Horizont ČT24

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Nigérie hlásí už třetí hromadný únos tamních křesťanů během uplynulých dnů. Naposledy neznámí ozbrojenci odvlekli jedenáct lidí na severozápadě země. Největší napětí panuje kolem stále neúspěšného pátrání po 250 žácích a učitelích unesených během minulého týdne. Pozitivní zprávou je, že v úterý se domů vrátilo 24 studentek. Nigerijský prezident Bola Tinubu jednal v pondělí o situaci s veliteli federálních bezpečnostních složek. Ikemesit Effiong, partner v bezpečnostní agentuře SBM Itelligence Consultancy, přiblížil, že pachatelé takového násilí čelí jen velmi malým následkům, takže mnozí z nich jsou významně povzbuzováni k tomu, aby v daných aktivitách pokračovali.

Nervozita na akciových trzích narůstá. Obavy z prasknutí investiční bubliny kolem umělé inteligence se nadále šíří. Mnoho hlasů odkazuje na takzvanou internetovou krizi světových financí z počátku milénia. Klíčový producent nejvýkonnějších čipů světa – americká společnost Nvidia – přesto opět vyhlíží astronomické zisky.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit téměř veškerou mezinárodní pomoc ovlivnilo také Rohingy, kteří uprchli do Bangladéše z Myanmaru ovládaného vojenskou juntou. V důsledku klesajících finančních prostředků na provoz škol přicházejí děti Rohingů o každodenní výuku, která pro ně byla jednou z mála jistot. Organizace UNICEF musela za poslední tři měsíce zavřít více než čtyři a půl tisíce škol, které v bangladéšských uprchlických táborech provozovala. „Tábor je přeplněný. Školy jsou zavřené, takže děti tráví dny hraním si v prachu a blátě na ulicích,“ říká učitel z jednoho z uprchlických táborů pro Rohingy. „Utekli jsme před pronásledováním v Myanmaru a sledovali, jak hoří naše domovy. Teď máme pocit, že hoří i sny nové generace,“ dodává.

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.

Rodiče britského teenagera, který spáchal sebevraždu poté, co se stal terčem vydírání, objíždějí školy po celém světě, aby varovali před nebezpečími, která on-line svět dětem přináší. Jejich syn se stal obětí vydírání na takzvaném dark webu. Během hraní on-line klikl na nabízený odkaz a kvůli příslibu herních kreditů zdarma vyplnil osobní údaje. Obratem mu anonymní útočník začal vyhrožovat a posílat řadu úkolů – včetně sebepoškozování nebo odpírání spánku. Rodiče zesnulého chlapce chtějí podobným tragédiím zabránit. Z reakcí mají pocit, že jejich varování a aktivity zabírají. Osvěta je podle řady odborníků správnou cestou. Navzdory technologickému pokroku se totiž dle nich nedaří přijímat účinnou legislativu.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Nový kanadský premiér Mark Carney vypsal předčasné volby na 28. dubna. Podle analytiků může jít o „vabank“, ještě před nedávnem totiž jeho liberálové silně zaostávali v předvolebních průzkumech za konzervativci. Kartami ale zásadně zamíchala asertivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rétorika o připojení Kanady k USA. Kanadistka Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Horizontu ČT24 potvrdila, že hlavním tématem voleb budou vztahy s USA, budoucí premiér však podle ní nebude mít snadnou výchozí pozici.

Zastavení nelegální migrace do Spojených států bylo jedním z hlavních předvolebních slibů nyní už přes měsíc úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Od převzetí moci podepsal víc než desítku příkazů zaměřených na reformu přistěhovaleckého systému, celkový počet vyhoštěných ale i tak zůstává oproti předchozí administrativě nižší. Brzy však plánuje zavést národní soupis migrantů, do něhož se budou muset dotyční sami registrovat, nebo systém takzvané zlaté karty.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Italský stát selhal v ochraně svých obyvatel v oblasti Kampánie, kde mafie desítky let nelegálně ukládala toxické odpady. Teď musí Řím zjednat nápravu. Rozhodnul o tom Evropský soud pro lidská práva. Na něj se obrátili obyvatelé, kteří trpí zdravotními problémy. V místech znečištěných jedy žijí téměř tři miliony Italů. Italská vláda má dle verdiktu dva roky na to, aby vypracovala podrobnou strategii řešení problému, včetně nezávislého monitorování a komunikace s veřejností. To však podle odborníků není dlouhá doba – mafie z odpadů doslova „těžila zlato“ od 80. let.