Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
Volební místnosti v Dánsku se otevírají v úterý v osm hodin ráno a zavírají v osm hodin večer. Frederiksenová vyhlásila předčasné volby minulý měsíc, zřejmě v naději, že její obraz silné lídryně budovaný během grónské krize zvýší oblibu sociálních demokratů, napsala agentura AP.
Strana, která získala v parlamentních volbách před čtyřmi lety 27,5 procenta hlasů, utrpěla loni v listopadu historickou porážku v komunálních volbách a její popularita se ještě v prosinci pohybovala kolem sedmnácti procent, nyní to je přes dvacet procent.
„Opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k anexi Grónska, autonomního dánského území, vnesly do kampaně před úterními volbami vzácný geopolitický náboj, a to i přesto, že se voliči nadále zaměřují především na sociální zabezpečení, nerovnost a životní náklady,“ podotýká agentura Reuters.
Důraz na bezpečnost a samostatnost
Premiérka se v posledních měsících snažila spojit evropské lídry v podpoře Kodaně proti Washingtonu. Trump hrozil dokonce kvůli Grónsku Dánsku a jeho spojencům cly. Poté se ale dohodl s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí smlouvy, která má zřejmě Američanům zajistit větší vliv na největším ostrově světa. Spojenci v NATO mezitím v regionu připravili a spustili vojenskou misi Arctic Sentry.
„Toto budou rozhodující volby, protože v příštích čtyřech letech se my, Dánové a Evropané, budeme muset skutečně postavit na vlastní nohy. Musíme definovat svůj vztah se Spojenými státy a musíme se znovu vyzbrojit, abychom zajistili mír na našem kontinentu,“ zdůraznila podle Reuters Frederiksenová. „Musíme v Evropě držet při sobě a musíme zajistit budoucnost dánského společenství,“ dodala.
Pokud se jí podaří sestavit novou vládu, nastoupí do svého třetího funkčního období v řadě. Nyní osmačtyřicetiletá Frederiksenová se stala poslankyní v pouhých 24 letech a lídryní sociálních demokratů je od roku 2015.
Zarytá zastánkyně Ukrajiny
Nejmladší premiérkou členské země Evropské unie a NATO zůstává od poloviny roku 2019. Respektu se těší zejména na mezinárodní scéně, kde si získala pozornost už rychlou reakcí na pandemii covidu-19. Proslula také orodováním za jasnou podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi. V roce 2023 byla Frederiksenová zmiňována jako možná kandidátka na generální tajemnici NATO.
Velkou část své rané kariéry přitom vybudovala na obhajobě dánské kontroly nad sociálním zabezpečením, pracovními předpisy a hranicemi, zatímco hlubší integraci do EU označovala za omezení suverenity, podotýká Reuters.
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a rostoucí nejistota ohledně bezpečnostních záruk USA ji však donutily ke změně postoje. Frederiksenová upustila od kritiky vůči kolektivnímu dluhu EU a podpořila společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Kyjevu severská země poskytla finanční pomoc ve výši 11,3 miliardy dolarů (240,27 miliardy korun), což je druhá největší částka po Německu.
Dánsko dává od roku 2024 na obranu více než dvě procenta svého HDP, jak vyžaduje členství v NATO, a v příštích pěti letech zvýší výdaje na obranu o 40,5 miliardy dánských korun (137 miliard korun). Doba trvání vojenské služby v zemi se prodlouží ze čtyř měsíců na jedenáct a branná povinnost by se měla týkat mužů i žen.
V roce 2023 vláda dokonce rozhodla o zrušení státního svátku, čímž chtěla pomoci financovat výdaje na obranu, ale rozhněvala svým krokem odbory i řadu pracujících Dánů. Křesťanský Velký den modliteb, který připadá na čtvrtý pátek po Velikonocích, sahá až do roku 1686.
Před volbami se premiérka prezentuje jako spolehlivá opora v době ruské války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a jako osobnost, která se vypořádá s Trumpovým tlakem, píše Reuters. „Do značné míry se tyto volby týkají Mette Frederiksenové,“ řekl agentuře politický analytik Hans Engell. Zatímco někteří Dánové ji považují za tu správnou osobu v době krize, jiní ji vnímají jako příliš autoritářskou, míní Engell.
