Imigrační politika

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát sto tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl v pátek podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA, nebo je vyzvaly, aby se urychleně vrátili. Server Axios však s odvoláním na zdroj z Bílého domu později napsal, že opatření se nebude vztahovat na stávající držitele platných víz, kteří znovu vstupují do USA.

Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.

Značně asertivní tón nové americké vlády navenek se začal projevovat i v jednání úřadů, obzvlášť u imigračních představitelů, kteří jsou o poznání striktnější a méně tolerantní. A to i k občanům spojenců USA. Mnoho jich už pro své cestovatele vydalo varování.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Americkým Senátem neprošel návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele. Podle agentury Reuters republikáni zablokovali kompromis, který vyjednavači obou hlavních stran domlouvali celé měsíce. Demokraté se nyní pokusí zajistit pomoc pro Ukrajinu a Izrael tím, že o ní nechají senátory hlasovat zvlášť.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.

Federální soudce v Texasu Drew Tipton v úterý zablokoval na neurčito vymáhání stodenního moratoria na deportace imigrantů z USA, které po svém nástupu do funkce zavedl prezident Joe Biden. Prodloužil tím původní krátkodobý zákaz z konce ledna. Bidenova administrativa dosud neuvedla, zda se proti rozhodnutí odvolá.

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému. Rozhodnutí má zrušit některá příkrá opatření zavedená jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a sjednotit zbývající rodiny migrantů, které byly za vlády bývalého prezidenta rozděleny na hranici s Mexikem.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová navrhuje nová imigrační pravidla, která by měla začít platit příští rok. Předloha, která je nyní v parlamentu, počítá se zavedením bodového systému, jenž bude zohledňovat znalosti angličtiny nebo to, zda má už uchazeč konkrétní nabídku práce a jaký bude jeho předpokládaný plat.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla. Po dokončení brexitu mají do země přilákat vysoce kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Plánovaný bodový systém by diskvalifikoval osoby, které se nedomluví v angličtině či nedisponují pracovní nabídkou v požadované podobě. Vztahovat by se měl bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii žít a pracovat.

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.