Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Nový šéf Bílého domu avizoval, že hned první den ve funkci podepíše řadu exekutivních příkazů týkajících se nejrůznějších témat – od bezpečnosti hranic až po těžbu ropy a zemního plynu. Těmi se bude snažit zrušit mnoho opatření Bidenovy administrativy.

„Trumpův ideolog Stephen Miller říká, že budou postupovat rychlostí světla. Myslím, že se bude snažit dostát některým svým slibům, ale je trochu rozpor mezi velice silným mandátem, o kterém hovoří, když jeho mluvčí mluví o tsunami ve volebních místnostech, a tam ty výsledky nebyly zas tak obrovské, což se projevuje na průzkumech veřejného mínění. Podle některých se ukazuje, že méně než polovina Američanů podporuje některé kroky, které Trump ohlašoval na první prezidentské dny,“ uvedla amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.

Zákon, který zahrne řadu změn

„Trump chce přinášet výrazné změny, ale to říkají všichni nastupující prezidenti – že prvních sto dnů v úřadu přinesou zásadní změny. Takže je tu taková meta, že prvních sto dnů musí něco zásadního prosadit. Trump a republikáni, kteří mají převahu v obou komorách Kongresu, říkají, že to bude mít podobu jednoho všeobecného zákonu. Takzvaný omnibus bude mít spoustu přílepků,“ popisuje publicista Roman Joch z Občanského institutu.

Připomněl, že většiny v komorách Kongresu má ale Trump těsné. „Myslím si, že většinu toho, co chce, mu Kongres schválí, ale určitě ne všechno. Už párkrát dal Senát najevo, že má vlastní rozum. Senátoři jsou voleni na šest let, každé dva roky třetina, a oni na milosti a nemilosti prezidenta, včetně prezidenta vlastní strany, nezávisí,“ poznamenal Joch.

V hospodářské oblasti nový prezident prosazuje zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Podle stanice CNN zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení cel.

Již krátce po zvolení loni v listopadu Trump avizoval, že se chystá hned první den ve funkci podepsat nařízení o zavedení 25procentního cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady a že k tomu zavede ještě dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky.

List The Wall Street Journal však v pondělí napsal, že Trump namísto okamžitého zavedení nových cel prostřednictvím dekretů pouze vyzve federální úřady k přezkoumání obchodní politiky a posouzení vztahů s obchodními partnery.

Osekání daní

Američanům slíbil nový prezident snížení daní a také další snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící ve Spojených státech. Ty zahraniční chce do USA přilákat na „nejnižší daně, nejnižší ceny energií“ a „nejmenší regulatorní zátěž“.

Mezi priority nového šéfa Bílého domu patří kromě ekonomiky i bezpečnost. Republikán zdůrazňuje nutnost potlačit nelegální i legální imigraci do země. Počátkem prosince v rozhovoru s NBC uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně.

Zároveň chce uzavřít dohodu, jež by chránila ty, kteří do země přišli nelegálně ještě jako děti. Hodlá také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA. V rozhovoru pro časopis Time nevyloučil postavení nových záchytných táborů pro migranty, kteří do USA přijdou nelegálně, a hovořil o plánech tyto lidi deportovat.

Podle Březinové Trump začne pracovat na deportacích brzy, zajímavé ale bude sledovat, kdo bude na seznamu, jelikož ministerstvo vnitřní bezpečnosti začalo lehce měnit svůj narativ oproti situaci během prezidentské kampaně. Může jít o vliv osobností z technologické sféry, které potřebují zahraniční talenty, míní amerikanistka. „Najednou na seznamu nejsou všichni lidé, kteří žijí bez řádných dokumentů v USA, ale ocitají se na nich lidé z mnohem užší podmnožiny té jedenácti až dvanáctimilionové skupiny,“ podotkla Březinová.

Milost pro výtržníky z Kapitolu

Naopak vlídnou tvář chce Trump nastavit části svých stoupenců, kteří skončili ve vězení po útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Tyto osoby by se mohly dočkat milosti. Za násilnosti skončily ve vězení stovky lidí, někteří dostali i dvacetileté tresty.

„Nastupující viceprezident J. D. Vance řekl, že by měli být omilostněni ti, kteří se nedopustili výrazných násilností, je asi signál, že neomilostní ty, kteří byli odsouzeni a prokazatelně se dopustili fyzického násilí vůči policistům, vůči ochrance Kongresu. Takže pro začátek čekám amnestii pro naprostou většinu lidí, kteří se účastnili vniknutí do budovy Kongresu, ale zřejmě ne všech. Je ale možné, že časem Trump omilostní i ty,“ domnívá se Joch.