Tvrdá imigrační politika
Někdejší ministryni spravedlnosti Frederiksenové se v uplynulých letech podařilo do určité míry vzít pravicovým populistům vítr z plachet, když učinila z Dánska jednu ze zemí s nejtvrdší politikou vůči imigrantům na starém kontinentu. Vláda v Kodani například už v září 2022 uzavřela dohodu s Rwandou, která umožňuje přesun migrantů do Afriky, kde mají čekat na vyřízení svých žádostí.
Ve snaze čelit tlaku pravice a poukazovat na možný nárůst migrace v důsledku války v Íránu tento měsíc oznámila návrhy, jež zahrnují azylovou „záchrannou brzdu“ či přísnější kontroly zločinců bez legálního pobytu. Tvrdé azylové reformy, jež mají začít platit v květnu, ale podle Reuters odrazují některé tradiční levicové spojence sociálních demokratů od možné budoucí spolupráce.
Kabinet Frederiksenové již dříve představil plán, který by umožnil deportaci cizinců, kteří byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku za závažné trestné činy. Premiérka rovněž oznámila, že znovu otevře ambasádu v Sýrii a posílí spolupráci s úřady v Afghánistánu v oblasti deportací. Dánská vláda, která trvá na tom, že pobyt uprchlíků v zemi musí být dočasný, plánuje také začít více motivovat uprchlíky k dobrovolným návratům do rodných států.
Frederiksenová dlouhodobě patří mezi evropské lídry prosazující takzvaná návratová centra pro odmítnuté žadatele o azyl mimo EU, upozorňuje AP. Dánsko loni obdrželo 1961 žádostí o azyl, v roce 2015 jich bylo přes 21 tisíc.
Kritika za přehlížení domácích problémů
Volby nyní prověří, zda Dánové odmění mezinárodní vůdcovství a obranu dánské suverenity, nebo potrestají současnou vládu za to, co kritici označují za přehlížení domácích problémů, poznamenala Reuters. „Výsledky průzkumů veřejného mínění ohledně Grónska, vztahů se Spojenými státy nebo Ukrajiny jí velmi fandí,“ řekl AP výzkumník z Kodaňské univerzity Kasper Möller Hansen. „Na domácí půdě (ale) čelí skutečným výzvám,“ upozornil výzkumník.
Během jejího druhého funkčního období podpora premiérky klesala zejména v souvislosti s rostoucími životními náklady a sílící nerovností. Mezi klíčová témata letošní kampaně patřila i otázka reformy důchodového systému či potenciální znovuzavedení daně z majetku pro bohaté.
Daňový návrh se zaměřuje na jedno procento nejbohatších obyvatel Dánska, což je skupina méně než 60 tisíc lidí, kteří dohromady vlastní zhruba čtvrtinu celkového čistého bohatství země. Cílem je získat přibližně jednu miliardu dolarů (21,27 miliardy korun) ročně. Tyto peníze mají jít na financování investic do vzdělávání a sociálních věcí.
Daň pro bohaté znamená výrazný krok doleva a nejspíš odradí pravici od spolupráce s Frederiksenovou. Návrh jasně odmítli vládní Umírnění a kritizovala jej i opoziční Liberální aliance.
Ekologie a prasata jako ústředí téma
Podle vedoucí oddělení skandinavistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Heleny Březinové nicméně dominují letošní kampani environmentální otázky. „Moře jsou mrtvé, stále tam není všude ekologické zemědělství, hnojení zničilo půdu, a to se do volebního boje teď propsalo nejvíc. Předseda vládní (Liberální strany) Troels Lund Poulsen má vlastní farmu a je nařčen z toho, že používá jedovaté látky a že otravuje sousedy svým extenzivním zemědělstvím,“ řekla ČT24 expertka.
