Horizont ČT24

Palestinci na okupovaném Západním břehu Jordánu často čelí útokům izraelských osadníků a uchylují se k vytváření domobran. Na okraji Sindžilu místní v noci hlídkují s baterkou v ruce nebo v autech a sledují, zda spatří útočící osadníky. „Pokud se přiblíží k domům, konfrontujeme je. Rozešleme varování do WhatsAppové skupiny. Sami je nezastavíme, jsou to i ostatní obyvatelé, kteří je zastaví,“ popisuje člen dobrovolné hlídky Fadi Alwan.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.

Podle bývalého izraelského ministra Natana Šaranského je antisemitismus ve světě na vzestupu. V zemích, jako jsou Spojené státy či Francie, se Židé bojí dávat najevo svou identitu. Šaransky je bývalý sovětský disident a politický vězeň. Na svobodu se dostal v roce 1986 při výměně na takzvaném mostě špionů. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že izraelskou válku zneužívají státy jako Katar, které antisemitismus záměrně podněcují. Zároveň připustil, že v Gaze i na jihu Libanonu zemřelo více civilistů než teroristů. Rozhovor s ním vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus omluvilo. Izraelský voják spolu s dalším, který čin vyfotografoval, byli propuštěni z vojenské služby a stráví třicet dnů ve vězení, oznámila armáda. K incidentu došlo v situaci, kdy i v USA přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Italská fotbalová reprezentace prohrála s Bosnou a Hercegovinou a už potřetí za sebou nepostoupila na mistrovství světa. Přitom již čtyřikrát vyhrála titul. V den zápasu navíc začala italská prokuratura vyšetřovat devět lidí kvůli prodeji slavného milánského stadionu San Siro. Jsou podezřelí z toho, že porušili pravidla veřejné soutěže a služební tajemství tím, že radnice jednala o koupi s oběma tamními kluby, které na něm hrají – Interem Milán i AC Milán. Celý prodej v přepočtu za víc než čtyři miliardy korun budí od začátku velké emoce. Noví majitelé totiž starý stadion strhnou.

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg a protistrana se ve středu utkali v soudní síni v Los Angeles, kde Zuckerberg odpovídal na otázky týkající se používání Instagramu mladými lidmi a jeho výpovědi před Kongresem, píše AP. Zuckerberg například uvedl, že dříve měla Meta cíle spojené s maximalizací času stráveného na Instagramu, ale dodal, že on a společnost se vědomě rozhodli od těchto cílů upustit a místo toho se zaměřit na užitečnost. Zuckerbergova výpověď je součástí bezprecedentního soudního procesu, který se zabývá otázkou, zda platformy Meta záměrně způsobují závislost a škodí dětem.

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.

Nový recept na potlačení inflace a finanční úlevu pro své občany plánuje Rakousko. Od července sníží u vybraných potravin daň z přidané hodnoty ze současných deseti procent na hodnotu lehce pod pěti procenty. Vláda zveřejnila, kterých produktů se bude opatření týkat, společným jmenovatelem je jejich rakouský původ. „Opatření sice nezahrnuje všechny produkty, ale obsahuje ty, které všichni v Rakousku pravidelně nakupují,“ přiblížila rakouská ministryně práce Ulrike Königsbergerová-Ludwigová. Jedná se třeba o základní suroviny jako například máslo, mouka, vejce nebo zelenina.

Francouzské vlaky TGV nově od začátku ledna nabízejí svým cestujícím možnost využít exkluzivní první třídy, kam se ve všední dny nesmí s dětmi do dvanácti let. Krok státní železniční společnosti vyvolal kritiku v on-line prostoru, médiích, ale i mezi francouzskými politiky. Někteří spojili tento krok se stagnující porodností v zemi. Loni úřady ve Francii zaznamenaly historický zlom, kdy počet úmrtí poprvé od konce druhé světové války převýšil počet narozených dětí. Železniční firma se kritice brání. Na sociálních sítích zveřejnila video, ve kterém obhajuje své rozhodnutí. Podle ředitelky nabídky TGV Inoui Gaëlle Babaultové představují tato místa pouze osm procent sedadel, která jsou ve vlacích k dispozici od pondělí do pátku.

Do boje proti falešné pornografii generované umělou inteligencí (AI) vyrazila kromě americké demokratické poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové také dědička hotelového impéria Paris Hiltonová. Společně chtějí větší regulaci a zavést zákon umožňující stíhat tvůrce takzvaných deepfaků, které v současnosti bývají téměř nerozeznatelné od reality. Kvůli stejnému problému se snesla kritika na AI Grok miliardáře a majitele sítě X Elona Muska. A situace se řeší i na plénu Evropského parlamentu.