Martin Janíčko

Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali, mírně však překročil letní předpoklad České národní banky (ČNB).

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Rusko se stane nedostatkovou ekonomikou, tamní obyvatele rozhodně nečeká nic dobrého. V pořadu 90′ ČT24 to řekl ekonom Martin Janíčko, který tak hodnotil dopady západních sankcí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. K zastavení války podle něj současné sankce nestačí, ekonomickým „jaderným tlačítkem“ by bylo až výrazné omezení dovozu ruského plynu. Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že se sankcemi, které následovaly po předchozí ruské protiukrajinské agresi v roce 2014, se země relativně dobře vyrovnala. Rusko ale současné postihy bolí.