Americký prezident Donald Trump začal ihned po návratu do Bílého domu testovat limity svého úřadu, když podepsal řadu dekretů, které byly okamžitě napadeny u soudů a podle expertů mohou být za hranicemi jeho pravomocí, píší některá americká média. Kritika v tisku zaznívá na pondělní milosti oznámené Trumpem i jeho předchůdcem Joem Bidenem. Evropská média v reakci na inauguraci a první kroky šéfa Bílého domu v úřadu píší, že s Trumpem začíná období nejistoty.
Média: Trump testuje limity, začíná období nejistoty
„Do několika hodin od převzetí úřadu Trump hodil rukavici soudům, Kongresu a své roztříštěné opozici, zda si troufnou stát v cestě tomu, co by mohlo být jeho nejtrvalejším dědictvím: radikální rozšíření prezidentské moci,“ napsal zpravodajský server Axios.
Trump podepsal sadu nařízení s cílem „ukončit právo na azyl“ ve Spojených státech a také ústavou garantované automatické přidělování občanství lidem narozeným na americké půdě. Podle deníku The New York Times (NYT) budou některá jeho imigrační opatření čelit složitým soudním sporům, mimo jiné list upozorňuje na plán zapojit armádu do vymáhání imigrační politiky. To je podle deníku pravděpodobně v rozporu se zákonem z 19. století, který „obecně omezuje využívání řadových federálních jednotek pro vnitrostátní policejní účely“.
Deník The Washington Post (WP) napsal, že Trumpovy podpisy spustily vlnu žalob a námitek od politických oponentů, akademiků či aktivistů, podle nichž překročil limity svých pravomocí. Axios v této souvislosti zmiňuje i rozhodnutí nevymáhat zákaz TikToku, „přestože daný zákon prošel s podporou osmdesáti procent Kongresu a jednomyslně jej podpořil nejvyšší soud“. „Místo toho (Trump) podepsal dekret, aniž by se odkázal na jakýkoli právní základ, kterým si přiznal ‚právo‘ najít kupce nebo nakonec aplikaci s čínským vlastníkem zakázat za 75 dní,“ napsal web.
Německá agentura DPA dění, které následovalo po Trumpově inauguraci, popsala jako „tvrdý politický obrat“. Trumpův návrat do Bílého domu německá média popisují také jako „ojedinělý comeback“, ale i jako návrat zdatného vyjednavače a šoumena. Spojené státy se dočkaly „radikální politické změny“, napsal web Deutschlandfunk.
„Trump je ješitný showman. Jeho poslední funkční období ho odhalilo jako politika, který své křehké ego maskuje šikanováním ostatních a který přivedl americkou demokracii na pokraj propasti,“ komentuje staronového státníka britský deník The Guardian.
„S jeho druhým funkčním obdobím, posíleným větší mocí a kompaktnějším ideologickým programem nastává éra nejistoty. To staví Evropskou unii před úkol prohloubit integraci a znovu potvrdit svou vedoucí úlohu,“ píše španělský deník El Mundo.
„Politickým principem Donalda Trumpa je radikální egoismus – jak vnitřní, tak vnější. Evropa mu bude schopna vzdorovat pouze tehdy, pokud si vzpomene na svou vlastní sílu,“ píše ve svém komentáři týdeník Der Spiegel. „Nastal čas nárazu. Asteroid, který Británie – a většina světa – sledovala několik posledních měsíců, konečně udeřil. Donald Trump složil přísahu jako 47. prezident Spojených států,“ píše server Politico.
3 minuty
Zprávy v 16: Americká média o nástupu Donalda Trumpa
Temný obrázek, nebo poselství optimismu?
Své druhé funkční období Trump zahájil projevem, v němž popisoval USA jako upadající zemi a ohlásil Američanům počátek „zlatého věku“. Podle agentury AP silně připomínal jeho první inaugurační projev z roku 2017, kdy sociální problémy v zemi shrnul jako „americký masakr“ a slíbil, že tento vývoj okamžitě ukončí.
Přirovnání k roku 2017 se objevuje také v deníku NYT, podle kterého tentokrát Trump předložil ještě temnější obrázek dění v USA. „Bylo to zavádějící a neúplné hodnocení země, která má rostoucí ekonomiku, klesající inflaci, zpomalující nelegální imigraci, akciový trh dosahující nových rekordů, nejnižší míru násilné trestné činnosti za několik let a armádu, která se příliš nezapojuje do konfliktů ve světě,“ uvádí list.
