Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.
Jednoduchým, funkčním a elegantním designem ke spravedlivější společnosti. Tak zní zjednodušeně principy Bauhausu, výtvarné školy, která měla zásadní význam pro estetiku staveb v 20. století. Pro extremisty ze sasko-anhaltské Alternativy pro Německo je ale taková architektura málo patriotická.
„Bauhaus symbolizuje vykořenění. Bauhaus symbolizuje odtržení stavitelství od konkrétního místa,“ říká mluvčí sasko-anhaltské AfD pro oblast kultury Hans-Thomas Tillschneider.
V předvolební kampani Alternativy pro Německo sází na protiimigrační rétoriku a ekonomiku. Právě v oblasti kultury ale mají zemské vlády reálné pravomoci. AfD je chce využít k odklonu od Bauhausu směrem k národním hrdinům, jako byli sjednotitel říše Otto von Bismarck, dávní císařové nebo padlí vojáci ze světových válek.
„Bauhaus znamená všude na světě stavět stejně. Bauhaus je stavitelstvím globalizace. Takzvaných ‚lidí odnikud‘. My jsme však stranou ‚lidí odsud‘,“ vysvětluje postoj krajně pravicové strany Tillschneider.
Funkcionalistické památky, opírající se o styl vytyčený Bauhausem, stojí po celém světě. Nejznámějším českým příkladem je brněnská vila Tugendhat. Její architekt Ludwig Mies van der Rohe mimo jiné vedl školu v Desavě. Byl jejím posledním ředitelem před nástupem nacistů, kteří ji zlikvidovali.
Formulace jako před sto lety
„Z perspektivy AfD jsme neněmečtí. Takové pojmy odkazují na dobu před sto lety. Formulace jsou velmi podobné, a to je také záměr,“ míní ředitelka nadace Bauhaus-Desava Barbara Steiner.
Podle Steinerové se AfD svými útoky především snaží rozpoutat kulturní válku a pomáhá si přitom stejnými argumenty, jako kdysi režim Adolfa Hitlera. Nacisté Bauhaus označili za „židovské semeniště bolševismu“ a školu nechali zavřít. Sami se přiklonili k pompézním, mramorovým stavbám, které měly ztělesňovat germánskou nadvládu nad světem.
Alternativa pro Německo podle zpravodajky ČT v Berlíně Heleny Truchlé paralelu s obdobím nacismu odmítá. „AfD to tak neprezentuje, ale vždycky k tomu znovu dojde. Například Hans-Thomas Tillschneider se už v roce 2025 zasazoval o to, aby slogan spolkové země Sasko-Anhaltsko byl právě s odkazem na Bauhaus změněn z ‚myslet moderně’ na ‚myslet německy‘, což je tvrzení, které v jednom ze svých projevů použil v roce 1938 Adolf Hilter,“ přibližuje situaci Truchá.
Zářijové zemské volby v Sasku-Anhaltsku by mohly být první od konce druhé světové války, které otevřou cestu extrémní pravici k moci. AfD má v průzkumech přes 35 procent. Zda sama získá většinu, nebo ji podpoří přeběhlíci z jiných stran, zatím není jasné. Oficiálně s ní nikdo spolupracovat nechce.
