchod neregulované a nekontrolované superinteligence přinesl. Ta se řadí do více typů scénářů – od masové nezaměstnanosti až po téměř okamžitý zánik celého lidského druhu. Naposledy přišel FLI s peticí proti výzkumu superinteligence, kterou podepsala spousta světových osobností s rozmanitými politickými názory, které se jinak nejsou schopné shodnout v podstatě na ničem – nechyběli signatáři z řad českých expertů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...