Italský deník La Stampa píše, že čtyři roky vlády Donalda Trumpa mohou být velmi dlouhé. Podle komentáře Trump při inauguračním projevu připomínal maďarského premiéra Viktora Orbána a působil jako člověk odhodlaný přetvořit USA v neliberální demokracii. „Trumpův inaugurační projev byl dystopický a mstivý. Byl plný hrozeb a urážek vůči Joe Bidenovi, který seděl jen dva metry od něj. Chvílemi to bylo až surrealistické. Trump vykreslil obraz fiktivní Ameriky jako dekadentního národa a pak prohlásil, že okamžitě vyřeší všechny americké problémy. Okamžitě,“ dodává italský list.
„Mnozí z nás seděli před obrazovkou s pocitem, že jsme se ocitli v časové pasti, a zoufale hledali tlačítko, které by ukončilo noční můru – protože noční můra to je,“ napsal francouzský list Libération o inauguraci. „Tváří v tvář této smutné podívané se zdá, že Evropané, již tak politicky oslabení, v záři reflektorů ztuhli v šoku a bezmoci. Chtějí-li odolat hrozícímu zemětřesení, nezbývá jim než projevit chladnokrevnost, inteligenci a především jednotu,“ píše v komentáři deník.
„Pokud Donald Trump splní sliby, které v pondělí ve svém projevu jako 47. prezident Spojených států pronesl, budou nejen USA, ale celý svět čelit radikálnímu převratu liberálně-demokratického systému, který charakterizuje Západ od roku 1945,“ hodnotí list El Mundo.
6 minut
Studio ČT24: Francouzská média o nástupu Donalda Trumpa
„Donald Trump označil svůj návrat do Bílého domu za Den osvobození. Jeho nástupní řeč ukazuje: Budou to brutální čtyři roky pro USA a zbytek světa,“ napsal v komentáři německý deník Die Zeit. Podle webu mediální skupiny RND se mýlili ti, kdo očekávali v prvním projevu smířlivost, dočkali se totiž jen otevřených hrozeb. Web Tagesschau ale píše, že aspoň v některých případech by Trump mohl zůstat jen u hrozeb.
Řada německých médií se ovšem shoduje, že Trumpovi nelze upřít jedno: hned v první den začal plnit sliby, které Američanům dal. „Trump plní to, co avizoval, kvůli čemu byl zvolen,“ napsala v komentáři šéfredaktorka nejčtenějšího německého listu, bulvárního deníku Bild, Marion Hornová. „Trumpova Amerika bude jiná Amerika,“ dodala.
Komentátoři deníku The Wall Street Journal (WSJ) naopak ve společném textu Trumpa chválí za „poselství aspirace a optimismu“. Nastupující prezident se podle nich snažil sdělit, že USA byly vždy skvělou zemí a budou ještě lepší, navzdory novým výzvám. „Ale má pravdu v tom, že vláda příliš často není schopná pro Američany plnit stěžejní povinnost, kterou je zajišťovat veřejnou bezpečnost a základní služby, přestože stále narůstá,“ pokračuje komentář.
Bidenovy a Trumpovy milosti
Redakční rada WSJ zároveň kritizuje exprezidenta Bidena za jeho poslední kroky v úřadu, kterými bylo udělení preventivních milostí současným i bývalým činitelům nebo členům své rodiny. Tento bezprecedentní krok Biden vysvětlil obavou, že by se jim Trump chtěl mstít, jakkoli nespáchali žádný zločin. Podle komentátorů WSJ to otupí kritiku na adresu nového prezidenta a jeho rozhodnutí omilostnit stovky lidí, kteří se účastnili nepokojů v sídle Kongresu po jeho volební porážce před čtyřmi lety.
Komentátoři NYT ve svém společném textu označili milosti pro výtržníky, z nichž mnozí ničili veřejný majetek nebo napadali policisty, za „zahajovací projev pohrdání“. „Amnestie vysílá do USA i do světa vzkaz, že porušování zákona ve jménu Trumpa a jeho hnutí bude odměňováno, obzvláště, když vezmeme v potaz i jeho dřívější milosti pro jeho poradce,“ píše se v komentáři.
