Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, ale prezident neupřesnil. Ukrajina se ruské agresi brání téměř tři roky.
„Dohodněte se teď a zastavte tuto směšnou válku! Bude to jenom horší. Pokud neuzavřeme dohodu, a brzy, nemám jinou možnost než uvalit vysoké daně, cla a sankce na cokoliv prodaného Ruskem do Spojených států,“ napsal Trump. Zdůraznil, že není jeho plánem Rusku ubližovat. „Miluji ruský lid a vždy jsem měl velmi dobrý vztah s prezidentem (Vladimirem) Putinem,“ pokračoval. „Skončeme tuto válku, která by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. Je čas uzavřít dohodu. Už by neměly být ztraceny žádné životy,“ uzavřel.
Nový šéf Bílého domu v příspěvku na Truth Social neopomenul připomínku podle jeho názoru „podvodného“ vyšetřování údajného ruského vlivu na jeho zvolení prezidentem v roce 2016
Trump, který v minulosti kritizoval rozsáhlou americkou pomoc bránící se zemi, v předvolební kampani sliboval, že konflikt do 24 hodin od návratu do Bílého domu ukončí, což se nestalo. Několik dní před pondělní inaugurací připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Trump se s Putinem sešel za svého prvního mandátu v roce 2018 v Helsinkách, podle amerického prezidenta se nyní dojednává další setkání. Kdy by se tak mohlo stát, není jasné. Putin má ztížený pohyb po světě, protože na něj Mezinárodní trestní tribunál v Haagu předloni v březnu vydal zatykač kvůli podezření z podílu na nezákonném zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.
Investice do umělé inteligence
Trump uvedl, že společný podnik s názvem Stargate vytvoří technologické společnosti OpenAI, SoftBank a Oracle. V první fázi do něj hodlají investovat sto miliard dolarů (2,41 bilionu korun) a během příštích čtyř let by se investice měly vyšplhat na pět set miliard dolarů (zhruba dvanáct bilionů korun). Podle Trumpa díky projektu ve Spojených státech vznikne sto tisíc pracovních míst.
Americká společnost OpenAI, jejímž předním investorem je softwarový gigant Microsoft, vyvinula chatovací systém ChatGPT založený na umělé inteligenci. V roce 2022 jej zdarma zpřístupnila veřejnosti. Systém si rychle získal velkou popularitu a výrazně přispěl k vlně zájmu veřejnosti, médií a investorů o umělou inteligenci.
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman označil Stargate za „nejdůležitější projekt této éry“. Na prezentaci projektu do Bílého domu dorazili rovněž šéfové firem SoftBank a Oracle, tedy Masajoši Son a Larry Ellison.
Americká společnost Oracle se zabývá vývojem podnikatelského softwaru. SoftBank je japonský konglomerát, který se věnuje investicím do technologického průmyslu. Firma mimo jiné kontroluje většinový podíl v britské čipové společnosti Arm a vlastní podíly v řadě dalších technologických podniků, například v čínském internetovém prodejci Alibaba.
Milost pro zakladatele portálu Silk Road
Trump se věnoval i případu internetového portálu Silk Road, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalším nezákonným zbožím. Americké úřady portál uzavřely v roce 2013. Prezident nyní na své sociální síti Truth Social informoval, že udělil milost jeho zakladateli Rossu Ulbrichtovi, který byl v roce 2015 odsouzen k doživotnímu vězení. Trump tehdejší rozhodnutí soudu označil za „směšné“.
Nový šéf Bílého domu uvedl, že o udělení milosti informoval Ulbrichtovou matku. Plány na udělení milosti avizoval již loni v květnu, napsala agentura Reuters. Stránka Silk Road byla v provozu od roku 2011.
Zavedení cel
Trump opět mluvil o zavedení cel na dovoz z EU. „Evropská unie je na nás velmi zlá,“ zopakoval své prohlášení z pondělí, poznamenala agentura Reuters. „Takže je čekají cla,“ dodal. Postěžoval si rovněž, že EU nekupuje americké automobily a zemědělské produkty.
„To, zda USA cla vůči EU zavedou a jak velká, bude zcela jistě záležet i na jiných otázkách, například na obchodní politice EU vůči Číně,“ poznamenal bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský.
Obchodní spory vedl Trump s EU také během svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
Americký prezident rovněž uvedl, že jeho administrativa zvažuje, že od 1. února uvalí nové desetiprocentní clo na dovoz z Číny. „Uvažujeme o desetiprocentním clu na Čínu, protože posílá fentanyl do Mexika a Kanady,“ uvedl také.
Fentanyl je syntetická droga, která si ve Spojených státech každoročně vyžádá tisíce životů. V pondělí Trump prohlásil, že uvažuje o 25procentním clu na dovoz z Kanady a Mexika, a to od 1. února. Zdůvodnil to nelegální migrací na jižní hranici a také pašováním fentanylu do USA.
Migrační politika
Administrativa Donalda Trumpa se dále věnovala migrační politice. Ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo omezení ohledně zásahů na „citlivých“ místech, takže americké úřady nově mohou zatýkat přistěhovalce podezřelé z porušení imigračních zákonů také u škol nebo kostelů.
Rozhodnutí odvolává více než deset let starý předpis upravující práci dvou klíčových imigračních úřadů, a to Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Podle vyjádření ministerstva krok učinil Benjamine Huffman, který dočasně resort vede před nástupem řádného ministra schváleného Senátem USA.
