Horizont ČT24

Nový recept na potlačení inflace a finanční úlevu pro své občany plánuje Rakousko. Od července sníží u vybraných potravin daň z přidané hodnoty ze současných deseti procent na hodnotu lehce pod pěti procenty. Vláda zveřejnila, kterých produktů se bude opatření týkat, společným jmenovatelem je jejich rakouský původ. „Opatření sice nezahrnuje všechny produkty, ale obsahuje ty, které všichni v Rakousku pravidelně nakupují,“ přiblížila rakouská ministryně práce Ulrike Königsbergerová-Ludwigová. Jedná se třeba o základní suroviny jako například máslo, mouka, vejce nebo zelenina.

Francouzské vlaky TGV nově od začátku ledna nabízejí svým cestujícím možnost využít exkluzivní první třídy, kam se ve všední dny nesmí s dětmi do dvanácti let. Krok státní železniční společnosti vyvolal kritiku v on-line prostoru, médiích, ale i mezi francouzskými politiky. Někteří spojili tento krok se stagnující porodností v zemi. Loni úřady ve Francii zaznamenaly historický zlom, kdy počet úmrtí poprvé od konce druhé světové války převýšil počet narozených dětí. Železniční firma se kritice brání. Na sociálních sítích zveřejnila video, ve kterém obhajuje své rozhodnutí. Podle ředitelky nabídky TGV Inoui Gaëlle Babaultové představují tato místa pouze osm procent sedadel, která jsou ve vlacích k dispozici od pondělí do pátku.

Do boje proti falešné pornografii generované umělou inteligencí (AI) vyrazila kromě americké demokratické poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové také dědička hotelového impéria Paris Hiltonová. Společně chtějí větší regulaci a zavést zákon umožňující stíhat tvůrce takzvaných deepfaků, které v současnosti bývají téměř nerozeznatelné od reality. Kvůli stejnému problému se snesla kritika na AI Grok miliardáře a majitele sítě X Elona Muska. A situace se řeší i na plénu Evropského parlamentu.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Nigérie hlásí už třetí hromadný únos tamních křesťanů během uplynulých dnů. Naposledy neznámí ozbrojenci odvlekli jedenáct lidí na severozápadě země. Největší napětí panuje kolem stále neúspěšného pátrání po 250 žácích a učitelích unesených během minulého týdne. Pozitivní zprávou je, že v úterý se domů vrátilo 24 studentek. Nigerijský prezident Bola Tinubu jednal v pondělí o situaci s veliteli federálních bezpečnostních složek. Ikemesit Effiong, partner v bezpečnostní agentuře SBM Itelligence Consultancy, přiblížil, že pachatelé takového násilí čelí jen velmi malým následkům, takže mnozí z nich jsou významně povzbuzováni k tomu, aby v daných aktivitách pokračovali.

Nervozita na akciových trzích narůstá. Obavy z prasknutí investiční bubliny kolem umělé inteligence se nadále šíří. Mnoho hlasů odkazuje na takzvanou internetovou krizi světových financí z počátku milénia. Klíčový producent nejvýkonnějších čipů světa – americká společnost Nvidia – přesto opět vyhlíží astronomické zisky.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit téměř veškerou mezinárodní pomoc ovlivnilo také Rohingy, kteří uprchli do Bangladéše z Myanmaru ovládaného vojenskou juntou. V důsledku klesajících finančních prostředků na provoz škol přicházejí děti Rohingů o každodenní výuku, která pro ně byla jednou z mála jistot. Organizace UNICEF musela za poslední tři měsíce zavřít více než čtyři a půl tisíce škol, které v bangladéšských uprchlických táborech provozovala. „Tábor je přeplněný. Školy jsou zavřené, takže děti tráví dny hraním si v prachu a blátě na ulicích,“ říká učitel z jednoho z uprchlických táborů pro Rohingy. „Utekli jsme před pronásledováním v Myanmaru a sledovali, jak hoří naše domovy. Teď máme pocit, že hoří i sny nové generace,“ dodává.

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.

Rodiče britského teenagera, který spáchal sebevraždu poté, co se stal terčem vydírání, objíždějí školy po celém světě, aby varovali před nebezpečími, která on-line svět dětem přináší. Jejich syn se stal obětí vydírání na takzvaném dark webu. Během hraní on-line klikl na nabízený odkaz a kvůli příslibu herních kreditů zdarma vyplnil osobní údaje. Obratem mu anonymní útočník začal vyhrožovat a posílat řadu úkolů – včetně sebepoškozování nebo odpírání spánku. Rodiče zesnulého chlapce chtějí podobným tragédiím zabránit. Z reakcí mají pocit, že jejich varování a aktivity zabírají. Osvěta je podle řady odborníků správnou cestou. Navzdory technologickému pokroku se totiž dle nich nedaří přijímat účinnou legislativu.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.