Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.
Česká ekonomika loni podle odhadu ČSÚ klesla o 0,4 procenta, ovlivnil to i propad německého hospodářství
Události: Česká ekonomika loni klesla (zdroj: ČT24)
Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
V posledním čtvrtletí se zvýšila spotřeba domácností
V samotném posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 procenta. „Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle tvorby hrubé přidané hodnoty se ve čtvrtém kvartále loňského roku dařilo oproti předchozímu čtvrtletí především zpracovatelskému průmyslu. V meziročním srovnání převážil negativní vliv tvorby hrubého kapitálu nad růstem zahraniční poptávky.
Ekonom MND a Vysoké školy ekonomické v Praze Martin Janíčko ve vysílání ČT24 řekl, že se jednalo o očekávaná čísla. V posledním čtvrtletí loňského roku ekonomové čekali mírný nárůst, což se potvrdilo. Podle něj to ale „žádná sláva není,“ česká ekonomika totiž stále nedosáhla na předcovidová čísla.
Janíčko také potvrdil důvody meziročního poklesu, které uvádí ČSÚ. Faktorů, které výkon ekonomiky ovlivnily, bylo hodně, tím nejdůležitějším byla slabá spotřeba domácností, která se kvůli inflaci v první půli roku propadla.
Letošní rok už by měl přinést ekonomický růst
Spotřeba ale v posledním čtvrtletí vykázala růst a podle Janíčka bude tahounem mírného ekonomického oživení letošního roku. Pomoct by mohla i zahraniční poptávka, exporty se budou zvyšovat dál a celá ekonomika by se měla pohybovat mezi jedenapůlprocentním až dvouprocentním růstem. Pokud se výkon ekonomiky přiblíží za rok 2024 k růstu dvou procent, mohla by se těsně přiblížit k předcovidové úrovni, předpokládá Janíčko. Dosažení této mety se ale očekává spíše až v roce 2025.
Ekonom Martin Janíčko komentuje meziroční výsledky HDP (zdroj: ČT24)
„Inflace na začátku roku klesne na hodnoty mírně nad cílem České národní banky, což umožní obnovit reálný růst mezd po dvou letech poklesu reálné mzdy, což podpoří poptávku v ekonomice,“ komentoval ekonom Deloitte Václav Franče pro ČTK.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila je ale obrat jen pozvolný a spotřeba domácností zůstává na úrovni roku 2018. „Nelze tedy počítat s raketovým jako spíše s opatrným odražením ode dna. Celkem tak pro rok 2024 počítáme s nepříliš oslnivým růstem ekonomiky o jedno procento,“ uvedl. Hradil tak tedy počítá s ještě pesimističtějším odhadem než například Janíčko.
Janíčko si také myslí, že je potřeba českou ekonomiku zrobustnit, například vůči inflaci. Aby šlo něčeho dosáhnout, je ale potřeba dlouhodobější strategie a širší shoda na politickém poli. Vyzývá také k investicím do výzkumu, vývoje a inovací. „Ve vědě nám ujíždí vlak,“ říká ekonom.
„Byznys se dívá vždy optimisticky dopředu, nicméně očekávám, že ještě první pololetí letošního roku bude nervózní a určitá míra recese bude přetrvávat,“ zhodnotil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Stále máme vysoké úrokové sazby, (...) neinvestuje se tolik,“ poznamenal. „Druhá polovina roku skýtá větší naději, že by se trhy mohly oživit,“ míní.
Ekonomika EU stagnuje, Německo míří k recesi
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, zaznamenala tak mírné zlepšení proti předchozímu čtvrtletí, kdy o 0,1 procenta klesla. Ve svém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak hrubý domácí produkt vykázal růst o 0,2 procenta po stagnaci ve třetím čtvrtletí.
V Německu se pak ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku HDP snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, vyplývá z odhadu Spolkového statistického úřadu. Propad výkonu ekonomiky analytici oslovení agenturou Reuters očekávali. Statistici rovněž uvedli, že meziroční pokles HDP v loňském posledním kvartálu činil podle cenově a kalendářně přepočtených údajů 0,2 procenta.
„Německé hospodářství v prvních třech čtvrtletích spíše stagnovalo, ve čtvrtém kvartálu 2023 hospodářský výkon klesl,“ konstatoval statistický úřad. Výrazný útlum zažívá klíčový automobilový průmysl.
Na základě dat se Německo, které je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým partnerem českých firem, prozatím vyhnulo takzvané technické recesi. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, podle analytiků ale nyní k technické recesi míří.
Vliv na Česko
A to způsobuje problémy i Česku a dalším středoevropským ekonomikám, které jsou závislé na exportu. Úzké obchodní vazby s Německem byly pro region po pádu komunismu léta přínosem, nyní se ale podílejí na zpomalení růstu místních ekonomik. Nejvíce ohrožena je Česká republika a Maďarsko, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Podle německé centrální banky měly německé podniky ve střední Evropě v roce 2021 roční obrat přibližně 250 miliard eur (6,2 bilionu Kč). Přímo zaměstnávaly asi jeden milion lidí a mnoho dalších prostřednictvím dodavatelů.
Na Německu je pak závislá třetina českého a čtvrtina maďarského vývozu. Slovensko do Německa podle výpočtu společnosti S&P Global posílá pětinu svého exportu. Polsko se považuje za méně ohrožené díky síle své diverzifikovanější domácí ekonomiky. Jeho vývoz je také méně závislý na výrobě automobilů.
Výhled světové ekonomiky
Mezinárodní měnový fond oproti tomu v úterý zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se hrubý domácí produkt zvýší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu fond letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Za zlepšením prognózy podle fondu stojí příznivější hospodářské vyhlídky ve Spojených státech a v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.
Tempo růstu globální ekonomiky by tak podle aktualizované prognózy mělo zůstat stejné jako loni. Měnový fond také potvrdil, že v příštím roce i nadále počítá s růstem světové ekonomiky o 3,2 procenta. „Oživení globální ekonomiky z pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a krize životních nákladů je překvapivě odolné,“ uvedl fond. „Inflace klesá rychleji, než se očekávalo,“ dodal.
Růst ekonomiky eurozóny má v letošním roce zrychlit na 0,9 procenta z loňského tempa 0,5 procenta. Fond nicméně odhad letošního hospodářského růstu v zemích používajících euro zhoršil proti říjnové prognóze, která počítala s růstem HDP eurozóny o 1,2 procenta. V příštím roce nyní očekává zrychlení růstu na 1,7 procenta.