Horizont ČT24

Řecko má demografický problém. Obyvatelé stárnou a venkovské lokality se vylidňují. Zemi po hluboké ekonomické krizi zasáhla krize v porodnosti. Ta nyní dosahuje historicky nejnižších hodnot.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Při ruských útocích na Charkov bezpilotními letouny Šáhed v noci na čtvrtek zahynuli nejméně čtyři lidé. Jsou mezi nimi tři záchranáři, kteří přijeli na místo jednoho z předchozích úderů. Čtvrtou obětí je žena ve věku 68 let. Uvedli to ukrajinští činitelé a záchranná služba. Dalšího člověka zabil v regionu jiný ruský útok. Charkov a Charkovská oblast čelí ruským úderům pravidelně, v poslední době je okupanti zintenzivňují.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli jen těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD) před dosud vládní Socialistickou stranou (PS). Třetí skončila krajně pravicová strana Chega (Dost). Informují o tom místní média, podle nichž prezident Marcelo Rebelo de Sousa v úterý zahájí asi týdenní jednání s parlamentními stranami. Lídr vítězné AD Luis Montenegro slíbil, že nebude vládnout s krajní pravicí.

Zesnulý ruský opozičník Alexej Navalnyj mluvil často o lepší budoucnosti pro svou zemi. To zopakoval i v dosud nezveřejněném rozhovoru z roku 2020. Slova nejhlasitějšího kritika Kremlu z interview pořízeného původně pro filmový dokument teď opět citují světová média – těsně předtím, než se s ním naposledy rozloučí jeho blízcí.

Maďarský premiér Viktor Orbán musí řešit zatím nejvážnější vnitropolitickou krizi od svého návratu k moci před čtrnácti lety. Po konci dvou předních političek kvůli skandálu s milostmi teď vládnoucí Fidesz opustil i vlivný zákulisní hráč. Podnikatel Péter Magyar nejenže náhle odstoupil z vedení státních firem, ale navíc velmi ostře kritizuje premiérovy blízké spolupracovníky. A opozice plánuje další protesty.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Americký stát Alabama v noci na pátek popravil odsouzeného Kennetha Smithe metodou označovanou jako dusíková hypoxie, tedy pomocí masky, do které byl vháněn čistý dusík. Tento způsob exekuce byl oficiálně použit vůbec poprvé v historii. A rozvířil diskuse o humánnosti, smyslu i účinnosti trestu smrti.

Katoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům, obřad se ale nesmí podobat sňatku ani mít jeho prvky, uvádí dokument schválený papežem Františkem, který v pondělí zveřejnil Vatikán. Duchovní udělit požehnání nemohou během bohoslužby a homosexuální partneři při něm nesmí být oblečeni jako na svatbě. Akt nelze uskutečnit ani v souvislosti s civilním obřadem. Historik a publicista Jaroslav Šebek uvedl, že se přesto jedná o jedno z přelomových rozhodnutí papeže Františka.

Ve Spojených státech roste kritika vedení prestižních univerzit a volání po rezignaci jejich vedení. Ředitelky Harvardu, MIT a Pensylvánské univerzity (PU) během úterního slyšení v Kongresu jednoznačně neodsoudily antisemitské chování části studentů svých škol. K tlaku vytvářenému politiky se přidávají i absolventi univerzit – dnes vlivní a bohatí sponzoři. Instituce mohou bez změny kurzu přijít o velké částky. Například investor Ross Stevens zrušil dar PU ve výši 100 milionů dolarů.

K útoku teroristů z Hamásu na Izrael došlo před měsícem a vyšetřování brutálního vpádu členů teroristického hnutí stále probíhá. Forenzní týmy pátrají nejen po ostatcích obětí, ale i stopách a identitách odvlečených rukojmí. Ze střípků důkazů a svědectví se snaží zjistit, co se stalo. Své hrůzné zážitky popsala i Laura Kadar Blajmanová, přeživší z hudebního festivalu Supernova.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Spojené státy mohou podle amerického vojenského analytika Michaela Kofmana využít konflikt na Blízkém východě ke schválení dalších zbraní pro Ukrajinu. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi po bezpečnostní konferenci Czech Security Forum. Minulý týden požádala Kongres administrativa prezidenta Joea Bidena o více než sto miliard dolarů pro vyzbrojování Kyjeva a Jeruzaléma.

Ministři Evropské unie, kteří jsou zodpovědní za konkurenceschopnost, v pondělí schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, během pondělka na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom v pátek státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Tvrzení se podle stanice CNN objevuje v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden. Musk na síti X, bývalém Twitteru, reagoval prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.