Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.

Podle Bidena si omilostnění „nezaslouží být terčem neoprávněného a politicky motivovaného stíhání“. Opakovaně na ně slovně útočil nový americký prezident Trump či jeho spojenci. Trump také od svého vítězství v listopadových volbách opakovaně vyzýval k trestnímu stíhání svých domnělých nepřátel. Mezi nimi jsou i ti, kteří mu zkřížili cestu politicky nebo se ho snažili pohnat k odpovědnosti za pokus zvrátit volební prohru v roce 2020 a za jeho roli při útoku davu na sídlo amerického Kongresu ze 6. ledna 2021.

Nyní již bývalý prezident prohlásil, že jeho blízcí byli terči útoků „motivovaných pouze snahou ublížit mi. Bohužel nemám důvod se domnívat, že tyto útoky nyní skončí,“ konstatoval Biden, který udělil milost pěti členům své rodiny včetně svých dvou bratrů Jamese a Francise.

Trump si nyní do vlády vybral i takové kandidáty, kteří podpořili jeho volební lži a zavázali se potrestat ty, kteří se podíleli na snahách o jeho vyšetřování, napsala agentura AP. Současně Trump přislíbil, že okamžitě po nástupu do úřadu omilostní mnohé z těch, kteří se krvavého útoku na Kapitol, při němž bylo zraněno na 140 policistů, účastnili.

„Udělení těchto milostí by nemělo být mylně chápáno jako uznání toho, že se někdo dopustil něčeho špatného, a jejich přijetí ani jako přiznání viny za jakýkoli trestný čin,“ zdůraznil Biden ve svém prohlášení. „Náš národ dluží těmto státním zaměstnancům vděčnost za jejich neúnavné nasazení pro naši zemi,“ dodal odcházející prezident. Milost se týká všech zákonodárců, kteří zasedali ve výboru, jenž vyšetřoval útok Trumpových příznivců na Kapitol, a také policistů, kteří před výborem svědčili.

Fauci i Milley milost ocenili

Republikán Trump v prosinci podpořil výzvu, aby FBI vyšetřovala i bývalou republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Liz Cheneyovou kvůli její roli ve vedení vyšetřování útoku na Kapitol.

Fauci, který téměř čtyřicet let vedl Národní institut pro alergie a infekční nemoci, pomáhal během Trumpova prvního mandátu koordinovat postup federální vlády za pandemie a často se střetával s nepodloženými názory tehdejšího prezidenta na covid-19 a veřejné zdraví. Od té doby je neustálým terčem kritiky a nenávisti popíračů pandemie a odpůrců protipandemických opatření, připomíná AP. V reakci na udělenou milost v pondělí uvedl, že si jí velice váží, a zdůraznil, že se nedopustil žádného trestného činu a že neexistuje důvod k jeho trestnímu stíhání.

Penzionovaný generál Milley sloužil do září 2023 jako předseda sboru náčelníků štábů. Trumpa později označil za „fašistu do morku kostí“ a popsal i jeho chování v době útoku ze 6. ledna 2021. Také Milley v pondělí uvedl, že je Bidenovi za udělenou milost vděčen, a podotkl, že se nyní už nemusí bát „odplaty“.

Podle AP je běžné, že americký prezident na konci svého funkčního období uděluje milosti – ty se ale obvykle vztahují na obyčejné Američany, kteří byli odsouzeni za zločiny. Biden však svou pravomoc podle AP využil tím nejširším možným způsobem, jímž se pouští do neprobádaných vod, protože udělil milost těm, kteří ještě ani nebyli vyšetřováni. K přijetí milostí se přitom obvykle váže i tiché přiznání viny nebo provinění, třebaže omilostnění dosud nebyli formálně obviněni z trestného činu.

„Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec převáží nad politikou,“ uvedl Biden v prohlášení k uděleným milostem. „Toto jsou však mimořádné okolnosti a já nemohu s čistým svědomím nic neučinit“.

Biden v pondělí rovněž prominul zbytek trestu indiánskému aktivistovi Peltierovi, který byl v 70. letech jednou z tváří hnutí amerických domorodců za právo na sebeurčení. V roce 1977 byl odsouzen na doživotí za vraždy dvou agentů FBI během nepokojů v rezervaci v Jižní Dakotě. Peltierovi, za něhož se stavěly některé osobnosti americké kultury, justice již v minulosti zamítla žádost o prominutí zbytku trestu.

Udělené milosti vyvolaly okamžitou kritiku ze strany Trumpových spojenců, včetně republikánské kongresmanky Marjorie Taylorové Greeneové. Ta na síti X napsala, že dotyční byli „omilostněni, protože se provinili zločiny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 2 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 3 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 4 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané opustili dvě klíčové základny v Sýrii

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...