Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.

Podle Bidena si omilostnění „nezaslouží být terčem neoprávněného a politicky motivovaného stíhání“. Opakovaně na ně slovně útočil nový americký prezident Trump či jeho spojenci. Trump také od svého vítězství v listopadových volbách opakovaně vyzýval k trestnímu stíhání svých domnělých nepřátel. Mezi nimi jsou i ti, kteří mu zkřížili cestu politicky nebo se ho snažili pohnat k odpovědnosti za pokus zvrátit volební prohru v roce 2020 a za jeho roli při útoku davu na sídlo amerického Kongresu ze 6. ledna 2021.

Nyní již bývalý prezident prohlásil, že jeho blízcí byli terči útoků „motivovaných pouze snahou ublížit mi. Bohužel nemám důvod se domnívat, že tyto útoky nyní skončí,“ konstatoval Biden, který udělil milost pěti členům své rodiny včetně svých dvou bratrů Jamese a Francise.

Trump si nyní do vlády vybral i takové kandidáty, kteří podpořili jeho volební lži a zavázali se potrestat ty, kteří se podíleli na snahách o jeho vyšetřování, napsala agentura AP. Současně Trump přislíbil, že okamžitě po nástupu do úřadu omilostní mnohé z těch, kteří se krvavého útoku na Kapitol, při němž bylo zraněno na 140 policistů, účastnili.

„Udělení těchto milostí by nemělo být mylně chápáno jako uznání toho, že se někdo dopustil něčeho špatného, a jejich přijetí ani jako přiznání viny za jakýkoli trestný čin,“ zdůraznil Biden ve svém prohlášení. „Náš národ dluží těmto státním zaměstnancům vděčnost za jejich neúnavné nasazení pro naši zemi,“ dodal odcházející prezident. Milost se týká všech zákonodárců, kteří zasedali ve výboru, jenž vyšetřoval útok Trumpových příznivců na Kapitol, a také policistů, kteří před výborem svědčili.

Fauci i Milley milost ocenili

Republikán Trump v prosinci podpořil výzvu, aby FBI vyšetřovala i bývalou republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Liz Cheneyovou kvůli její roli ve vedení vyšetřování útoku na Kapitol.

Fauci, který téměř čtyřicet let vedl Národní institut pro alergie a infekční nemoci, pomáhal během Trumpova prvního mandátu koordinovat postup federální vlády za pandemie a často se střetával s nepodloženými názory tehdejšího prezidenta na covid-19 a veřejné zdraví. Od té doby je neustálým terčem kritiky a nenávisti popíračů pandemie a odpůrců protipandemických opatření, připomíná AP. V reakci na udělenou milost v pondělí uvedl, že si jí velice váží, a zdůraznil, že se nedopustil žádného trestného činu a že neexistuje důvod k jeho trestnímu stíhání.

Penzionovaný generál Milley sloužil do září 2023 jako předseda sboru náčelníků štábů. Trumpa později označil za „fašistu do morku kostí“ a popsal i jeho chování v době útoku ze 6. ledna 2021. Také Milley v pondělí uvedl, že je Bidenovi za udělenou milost vděčen, a podotkl, že se nyní už nemusí bát „odplaty“.

Podle AP je běžné, že americký prezident na konci svého funkčního období uděluje milosti – ty se ale obvykle vztahují na obyčejné Američany, kteří byli odsouzeni za zločiny. Biden však svou pravomoc podle AP využil tím nejširším možným způsobem, jímž se pouští do neprobádaných vod, protože udělil milost těm, kteří ještě ani nebyli vyšetřováni. K přijetí milostí se přitom obvykle váže i tiché přiznání viny nebo provinění, třebaže omilostnění dosud nebyli formálně obviněni z trestného činu.

„Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec převáží nad politikou,“ uvedl Biden v prohlášení k uděleným milostem. „Toto jsou však mimořádné okolnosti a já nemohu s čistým svědomím nic neučinit“.

Biden v pondělí rovněž prominul zbytek trestu indiánskému aktivistovi Peltierovi, který byl v 70. letech jednou z tváří hnutí amerických domorodců za právo na sebeurčení. V roce 1977 byl odsouzen na doživotí za vraždy dvou agentů FBI během nepokojů v rezervaci v Jižní Dakotě. Peltierovi, za něhož se stavěly některé osobnosti americké kultury, justice již v minulosti zamítla žádost o prominutí zbytku trestu.

Udělené milosti vyvolaly okamžitou kritiku ze strany Trumpových spojenců, včetně republikánské kongresmanky Marjorie Taylorové Greeneové. Ta na síti X napsala, že dotyční byli „omilostněni, protože se provinili zločiny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...