Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
„Všechno je možné,“ píše se na plakátech volebního lídra sasko-anhaltské AfD Ulricha Siegmunda. Pětatřicetiletý politik se po nedělních volbách může stát prvním premiérem z AfD v čele některé z německých spolkových zemí.
Zatímco politologové popisují AfD jako pravicově populistickou až extremistickou, celoněmecká tajná služba BfV ji loni v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se pak obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestala takto označovat do definitivního soudního verdiktu.
Místní odnož AfD v Sasku-Anhaltsku ale patří – vedle té durynské či saské – k těm radikálnějším mezi zemskými organizacemi strany a zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku ji vede jako prokazatelně krajně pravicovou už od roku 2023.
AfD slibuje „hospodářský rozkvět“, volá po „zdravě sebevědomé německé identitě“ a slibuje „zahájení deportační a remigrační ofenzivy“.
AfD má šanci na jednobarevnou vládu
Strana podle všeho v regionu míří k jasnému vítězství. V posledních měsících má v průzkumech stabilně kolem čtyřiceti procent, poslední šetření z půlky tohoto týdne jí přisuzuje dokonce 43 procent.
Naopak velká porážka patrně čeká konzervativní Křesťanskodemokratickou unii (CDU), jejíž premiéři stojí v čele Saska-Anhaltska od roku 2002. Oproti posledním volbám se její podpora podle průzkumů propadla o zhruba patnáct procentních bodů.
AfD by chtěla získat absolutní většinu v zemském sněmu a sestavit jednobarevnou vládu. Průzkumy jí zatím přisuzují výsledek těsně pod polovinou mandátů, ale záležet bude na tom, kolik stran nakonec překoná pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
Těsně nad ní se dle posledních průzkumů nacházejí Zelení a těsně pod ní naopak levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Mezi pěti a deseti procenty se pak poslední dva měsíce pohybují preference sociálních demokratů (SPD).
Za určitých okolností by tak AfD k nadpoloviční většině křesel stačilo výrazně méně než padesát procent hlasů. „Pokud se například do zemského parlamentu dostanou pouze AfD, CDU a Levice a mnoho hlasů připadne stranám pod pětiprocentní hranicí, mohl by výsledek kolem 36 procent stačit k absolutní většině křesel,“ uvádí list Die Welt.
Voliči mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Pokud strana ve většinové části voleb získá víc křesel než v poměrné, jde o takzvané převislé mandáty. Ostatní strany pak mají nárok na takzvané vyrovnávací mandáty. Počet poslanců je tak po každých volbách jiný.
AfD slibuje „radikální transformaci“
Pokud se dostane k moci, plánuje strana radikální změny, které mají transformovat všechny oblasti společnosti. Slibuje mimo jiné zásadní obrat migrační politiky – „deportační ofenzivu“ a takzvanou „remigraci“.
Tím se obvykle myslí nejen deportace migrantů bez povolení k pobytu, ale také vyhnání těch s legálním statusem či dokonce lidí, kteří se sice narodili v zahraničí, ale dostali občanství země, kde se usadili.
Ekonomika v Sasku-Anhaltsku by se podle AfD měla obejít bez „kulturně cizích kvalifikovaných pracovníků“; místo toho by měl existovat „návratový program pro německé kvalifikované pracovníky žijící v zahraničí“.
Strana hodlá také omezit financování „protiněmecké kultury“ či programů podporujících demokracii, ukončit státní financování církví a zestátnit média veřejné služby.
Povinnou školní docházku má nahradit volnější povinné vzdělávání třeba i doma, na gymnázia by dle představ strany měla odcházet z každého ročníku maximálně čtvrtina žáků. Změnou by měla projít výuka dějepisu, a to v duchu hesla „Víc Bismarcka, méně Hitlera“. Úplně by měla být zrušena inkluze ve školách.
Experti plány zpochybňují
Experti upozorňují, že některé plány AfD jsou na zemské úrovni neproveditelné a další jsou zase právně nepřípustné. Ekonomové připouštějí, že program sice obsahuje i některé pozitivní body – třeba v oblasti odbourávání byrokracie a modernizace státu – zástupci německého průmyslu ale varují, že nepřináší žádná řešení pro tamní ekonomiku.
Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) dokonce před časem uvedl, že realizace volebního programu AfD v Německu by negativně dopadla především na její vlastní voliče a jednou z nejvíce postižených zemí by bylo právě Sasko-Anhaltsko.
