Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.
Na českém trhu práce podle dat ministerstva práce a sociálních věcích aktuálně pracuje zhruba sto tisíc ukrajinských uprchlíků, zejména na nekvalifikovaných pozicích. Zhruba dvě třetiny z nich jsou ženy.
„Často chtějí pracovat na zkrácený úvazek, protože se starají o děti. Samozřejmě to jsou obrovské výzvy, zajistit školky a nejrůznější instituce,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. K dalším výzvám jak pro zaměstnavatele, tak stát, patří i jazyková příprava Ukrajinců nebo zajištění rekvalifikací.
Než se vrátí domů
Ukrajinští uprchlíci pomáhají zaplnit ty pozice, které se dlouho nedařilo obsazovat, třeba volná místa v sociálních službách. „Naše nejnovější analýzy ukazují, že řádově sedmdesát procent z nich počítá s tím, že se po uklidnění konfliktu bude chtít vrátit zpátky,“ dodává Kateřina Štěpánková, náměstkyně pro řízení sekce zaměstnanosti na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Podle Jana Rafaje by odchod několika desítek tisíc Ukrajinců znamenal pro tuzemský trh práce velký zásah.
„Vytvoření podmínek, za nichž se budou moci uprchlíci po skončení války a zahájení obnovy země vrátit domů, je prvořadým cílem,“ píše Mezinárodní měnový fond. Zároveň upozorňuje, že po dobu, kdy uprchlíci zůstanou v zemích, kde našli dočasné útočiště, mohou znamenat pozitivní impuls při řešení nedostatku pracovních sil a stárnutí populace. Jejich zapojení do trhu práce vnímá MMF pozitivně jak pro Evropu, tak i pro samotné uprchlíky.
Zvýšení počtu pracovních sil až o 2,7 procenta
„Odhadujeme, že ukrajinští uprchlíci by mohli do konce roku 2022 zvýšit počet pracovních sil v Evropě přibližně o 0,6 procenta a o 2,7 procenta v zemích s největším počtem příchozích, kde ukrajinští uprchlíci zmírní nedostatek pracovních sil,“ píše MMF ve zprávě z poloviny prosince.
Žebříček vede Polsko, následuje Estonsko a Česká republika. Rozdíly v očekávaném počtu pracovních sil z Ukrajiny jsou na prvních třech místech nepatrné. S odstupem pak výčet unijních zemí pokračuje Lotyšskem, Litvou a Slovenskem. Naopak na chvostu grafu MMF uvádí Francii, Řecko, Itálii či Maďarsko.
Mezinárodní měnový fond uvádí, že pod dočasnou ochranou EU nebo v podobných národních programech je v současnosti registrováno 4,8 milionů lidí z Ukrajiny. Od únorové invaze Ukrajinu opustilo téměř osm milionů lidí.
