MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Centrum Mezinárodního filmového festivalu, místo pro koncerty ale také vstupní brána do lázeňské části Karlových Varů. To všechno spojuje prostranství před hotelem Thermal. Celá plocha je však ve špatném technickém stavu a před vstupem na ni varuje cedule. Hotel Thermal proto plánuje rekonstrukci. Na investici v řádech desítek milionů korun chce už v příštím roce vyhlásit architektonickou soutěž.

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by vzestup umělé inteligence (AI) mohl ovlivnit téměř 40 procent pracovních míst na celém světě. Tento trend podle expertů může silně zesílit nerovnost v mnoha zemích i na globální úrovni.

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.

Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané „kryptoizace“, tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta. Naopak světová ekonomika podle MMF poroste rychleji, než původně fond očekával.

Řecko předčasně splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další část půjček, a to v hodnotě 3,3 miliardy eur (zhruba 86 miliard korun). Oznámilo to řecké ministerstvo financí. Tento krok pomůže Aténám snížit náklady na správu dluhu, protože úvěry od MMF mají vyšší úroky, než v současnosti po Řecku požadují finanční trhy.

Česká ekonomika příští rok vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 5,1 procenta, předpokládá ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak výhled z dubna, kdy České republice předpovídal svižnější zotavení z pandemie a růst o 7,5 procenta. Výhled globální ekonomiky na letošní rok však zlepšil, nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Zotavení z pandemie ale bude těžší.

Náměstek federálního ministra financí Ivan Kočárník objasňoval, kdy a za jakých okolností bylo Československo z Mezinárodního měnového fondu vyloučeno a jaké výhody znovunabyté členství přineslo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Jsou to horší čísla nejen než za finanční krize před deseti lety, kdy nezaměstnanost vystoupala nanejvýš na deset procent, ale také od velké hospodářské krize třicátých let minulého století. Vyplývá to z pátečních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na deset tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na středu. Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzin a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.

Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu 5,6 %. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl ale na druhou stranu stále odolává obchodním válkám i brexitu, analytici se původně obávali hlubšího poklesu.

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled světové ekonomiky, a to mimo jiné kvůli slabšímu růstu v eurozóně. Globální hospodářský růst letos podle nové prognózy fondu zpomalí na 3,5 procenta z loňských 3,7 procenta. V říjnu přitom MMF předpovídal, že tempo růstu letos zůstane na loňské úrovni.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.