Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol
Podle Bidena si omilostnění „nezaslouží být terčem neoprávněného a politicky motivovaného stíhání“. Opakovaně na ně slovně útočil nový americký prezident Trump či jeho spojenci. Trump také od svého vítězství v listopadových volbách opakovaně vyzýval k trestnímu stíhání svých domnělých nepřátel. Mezi nimi jsou i ti, kteří mu zkřížili cestu politicky nebo se ho snažili pohnat k odpovědnosti za pokus zvrátit volební prohru v roce 2020 a za jeho roli při útoku davu na sídlo amerického Kongresu ze 6. ledna 2021.
Nyní již bývalý prezident prohlásil, že jeho blízcí byli terči útoků „motivovaných pouze snahou ublížit mi. Bohužel nemám důvod se domnívat, že tyto útoky nyní skončí,“ konstatoval Biden, který udělil milost pěti členům své rodiny včetně svých dvou bratrů Jamese a Francise.
Trump si nyní do vlády vybral i takové kandidáty, kteří podpořili jeho volební lži a zavázali se potrestat ty, kteří se podíleli na snahách o jeho vyšetřování, napsala agentura AP. Současně Trump přislíbil, že okamžitě po nástupu do úřadu omilostní mnohé z těch, kteří se krvavého útoku na Kapitol, při němž bylo zraněno na 140 policistů, účastnili.
„Udělení těchto milostí by nemělo být mylně chápáno jako uznání toho, že se někdo dopustil něčeho špatného, a jejich přijetí ani jako přiznání viny za jakýkoli trestný čin,“ zdůraznil Biden ve svém prohlášení. „Náš národ dluží těmto státním zaměstnancům vděčnost za jejich neúnavné nasazení pro naši zemi,“ dodal odcházející prezident. Milost se týká všech zákonodárců, kteří zasedali ve výboru, jenž vyšetřoval útok Trumpových příznivců na Kapitol, a také policistů, kteří před výborem svědčili.
Fauci i Milley milost ocenili
Republikán Trump v prosinci podpořil výzvu, aby FBI vyšetřovala i bývalou republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Liz Cheneyovou kvůli její roli ve vedení vyšetřování útoku na Kapitol.
Fauci, který téměř čtyřicet let vedl Národní institut pro alergie a infekční nemoci, pomáhal během Trumpova prvního mandátu koordinovat postup federální vlády za pandemie a často se střetával s nepodloženými názory tehdejšího prezidenta na covid-19 a veřejné zdraví. Od té doby je neustálým terčem kritiky a nenávisti popíračů pandemie a odpůrců protipandemických opatření, připomíná AP. V reakci na udělenou milost v pondělí uvedl, že si jí velice váží, a zdůraznil, že se nedopustil žádného trestného činu a že neexistuje důvod k jeho trestnímu stíhání.
Penzionovaný generál Milley sloužil do září 2023 jako předseda sboru náčelníků štábů. Trumpa později označil za „fašistu do morku kostí“ a popsal i jeho chování v době útoku ze 6. ledna 2021. Také Milley v pondělí uvedl, že je Bidenovi za udělenou milost vděčen, a podotkl, že se nyní už nemusí bát „odplaty“.
Podle AP je běžné, že americký prezident na konci svého funkčního období uděluje milosti – ty se ale obvykle vztahují na obyčejné Američany, kteří byli odsouzeni za zločiny. Biden však svou pravomoc podle AP využil tím nejširším možným způsobem, jímž se pouští do neprobádaných vod, protože udělil milost těm, kteří ještě ani nebyli vyšetřováni. K přijetí milostí se přitom obvykle váže i tiché přiznání viny nebo provinění, třebaže omilostnění dosud nebyli formálně obviněni z trestného činu.
„Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec převáží nad politikou,“ uvedl Biden v prohlášení k uděleným milostem. „Toto jsou však mimořádné okolnosti a já nemohu s čistým svědomím nic neučinit“.
Biden v pondělí rovněž prominul zbytek trestu indiánskému aktivistovi Peltierovi, který byl v 70. letech jednou z tváří hnutí amerických domorodců za právo na sebeurčení. V roce 1977 byl odsouzen na doživotí za vraždy dvou agentů FBI během nepokojů v rezervaci v Jižní Dakotě. Peltierovi, za něhož se stavěly některé osobnosti americké kultury, justice již v minulosti zamítla žádost o prominutí zbytku trestu.
Udělené milosti vyvolaly okamžitou kritiku ze strany Trumpových spojenců, včetně republikánské kongresmanky Marjorie Taylorové Greeneové. Ta na síti X napsala, že dotyční byli „omilostněni, protože se provinili zločiny“.
