Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

Nahrávám video

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.

„Není na grónské vládě, aby posuzovala, zda došlo ke genocidě, či nikoli,“ říká grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Podle v pátek zveřejněných závěrů expertních zpráv program nucené antikoncepce, kterou Dánsko v 60. a 70. letech minulého století uplatňovalo vůči grónským ženám, porušoval jejich lidská práva, nesplnil ale kritéria právní definice genocidy.

Cílem nucené antikoncepce bylo omezit růst obyvatelstva Grónska, a zabránit tak stupňování finanční zátěže, kterou ostrov pro Dánsko představoval.

Společné dánsko-grónské vyšetřování z roku 2025 zjistilo, že nitroděložní tělíska či antikoncepční injekce dostaly často bez souhlasu nejméně čtyři tisíce grónských žen, z nichž některým bylo jen dvanáct let.

„O zavedení nitroděložního tělíska mě neinformovali. Byla jsem v nemocnici kvůli malé operaci v oblasti pánve kvůli infekci. Bez mého vědomí mi vpravili nitroděložní tělísko. V té době mi bylo dvacet let,“ podělila se o svou zkušenost Inger Platouová, oběť nucené antikoncepce.

Finanční odškodnění pro poškozené

Grónská vláda chce dál na urovnání spolupracovat s Kodaní. Obětem nedobrovolné kontroly porodnosti ze strany Dánska se dostane také finančního odškodnění poté, co parlament schválil zákon o kompenzacích postiženým ženám. Každá z poškozených má nárok na odškodné v přepočtu jeden milion korun.

Skandinávská země se ke své minulosti staví kriticky. Tamní premiérka Mette Frederiksenová se přímo v Nuuku postiženým ženám loni v září formálně omluvila. Kroky svých předchůdců označila za nepřijatelné.

„Čelily jste nespravedlnosti. Jednalo se o systematickou diskriminaci. Čelily jste diskriminaci proto, že jste Gróňanky. Je to nepřijatelné. A bylo to nepřijatelné,“ prohlásila Frederiksenová.

V posledním roce a půl se Washington pokouší mezi Kodaň a Nuuk vrazit klín, snaží se totiž ostrov dostat pod svoji kontrolu. Zneužívá k tomu mimo jiné právě také osud čtyř tisíc grónských žen. Podle amerických zástupců jde o jeden z mnoha případů špatného koloniálního chování Dánska vůči Grónsku. Oběti nedobrovolné antikoncepce to ale kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěTrump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 6 mminutami

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
17:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 2 hhodinami

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 4 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.