V kampani se řešila zejména prasata. Dánsko je jedním z největších světových vývozců vepřového masa. „V Dánsku se rodí 40 milionů prasat, z toho deset milionů umře každý rok. Ta produkce je enormní na zemi, která na to podle ekologů není nachystaná,“ poznamenala Březinová.
Kupříkladu levicová strana Alternativa požaduje zlepšení životních podmínek zvířat, program pro oznamování nekalých praktik v zemědělství a snížení živočišné produkce na úroveň potřebnou k uživení zhruba šesti milionů obyvatel Dánska. To by znamenalo pokles počtu prasat o 86 procent.
Dánská zemědělská lobby varuje, že prudké snížení produkce prasat by mohlo mít pro zemědělce vážné ekonomické důsledky a vést k významným ztrátám pracovních míst. Za lepší životní podmínky prasat přitom orodují i další levicové strany, které by Frederiksenová potřebovala v případě vzniku nové levicové koalice.
Samotní sociální demokraté chtějí řešit vysokou úmrtnost selat. Plánují zavést předpisy proti „extrémnímu chovu“ prasnic, který jim umožňuje porodit dvacet selat v rámci jednoho vrhu. Chtějí také zlepšit prostorové podmínky pro život těchto zvířat a důslednější kontrolu přepravy selat ze země. Je čas prasata ochránit, řekla v jedné z televizních debat Frederiksenová podle dánského serveru Politiken.
Naopak Grónsko nakonec nebylo v kampani tak významným tématem, jak by si premiérka nejspíš přála. „Na našem vztahu ke Grónsku a našem vztahu k cizím mocnostem panuje jasný konsenzus,“ řekl AP výzkumník Möller Hansen.
Nuuk chce ústupky
V samotném Grónsku budou volby testem pro místního premiéra tohoto území Jense-Frederika Nielsena, který je ve funkci od minulého roku. Současná volební kampaň ukázala trhliny v jeho širokém kabinetu. Spor o místní ministry, kteří se ucházeli o křesla v Kodani, vedl k odchodu jedné strany z jeho koalice, což donutilo grónskou ministryni zahraničí Vivian Motzfeldtovou k rezignaci. Později opustila i svou stranu Siumut.
Grónští kandidáti doufají, že využijí bezprecedentní pozornosti, kterou jejich ostrovu věnuje americký prezident, k tomu, aby přiměli Kodaň k ústupkům. „Nejdůležitější věcí je pro nás v těchto volbách suverenita grónského lidu,“ prohlásil Juno Berthelsen, který kandiduje za opoziční stranu Naleraq, jež se zasazuje za nezávislost strategického ostrova.
Zatímco mnoho obyvatel Grónska se domnívá, že výzvy k rychlému oddělení od Kodaně jsou předčasné nebo chybné, řada z nich chce využít situace a vyvinout tlak na Dánsko, které podle nich brzdí ekonomickou nezávislost ostrova a nechrání jeho obyvatele dostatečně před diskriminací, píše server StratNews Global.
Mezi politické návrhy předložené grónskými kandidáty patří vytvoření pobřežní dozorčí jednotky složené z místních rybářů a lovců, restrukturalizace rybářského hospodářství a zajištění toho, aby se Dánové ve školách více vzdělávali o ostrově. Gróňané také žádají opětovné projednání obranné dohody z roku 1951 mezi Dánskem a USA, která vylučuje účast Nuuku.
Návrat k levici a pravici
Poměrný systém v Dánsku tradičně vede ke vzniku vlád složených z pravicových, nebo naopak levicových stran. Končící kabinet Frederiksenové je neobvyklou koalicí premiérčiných sociálních demokratů, středopravicové Liberální strany vedené ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a centristických Umírněných v čele s ministrem zahraničí a expremiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
Koalice vytvořená před čtyřmi lety podle průzkumů pravděpodobně ztratí většinu, protože strany se znovu profilují podle tradičnějších levicově-pravicových linií, podotýká Reuters.
