Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.
Mezinárodní měnový fond v předchozím výhledu očekával, že hrubý domácí produkt České republiky letos stoupne o 1,2 procenta, nově ale počítá s růstem pod procento. Ministerstvo financí přitom nedávno vydalo makroekonomickou prognózu, podle nějž poroste HDP o 1,4 procenta, naopak Česká národní banka vydala již v únoru prognózu s odhadem 0,6procentního růstu.
Kdyby byl skutečnosti nejblíže odhad Mezinárodního měnového fondu, rostla by česká ekonomika nejpomaleji ze zemí visegrádské čtyřky. Fond předpokládá, že HDP Slovenska se letos zvýší o 2,1 procenta, v Maďarsku by měl růst činit 2,2 procenta a v Polsku 3,1 procenta.
Optimističtější ve vztahu k Česku je MMF ve výhledu na rok 2025, kdy by podle něj měla ekonomika růst o rovná dvě procenta. I to je však střídmější pohled, než co očekává ministerstvo financí (2,6 procenta) a v tomto případě i Česká národní banka (2,4 procenta).
Inflace by v Česku měla podle fondu letos klesnout z loňských 10,7 na 2,1 procenta a napřesrok na dvě procenta. Míra nezaměstnanosti by letos měla zůstat na 2,6 procenta, v roce 2025 očekává fond její pokles na 2,5 procenta.
Světová ekonomika poroste o 3,2 procenta, očekává fond
Odhad, který se týká Česka i dalších visegrádských států, vydal Mezinárodní měnový fond v rámci svého jarního výhledu pro světovou ekonomiku. Ta má v souhrnu růst o 3,2 procenta, což je více, než fond odhadoval dříve. Pro příští rok očekává rovněž 3,2procentní celosvětový růst.
Hodnota 3,2 procenta je pod průměrem let 2000 až 2019. I tak hodnotí Mezinárodní měnový fond současný vývoj příznivě. „Ekonomická aktivita byla během celosvětového poklesu inflace v letech 2022 a 2023 překvapivě odolná. S poklesem inflace z jejího vrcholu z poloviny roku 2022 se stabilně zvyšovala ekonomická aktivita, a to navzdory varováním před stagflací a globální recesí,“ uvedl MMF.
Že roste světová ekonomika pomaleji než před covidovou pandemií, přičítá fond vysokým úrokovým sazbám, ale i trvajícím dopadům ruské invaze na Ukrajinu a koronavirové krize.
Největší ekonomika světa – tedy Spojené státy – zesílí podle Mezinárodního měnového fondu o 2,7 procenta, v příštím roce ale očekává fond zpomalení jejího růstu na 1,9 procenta. Eurozóna letos poroste o 0,8 procenta a napřesrok o 1,5 procenta.
„Předpokládá se, že motorem oživení (ekonomiky eurozóny) bude silnější spotřeba domácností, protože poleví dopady cenového šoku u energií a pokles inflace podpoří růst reálných příjmů,“ uvedl MMF.
Čínský HDP podle odhadu stoupne letos o 4,6 procenta, napřesrok o 4,1 procenta.
