Mezinárodní měnový fond

Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst ale brzdí strukturální problémy ekonomiky jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta.

Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.

Nabízí nám příležitosti ke zlepšení společnosti po všech stránkách, říká prezident Microsoftu Brad Smith o umělé inteligenci. V rozhovoru pro ČT24 hovořil o roli technologického giganta v moderním světě. Do Prahy dorazil na konferenci Globsec, kde je jedním z důležitých témat právě AI, což je důvodem jeho příjezdu. Letos se konference koná podevatenácté, české hlavní město je jejím dějištěm poprvé. Během tří dnů se jí účastní desítky vrcholných politiků nejen z Evropy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by vzestup umělé inteligence (AI) mohl ovlivnit téměř 40 procent pracovních míst na celém světě. Tento trend podle expertů může silně zesílit nerovnost v mnoha zemích i na globální úrovni.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Poprvé od začátku obnovené ruské invaze, kdy se ukrajinská ekonomika propadla zhruba o třetinu, vzhlíží Ukrajinská národní banka (NBU) optimisticky k ekonomickému vývoji v zemi. Dle průzkumu NBU očekávají tamější podniky v příštích dvanácti měsících nárůst obchodní aktivity. Její index vzrostl ve druhém čtvrtletí na 104,5 procenta z 91,2 procenta v prvním čtvrtletí, oznámila NBU.

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Hodnota majetku ruských dolarových miliardářů se za poslední rok zvýšila o 152 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun), tedy o více než dvě pětiny. Přispěly k tomu vysoké ceny přírodních zdrojů a obnovování hodnoty majetku po propadu, který nastal bezprostředně po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Na předválečnou úroveň se však hodnota majetku ruských miliardářů ještě nevrátila. Uvedla to podle agentury Reuters ruská verze časopisu Forbes.

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Tento týden se česká měna dostala vůči euru na nejsilnější úroveň za téměř patnáct let. Promítá se to například do cen elektroniky nebo zájezdů. Situace nyní nahrává dovozcům a boji s inflací, naopak oslabuje vývozce. Aktuálně je euro za 23,35 koruny.

Hrubý domácí produkt (HDP) Česka v letošním roce klesne o půl procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. V jarní prognóze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Oproti svým dřívějším odhadům změnil i prognózu letošního růstu globálního HDP z 2,9 na 2,8 procenta.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Brexit je obrovskou šancí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl, myslí si premiér Rishi Sunak. Země si připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Jeho tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.

V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.