Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Nahrávám video

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.

Meziroční růst ekonomiky podpořila podle posledních údajů ČSÚ jak domácí, tak zahraniční poptávka. Nejvýrazněji k růstu přispěly výdaje domácností, pomohla také tvorba hrubého kapitálu a přebytek v zahraničním obchodu.

„Ve třetím čtvrtletí se reálné příjmy domácností zvýšily meziročně o 0,3 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele rostla ještě rychleji, vzrostla o 2,8 procenta. Pokračoval tak trend poklesu míry úspor na standardní úrovně v předkrizových letech,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele stoupl ve sledovaném období proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procenta. V meziročním srovnání byl vyšší o 0,3 procenta.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve třetím kvartále 51 311 korun, což bylo proti druhému čtvrtletí reálně o 1,2 procenta více a meziročně o 3,9 procenta více, uvedli statistici.

Míra investic domácností podle nich mezičtvrtletně vzrostla o desetinu bodu na 10,6 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,2 procentního bodu.

U nefinančních podniků míra investic dosáhla 26,8 procenta, proti předchozímu kvartálu tak byla vyšší o 0,3 bodu, zatímco meziročně se snížila o 1,1 bodu.

S&P Global: Zpracovatelský průmysl přerušil pokles

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci zlepšily, tempo růstu bylo nejsilnější od května roku 2022. Skončilo tím pětiměsíční období poklesu, když index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 50,4 bodu z listopadových 48 bodů. Informovala o tom společnost S&P Global. Úroveň padesát bodů je v indexu předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad padesáti body byl index v červnu 2025, kdy byl první růstový měsíc od května 2022.

K celkovému růstu přispělo zvýšení objemů produkce, nových zakázek i zaměstnanosti. Všechny tyto složky sice vzrostly jen lehce, ale zlepšení podmínek pro poptávku, které růst podpořilo, bylo evidentní na domácích i exportních trzích. Výrobci zaznamenali pomalejší pokles nákupů vstupů i skladových zásob. Obchodní důvěra mezitím stoupla na nejvyšší úroveň za tři měsíce.

Ekonom Janíčko: Ekonomika poroste slušně i letos

Hlavní ekonom společnosti MND Martin Janíčko soudí, že tempo ekonomiky za rok 2025 bude nakonec o něco rychlejší, než se předpokládalo ještě před třemi měsíci. Růst za loňský rok podle něj dosáhne 2,5 procenta. Pomohou k němu hlavně spotřeba domácností a přebytek zahraničního obchodu. Janíčko oceňuje také rostoucí investice, ale na nich se podílejí hlavně veřejné zdroje. Uvítal by proto vyšší investiční aktivitu firem.

Český export podle Janíčka ukazuje, že dokáže konkurovat i během slabší poptávky. „Český export má navíc nový motor, a to je zbrojní průmysl, který je v posledních kvartálech na jednoznačném vzestupu. Poptávka pro zbraňových systémech v zahraničí je poměrně silná,“ říká ekonom.

Janíčko očekává letošní růst na přibližně stejné úrovni jako v roce 2025. Růst v roce 2026 podle něj potáhne zejména spotřeba domácností, k níž se přidají vyšší vládní výdaje. Janíčko naopak vidí jako možná rizika roztržky v mezinárodním obchodu a geopolitické hrozby.

Nahrávám video

Analytici: Ekonomika loni vzrostla o 2,5 procenta

Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí ukazuje, že česká ekonomika míří za rok 2025 k růstu o 2,5 procenta po předloňském jednom procentu, shodují se oslovení analytici.

„Za celý rok 2025 by tempo růstu HDP mohlo dosáhnout úrovně 2,5 procenta anebo i mírně více. Klíčovými tahouny růstu HDP za celý rok 2025 by měla spotřeba domácností a vývoj stavu zásob, pozitivně přispěje také vládní spotřeba a oživení vykážou též investiční výdaje,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V letošním roce očekává hospodářský růst 2,3 procenta.

Nová data ČSÚ podle analytiků také ukázala, že zůstávají rezervy v investiční aktivitě podniků. „Meziročně míra investic nefinančních podniků poklesla o 1,1 procenta na necelých 27 procent. Úvěry sice zlevnily, avšak obavy z dalšího vývoje poptávky drží evidentně podniky v módu obezřetnosti,“ shrnul hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Investiční aktivitu stále táhne především veřejný sektor v oblasti dopravní infrastruktury,“ dodal.

Podle Jáče ale lze očekávat, že firemní investice zesílí. „Ve výhledu do dalších čtvrtletí solidní růst české ekonomiky a čerpání prostředků z fondů EU hovoří pro oživení míry investic nefinančních podniků, ve stejném směru by měly působit vyšší evropské výdaje na obranu a infrastrukturu,“ předpokládá.

Domácnosti stále hodně spoří

Detailní údaje o vývoji české ekonomiky také potvrdily přetrvávající zvýšenou míru úspor. „I když míra úspor domácností oproti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a za poslední rok o 1,9 procentního bodu, její aktuální hodnota ve výši 18,4 procenta stále zůstává v historickém kontextu výrazně zvýšená,“ upozornil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Před pandemií covidu-19 se míra úspor pohybovala kolem dvanácti procent. „Je vidět, že pandemická zkušenost přepsala vzorce chování domácností, i když samozřejmě platí, že jde o čísla agregovaná za celý sektor. Zvýšené úspory si dle našich průzkumů vytváří jen zhruba polovina domácností,“ konstatoval Dufek. Upozornil přitom, že vyšší míra úspor tlumí poptávkové inflační tlaky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...