Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.
Vyslání sedmi set příslušníků námořní pěchoty, kteří mají chránit federální zaměstnance a majetek, potvrdila podle Reuters i americká armáda.
Protesty nejprve vypukly v pátek v Los Angeles poté, co imigrační úřady provedly ve městě na západním pobřeží Spojených států sérii razií a zadržely nejméně 44 lidí za údajné porušení imigračních předpisů. Jednalo se o zatím poslední z řady podobných zátahů provedených v řadě amerických měst v rámci rozsáhlé snahy Trumpa zakročit proti nelegální imigraci.
Situace ve městě se vyhrotila v neděli poté, co se Trump proti vůli kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové rozhodl proti demonstrantům nasadit Národní gardu.
V pondělí v poledne místního času bylo ve druhém nejlidnatějším městě USA kolem tisícovky příslušníků Národní gardy, do konce dne by měli dorazit ostatní ze dvou tisíc, které Trump vyslal.
Agentura AP zároveň informovala, že ulice Los Angeles byly v pondělí ráno místního času klidné. Úklid trosek ze shořelých aut a odstranění graffiti nastříkaného na radnici a další budovy poblíž detenčního zařízení, které bylo hlavním ohniskem střetů, může dle AP trvat několik dní.
Už v pondělí začali s úklidem pracovníci, kteří z ulic odklízeli odpad, a to včetně nádob po slzném plynu, nebo přemalovávali posprejované budovy. Policejní vozy z několika měst Jižní Kalifornie zase blokovaly přístup do ulic v centru.
Kalifornský guvernér se obrátil na soud
Newsom v pondělí zopakoval, že Trumpovu administrativu za vyslání Národní gardy zažaluje. „Příkaz, který (Trump) podepsal, se netýká jen Kalifornie. Umožní mu jít do každého státu a udělat totéž,“ napsal guvernér.
V reakci na to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že „Newsom neudělal nic, když v Los Angeles několik dní propukaly násilné nepokoje“.
List Washington Post později informoval, že Kalifornie již žalobu na Trumpovu administrativu podala.
Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally se kalifornské vedení v podání věci k soudu opírá o to, že aby mohl Trump Národní gardu povolat, „musí prohlásit, že existuje reálné riziko vypuknutí situace na hraně povstání“. „Newsom argumentuje, že k tomu se reálně situace v Los Angeles nepřiblížila,“ dodal politolog.
„Skvělé rozhodnutí,“ říká o vyslání Národní gardy Trump
Trump později prohlásil, že „vyslat Národní gardu do Kalifornie bylo skvělé rozhodnutí“. Kdyby ho jeho administrativa neučinila, Los Angeles by bylo zcela zničeno, napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že by mu měli Bassová i Newsom děkovat a říkat, jak je skvělý. Místo toho se podle Trumpa rozhodli „lhát lidu Kalifornie a Ameriky“.
Americký prezident zároveň slíbil, že udělá, co je potřeba, aby zajistil bezpečí občanů.
Trump označil kalifornského guvernéra za velmi nekompetentního a řekl, že by Newsoma zatkl, kdyby byl zmocněncem pro ochranu hranic Tomem Homanem. Ten v sobotu hrozil tím, že zatkne kohokoliv, kdo by kladl překážky vynucování imigračních zákonů v Kalifornii, včetně guvernéra. Newsom na to reagoval výzvou, ať ho tedy zatkne.
Guvernér v reakci na Trumpova slova uvedl, že to je jednoznačný krok na cestě k autoritářství. „Prezident Spojených států právě vyzval k zatčení guvernéra v úřadu,“ napsal s tím, že doufal, že takový den nikdy nezažije.
Trump se poté k situaci vyjádřil ještě jednou, když poznamenal, že protesty mohly vést k povstání, ale teď se situace v jižní Kalifornii vyvíjí správným směrem. Pokud však nicméně bude potřeba, vyšle prý další členy Národní gardy.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v pondělí dle Reuters prohlásila, že nesouhlasí s násilnými činy spáchanými během protestů v Los Angeles. Zároveň vyzvala americké úřady, aby v migračních procesech respektovaly právní stát.
Mexický ministr zahraničí Juan Ramon de la Fuente informoval, že po nedávných imigračních raziích v Los Angeles je ve čtyřech detenčních centrech zadržováno nejméně 42 Mexičanů a čtyři byli deportováni. Dodal, že většina zadržených v době zatčení pracovala.
Protesty a zatýkání v San Franciscu
Protesty se konaly také v San Franciscu, kde se stovky lidí shromáždily před kancelářemi Úřadu pro imigraci a cla (ICE) na protest proti imigračním raziím a na podporu demonstrací v Los Angeles.
Policejní oddělení San Francisca nedělní zatýkání oznámilo na sociální síti X. Protesty začaly kolem 19:00 místního času (pondělí 4:00 SELČ) v blízkosti finanční čtvrti města.
Na místě nejprve panovala poklidná atmosféra, píše deník The New York Times (NYT). To se podle listu změnilo, když část demonstrantů začala se skandováním pochodovat k řadě těžkooděnců ozbrojených obušky. Dle policie se situace vyostřila v momentě, kdy protestující začali ničit majetek a byli útoční.
„Nezákonné shromáždění“
Úřady prohlásily protest za „nezákonné shromáždění“, což vedlo k odchodu mnoha účastníků, někteří však zůstali. Zranění utrpěli tři policisté, z nichž jeden byl převezen do nemocnice.
Jeden z protestujících NYT řekl, že ho několik policistů udeřilo, když se snažili zatlačit dav zpět. „Vypadalo to, že byli rozzlobení a chtěli mě prostě uhodit,“ popsal situaci pětatřicetiletý Spear Mintech.
Jednatřicetiletá advokátka Courtney Lissová uvedla, že se k demonstraci připojila, protože ji pobouřily zprávy o rodinách bez dokladů, které se řídily příkazy a dostavily se k imigračnímu soudu, kde je však zadrželi agenti ICE.