„Tento krok umožňuje odvážným mužům a ženám v CBP a ICE vymáhat naše imigrační zákony a chytat zločinné cizince, včetně vrahů a pachatelů znásilnění, kteří do naší země přišli nelegálně. Zločinci se již nebudou moci skrývat před zatčením v amerických školách a kostelích,“ uvádí prohlášení.
Trumpova administrativa také ruší cestovní plány migrantům, kteří již dostali povolení k přesídlení do Spojených států. S odvoláním na americkou diplomacii o tom píše agentura AP. Tisíce migrantů, kteří už prošli zdlouhavým procesem schvalování žádostí o přesídlení do USA, tak nyní uvázly na různých místech po celém světě.
Situace je důsledkem pozastavení vládního přesídlovacího programu, které v pondělí dekretem nařídil nový republikánský prezident. Program měl přitom být pozastaven až v pondělí 27. ledna. V e-mailu, jehož obsah má AP k dispozici, je ale uvedeno, že agentura mající v USA na starosti uprchlickou agendu, svým zaměstnancům oznámila, že „příjezd migrantů do Spojených států byl do odvolání pozastaven“. Pozastaveno je i vyhodnocování žádostí.
Podle serveru americké televize CNN se krok netýká držitelů zvláštních přistěhovaleckých víz, mezi které patří i lidé, kteří pracovali pro USA v zahraničí. Ti podle sdělení agentury mohou cestovat do Spojených států i nadále.
Zrušené lety mohou být obzvlášť problematické pro migranty, kterým by mohly brzy vypršet lékařské či bezpečnostní prohlídky, poznamenala CNN. Podle ní se do USA chystalo zhruba deset tisíc lidí. Středeční rozhodnutí se týká mimo jiné více než 1600 Afghánců s povolením k přesídlení do Spojených států v rámci programu, který administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena zřídila po odchodu amerických vojáků z Afghánistánu v roce 2021.
Podle Trumpova exekutivního příkazu nejsou Spojené státy v posledních letech schopné příliv migrantů zvládnout. Za Bidenovy vlády byl strop na přijímání nových uprchlíků nastaven na 125 tisíc lidí ročně, píše CNN.
Migranti podstupují před příchodem do USA zdlouhavý a složitý proces schvalování žádosti o přesídlení. Jakmile se do země dostanou, obvykle jsou v kontaktu s přesídlovací agenturou, která jim pomůže přizpůsobit se životu v Americe. To zahrnuje třeba pomoc při hledání práce či zápisu dětí do škol.
Znemožnění vstupu pro migranty přes jižní hranici
Posléze podepsal Trump nařízení, na jehož základě musí úřady migrantům znemožnit překročení jižní hranice do Spojených států. Ministerstvům pro vnitřní bezpečnost, spravedlnosti a zahraničí nařídil, aby podnikly všechny nezbytné kroky k okamžitému zapuzení, repatriaci a vytlačení „ilegálních přistěhovalců“ od jižní hranice, informoval ve středu Bílý dům. Kromě toho se Trump rozhodl poslat na hranici s Mexikem dodatečných patnáct set vojáků.
Pentagon již nové jednotky, mezi nimiž je i pět set příslušníků amerického námořnictva, k jižní hranici země vyslal. Nebudou přitom disponovat pravomocemi policie, napsal Reuters s odkazem na zdroj z ministerstva. Kongres ve středu podle agentury AP zároveň schválil první zákon, který může Trump podepsat. I tato norma se týká migrace a zavádí povinnost zadržovat migranty nelegálně pobývající v USA, kteří se dopustí krádeže či násilného trestného činu.
Státy jako Texas požádaly federální vládu o „ochranu před invazí“ už za administrativy předchozího prezidenta Bidena, ale neubránily se před „miliony ilegálních přistěhovalců, kteří přicházejí do Spojených států, zaplavují jejich obce a zatěžují stát a místní vlády náklady ve výši miliard dolarů“, stojí v prohlášení. Bílý dům doplnil, že Trump ilegálním přistěhovalcům z jihu omezil možnost zůstat v USA například udělením azylu.
Průzkum veřejného mínění
S prvními kroky staronového prezidenta souhlasí necelá polovina Američanů. Podle bleskového průzkumu, jehož výsledky zveřejnila agentura Reuters, jeho exekutivní příkazy a další kroky týkající se zpřísnění migračních pravidel či podpory těžby fosilních paliv schvaluje 47 procent lidí.
Celkem 58 procent účastníků průzkumu souhlasí s jeho názorem, že je potřeba drasticky omezit počet lidí nelegálně pobývajících v USA. S konkrétními kroky v podobě exekutivních příkazů omezujících například právo na získání občanství pro děti narozené v USA či vyhlášením nouzového stavu na hranici s Mexikem souhlasí 46 procent lidí.
Naproti tomu 58 procent Američanů nesouhlasí s tím, že omilostnil velkou většinu svých příznivců odsouzených za násilnosti v sídle Kongresu po minulých prohraných volbách.
Celková podpora Trumpových kroků v prvních hodinách po návratu do Bílého domu je podle Reuters vyšší, než byla během většiny jeho prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021.
Reuters poznamenává, že američtí prezidenti obvykle začínají své působení v úřadu s podporou okolo poloviny populace. Ta Trumpova se v minulém období pohybovala mírně nad čtyřiceti procenty a v závěru klesla ke 34 procentům, uvádí agentura, podle níž na tom nebyl o moc lépe Trumpův předchůdce Joe Biden.