„Politika, kterou AfD podporuje – vystoupení z eurozóny a Evropské unie, izolace, zastavení přistěhovalectví a masivní státní škrty – by lidi v Sasku-Anhaltsku v průměru ročně připravila o výdělek ve výši 1600 eur na hlavu,“ informoval DIW.
Podle politologa Benjamina Höhneho z Technické univerzity v Chemnitz by se AfD v případě převzetí moci v Sasku-Anhaltsku snažila o změnu ústavního pořádku, což by vedlo k systematickému narušování principů liberální demokracie a právního státu.
„Nahánějí strach i vedení AfD“
Média upozorňují, že v sasko-anhaltské AfD a kolem Siegmunda působí řada lidí s pochybnou (nejen) politickou minulostí.
Časopis Der Spiegel napsal, že jeden z nejbližších Siegmundových spolupracovníků a mluvčí Patrick Harr v minulosti působil v neonacistické organizaci Vlasti věrná německá mládež (HDJ), stejně jako Siegmundův právní zástupce Laurens Nothdurft a další dva členové jeho týmu.
Na pozemku jednoho z kandidátů za sasko-anhaltskou AfD se zase v létě konala akce, na které mimo jiné zněla neoficiální hymna nacistické organizace Hitlerjugend a účastnili se jí i lidé napojení na zakázanou rasistickou a nacionalistickou skupinu, dodal časopis.
Další muž po Siegmundově boku, předseda sasko-anhaltské AfD a spolkový poslanec Martin Reichardt, před časem zase čelil kritice kvůli fotografii, na které podle médií hajluje, upozornil šéfredaktor regionálního listu Mitteldeutsche Zeitung Marc Rath.
Der Spiegel proto píše o „pravicově extremistické síti a personálu“ kolem Siegmunda, „což nahání strach i vedení jeho vlastní strany“. Samotného Siegmunda, který touží po jednobarevné vládě, pak nazval „nejnebezpečnějším mužem Německa“.
Složité sestavování koalice
Podle posledních několika průzkumů je nicméně stále mírně pravděpodobnější, že AfD volby sice přesvědčivě vyhraje, ale nebude moci vládnout sama. Všechny ostatní strany přitom spolupráci s ní vylučují.
Vládu by pak mohla sestavovat CDU s SPD a Zelenými. Podle posledních průzkumů by ale ani tyto tři strany dohromady nemusely mít dostatek hlasů pro nadpoloviční většinu, a musely by žádat o toleranci postkomunistickou Levici. Přímou spolupráci s Levicí – stejně jako s AfD – ale CDU odmítá, zopakoval tento týden spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU).
I dosavadní sasko-anhaltský premiér Sven Schulze (CDU) už dříve vyloučil, že by zástupci AfD nebo Levice „usedli jako ministři“ v jeho případné budoucí vládě. Nevyloučil ale, že by se jeho případná menšinová vláda mohla nechat Levicí podpořit.
„Protipožární zeď“ CDU
CDU přitom dlouhodobě uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s extremisty nespolupracuje. Jako extremisty přitom vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují.
V CDU se nicméně opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují. Silné jsou v poslední době hlavně v případě spolupráce s Levicí, která je v určitém rozsahu už realitou. Týká se to například Saska a Durynska, kde CDU vede menšinové koalice s SPD, respektive s SPD a BSW, které závisejí právě na podpoře z řad opozice.
I volební lídryně Levice v Sasku-Anhaltsku Eva von Angernová minulý týden připustila, že je ochotná případnou menšinovou vládu CDU, SPD a Zelených podporovat z opozičních lavic. Zdůraznila ale, že za to bude požadovat značné ústupky ve vládním programu.
Ani AfD nechce s nikým spolupracovat
Sestavení nové vlády v Sasku-Anhaltsku by tak mohlo být dle současných průzkumů obtížné, konstatuje Die Welt s tím, že CDU by nezískala většinu ani spojením s SPD a BSW. „Koalice CDU bez AfD nebo Levice by padesátiprocentní hranice nedosáhla,“ poukazuje list na to, že bez podpory jedné ze stran označovaných za extremistické vláda zřejmě nevznikne.
Sám kandidát AfD na zemského premiéra přitom dává najevo, že chce vládu jedné strany. „Řekl jsem, že potřebujeme 45 procent plus X. Chtěl bych vládnout stabilně,“ prohlásil Siegmund. Kategoricky také vylučuje koalici s CDU nebo jinými uskupeními.
