ICE

Americké imigrační úřady zadržely matku synovce mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové, píší americká média. Agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ženu původem z Brazílie tento měsíc zadrželi nedaleko Bostonu ve státě Massachusetts. Stalo se tak v době rozsáhlé protiimigrační kampaně administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Americký migrační úřad (ICE) znovu zadržel Salvadorce Kilmara Ábrega Garcíu, jehož protiprávní deportace se stala symbolem přístupu k migrantům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to agentura Reuters. Nyní muži hrozí deportace, což potvrdila i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Garcíův právník Simon Sandoval-Moshenberg tvrdí, že úřady by muže mohly deportovat do Ugandy.

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.

Drtivá většina vojáků Národní gardy nasazených v oblasti Los Angeles nebylo v posledních dnech poslaných do akce, napsal server Los Angeles Times (LAT). Vláda Donalda Trumpa je do města povolala na začátku července kvůli ochraně federálních agentů, kteří mají za úkol pátrat po nelegálních přistěhovalcích. Ve středu Pentagon rozhodl o odchodu části vojáků.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytne Úřadu pro imigraci a cla (ICE) osobní údaje 79 milionů lidí registrovaných v programu zdravotního pojištění Medicaid s cílem umožnit mu nalézt přistěhovalce, kteří v USA pobývají nelegálně. Osobní údaje pojištěnců obsahují například jejich adresu nebo etnicitu. Píše o tom agentura AP s odvoláním na dohodu ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a federální agentury pro zdravotní péči (CMS).

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Americký prezident Donald Trump se v úterý na Floridě zúčastnil otevření detenčního zařízení pro migranty v národním parku Everglades, kde v mokřadech žijí aligátoři. Šéf Bílého domu po prohlídce zařízení řekl, že tam tito plazi budou hrát roli ostrahy. Trumpa na Floridě doprovodila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová a guvernér Floridy Ron DeSantis. Zařízení se ale stalo i terčem kritiky.

Americký demokratický senátor za Kalifornii Alex Padilla byl ochrankou odveden z tiskové konference ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, povalen na zem a spoután, uvedla podle agentury Reuters jeho kancelář. Zadržen nyní už ale není a po incidentu se s ním Noemová podle svého úřadu setkala. Demokratičtí politici zákrok kritizují.

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.

Podvodníci se snaží využít deportací zahraničních studentů z USA k vlastnímu obohacení. V americkém státě Nebraska se vydávají za oficiální úřady, aby ze studentů tamních univerzit dostali peníze pod záminkou prodloužení víza. Situaci popsal Čech na studijním pobytu.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.

Zvolený americký prezident Donald Trump a jeho spojenci se během voleb distancovali od konzervativního Projektu 2025, jelikož ho považovali za přítěž poté, co jej demokraté využili k útokům na Trumpovu kampaň. Někteří blízcí příštího prezidenta dokonce naznačovali, že osoby spojené s projektem budou z případné administrativy vyloučeny. Po skončení kampaně se však Trumpův přechodný tým k projektu znovu vrací a chce si jím s personálním obsazením příští administrativy vypomoci.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za Floridu Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do klíčové pozice poradce pro národní bezpečnost již podle agentury Reuters vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Na migrační politiku bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová.

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg, ve čtvrtek se u nich ale onemocnění nepotvrdilo. Kvůli podezření bylo ve středu několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží, píšou německá média. Podle hamburského sociálního úřadu pracovala jedna z vyšetřovaných osob nedávno ve Rwandě v nemocnici, v níž se léčili lidé nakažení právě tímto virem, uvedla agentura DPA.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Byl 2. červen 1991 a na železnici v Evropě začal platit nový jízdní řád. Na první pohled nic výjimečného – to se děje každý rok. Ale v Hamburku a také v Hannoveru, Frankfurtu, Mannheimu, Stuttgartu a Mnichově se něco výjimečného dělo. Tehdy jeli první cestující rychlovlakem ICE. Díky kombinaci modernizovaných a zcela nových tratí, po kterých mohl vlak jet přinejmenším dvousetkilometrovou rychlostí, se výrazně zkrátilo spojení severu, západu a jihu Německa. Nový vlak přinesl i další novinky jako světelné informační panely nebo automatické posuvné dveře v interiéru. ICE bylo zkrátka zjevení – a to i na tehdejší (západo)německé poměry.

Evropská komise zablokovala fúzi německého Siemensu a francouzské společnosti Alstom. Podle ní by vznikl nezpochybnitelný lídr trhu, což by ohrozilo sektor v oblasti železniční signalizační techniky a vysokorychlostních vlaků. Oznámila to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.