Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25 tisíc korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost tak odkazovala na neexistující judikaturu.
Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi ÚS a upozornil na ně web Info.cz. „Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita,“ píše se v usnesení, pod nímž je jako předseda senátu podepsaný soudce Tomáš Langášek.
Pořádkové pokuty ukládá ÚS jen zcela výjimečně. V roce 2005 pokutoval exekutora, který odmítl soudu poskytnout vyžádaný spis. V roce 2012 dostali pokutu sto tisíc korun poslanci KSČM a ČSSD. Trvali tehdy na uskutečnění veřejného jednání o čtrnácti reformních zákonech, nakonec ale do Brna nepřijel žádný jejich zástupce. Jiný případ pokuty za „halucinující“ umělou inteligenci v databázi ÚS dohledat nelze.
Formálně bezvadná argumentace vymyšlenými rozsudky
Pražský advokát stížnost podával za klienta, jenž se soudil kvůli povolení k přechodnému pobytu na území Česka. Po formální stránce působila bezvadně. „V ústavní stížnosti argumentoval celkem dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Po pečlivém prostudování ústavní stížnosti ÚS zjistil, že podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je hrubě dezinterpretována,“ stojí v Langáškově usnesení.
Usnesení připomíná, že smyslem povinného právního zastoupení je to, aby komunikace s ÚS měla náležitou formální a věcnou úroveň a aby stěžovatelé nedopláceli na případnou neznalost ústavního práva nebo procesních předpisů. „Komunikace s ÚS nemůže probíhat na náležité formální a věcné úrovni, pokud by právní zástupci stěžovatelů nesmyslně zatěžovali ÚS podáními, ve kterých argumentují neexistujícími právními prameny,“ pokračuje usnesení. Odhalení výmyslů a nepřesností prý bylo poměrně náročným procesem.
Advokát nyní musí vady stížnosti odstranit. Webu Info.cz potvrdil, že opravdu použil při sepisování stížnosti umělou inteligenci a výsledek dostatečně nekontroloval. Zároveň vyjádřil lítost. Nástroj AI dle svého vyjádření použil jednak proto, že se na ÚS neobrací často, navíc se dostal do časové tísně. Podle Info.cz nešlo o výstup z žádné veřejně přístupné a bezplatné služby, ale z placeného profesionálního právního systému.