Premiérka má dva středopravicové vyzyvatele, jednoho uvnitř své současné vlády a jednoho mimo ni. První je Poulsen, jeho Liberální strana stála v čele několika nedávných vlád, ale v posledních letech měla slabé výsledky v průzkumech. „Je to právě proto, že jsou spojováni s venkovem, s práškováním, s hnojením, s extenzivním zemědělstvím, s tím, že (Baltské) moře je mrtvé, nejsou v něm ryby, že krajina je vysátá,“ podotkla Březinová.
Druhým významným rivalem Frederiksenové je podle AP Liberální aliance 34letého Alexe Vanopslagha. Tato aliance je součástí „modrého bloku“ pravicových stran a požaduje nižší daně, méně byrokracie a také to, aby Dánsko přestalo odmítat využívání jaderné energie. Nedávné Vanopslaghovo přiznání k užívání kokainu v dřívějších dobách svého působení ve funkci předsedy strany však podle analytiků ohrožuje jeho šance na premiérský post.
Body navíc by letos mohla získat rovněž protiimigrační Dánská lidová strana, jež má nakročeno zotavit se z velmi slabého výsledku v roce 2022, píše AP. „Dánská lidová strana je absolutně protipřistěhovalecká. Chtějí absolutně nulový příliv přistěhovalců z muslimských zemí, což je nesmysl. Všichni z průmyslu se proti tomu ohrazují, že to je neudržitelné. Zároveň ale mají (podle průzkumů) kolem dvanácti procent,“ uvedla Březinová.
Hrozba povolebního patu
Dánská premiérka zatím nechtěla vyloučit žádný scénář povolební spolupráce. Frederiksenová a Poulsen ponechali otevřenou možnost i pokračování centristické koalice, a to i přesto, že vedou proti sobě kampaň, podotýká server Euractiv.
Březinová očekává po volbách „brutální pat“. „Máte dva bloky – modrý a červený, řekněme levici a pravici, rozdělené takřka stejně na dvě půlky – a oni podle mě nebudou schopni vytvořit nějaký smysluplný (blok). Frederiksenová i Umírnění ztrácí, ale zas ne tolik, takže myslím, že to bude patová situace,“ konstatovala odbornice.
Možnost je i ta, že Frederiksenovou v premiérském křesle nahradí někdo jiný, na druhou stranu svým počínáním na mezinárodní scéně může nakonec mnohé Dány přesvědčit, soudí Březinová.
„(Premiérka) nedávno v rozhovoru řekla, že někteří voliči k ní mají úplně emocionální vztah, že když ji vidí, tak brečí. Ona budí takové emoce, stylizuje se do matky lidu a funguje i mezinárodně skvěle, a to oni si uvědomují, že je to viditelná osoba. Ona vlastně porazila s Larsem Lökkem Rasmussenem Trumpa,“ poznamenala Březinová. „Kvůli imigrační politice je mnohými nenáviděna, na druhou stranu mnozí ji kvůli tomu volí,“ upozornila expertka.
Pokud ani levicový, ani pravicový blok nezíská funkční většinu, mohli by sehrát klíčovou roli Umírnění. Rasmussenovo „sladění“ s blokem Frederiksenové nebo naopak s pravicovými stranami, by mohlo rozhodnout o tom, kdo sestaví příští vládu, analyzuje Reuters.
Role zástupců Grónska
Celkem se o přízeň voličů uchází hned dvanáct stran, což komplikuje povolební vyjednávání. Rozhodující by tak nakonec mohla být právě čtyři křesla přidělená kandidátům z Grónska a Faerských ostrovů.
Trumpův tlak změnil postoje dánských žen vůči Grónsku, upozornila v této souvislosti Ane Lone Baggerová ze strany Siumut. Dánsko se loni poprvé omluvilo tisícům grónských žen, které byly od šedesátých let minulého století až do roku 1991 nuceny ke sterilizaci.
Zmírnění napětí ve vzájemných vztazích ztělesňuje právě Frederiksenová, která se prezentuje jako nejvěrnější obránkyně Grónska, opakovaně na ostrov cestuje a sjednocuje evropské vůdce proti tlaku USA. Opakovaně také zdůraznila, že o budoucnosti Grónska rozhodují pouze obyvatelé Grónska, což místní obyvatelé vítají.