Jednání s Moskvou

Velké plány má pak nová hlava státu s konfliktem na Ukrajině – Trump v minulosti opakovaně tvrdil, že válku ukončí během 24 hodin od nástupu do funkce. Počátkem ledna už svá slova mírnil s tím, že příměří by mohlo začít platit do šesti měsíců. Ve fázi příprav už je Trumpova schůzka s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jenž agresi v sousední zemi rozpoutal. Plnohodnotné invazi se Ukrajina brání už bezmála tři roky.

Putin v pondělí podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s nastupující Trumpovou administrativou o válce i jaderném zbrojení, přičemž je nakloněn spíše dlouhodobému klidu zbraní než krátkodobému příměří na Ukrajině, citovala šéfa Kremlu agentura Reuters. Putin zároveň ocenil náznaky, že Trump by rád oživil přímé rozhovory s Moskvou.

Nový šéf Bílého domu dlouhodobě naznačuje, že změní dosavadní politiku Washingtonu vůči Kyjevu. Mluví se hlavně o případném omezení pomoci napadené zemi. V prosincovém rozhovoru pro Time Trump mimo jiné kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí.

„Je třeba chápat, za jakým účelem Trump slibuje, že konflikt vyřeší tak rychle. Myslím, že chce být klíčovým vyjednavačem, který dojedná cosi, co není tak zásadní pro jednu nebo druhou stranu, respektive pro Ukrajinu, ale bude takzvaně vyřešeno. Což je samozřejmě scénář, který třeba evropští členové bezpečnostní aliance NATO vidí trošku jinak, než lidé sedící ve Washingtonu a mající izolacionistické představy o zahraniční politice,“ míní Březinová.

„Bude třeba mít se na pozoru, aby Ukrajina nebyla natlačena do velmi nevýhodných přijetí statu quo, tedy územních ztrát, a zároveň bezpečnostních garancí, co to znamená pro její další obranu,“ poznamenala dál amerikanistka.

Staronový americký lídr slibuje vyřešit také blízkovýchodní konflikty. V této souvislosti poznamenal, že situace v tomto regionu je sice „komplikovanější“ než otázka Ruska a Ukrajiny, ale dodal, že bude „snazší ji vyřešit“. Počátkem ledna prohlásil, že pokud palestinské teroristické hnutí Hamás nepropustí do jeho inaugurace zbytek rukojmí, propukne v blízkovýchodním regionu peklo. Očekává se, že republikán bude klást větší důraz na podporu Jeruzaléma než jeho předchůdce.

Zvýšený tlak na Alianci

Trump opakovaně kritizuje NATO za to, že podle něj řada zemí nedává do příslušných kapitol rozpočtu dost peněz. Chce, aby členské země Aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu. Dosavadní cíl je přitom na úrovni dvou procent, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.

Počátkem prosince Trump v rozhovoru s televizí NBC News dokonce prohlásil, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA z NATO. Zároveň ale uvedl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová dosavadní americkou roli v této obranné alianci.

Grónsko a Panama v centru pozornosti

Některé kontroverzní výroky nastupujícího šéfa Bílého domu vzbudily v poslední době znepokojení v zahraničí. Trump mimo jiné uvedl, že USA by měly z důvodů národní bezpečnosti usilovat o získání kontroly nad Grónskem. Naznačil také, že by mohl kvůli poplatkům požadovat od Panamy předání Panamského průplavu. Později nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání kanálu i největšího ostrova na světě.

„Pevně doufám, že Spojené státy se k takovému šílenému kroku neodhodlají. A i kdyby Trump něco takového nařídil, tak bych chtěl věřit, že naše ozbrojené síly by takový rozkaz odmítly jako šílený,“ podotkl profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš z Bostonské univerzity.

Trump také už před pár měsíci žertoval, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Tamního premiéra Justina Trudeaua začal veřejně označovat za „guvernéra“, tedy titulem, který v USA náleží šéfům exekutiv jednotlivých států. Nedávno vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení sousední země, chce ale k témuž účelu prý použít sílu ekonomickou.

Nová hlava USA rovněž oznámila, že přejmenuje nejvyšší horu Severní Ameriky zpět na McKinley. Nyní má indiánský název Denali, který jí vrátil v roce 2015 tehdejší americký prezident Barack Obama. Trump také prohlásil, že by Mexický záliv chtěl přejmenovat na Americký záliv.

Kromě členů své administrativy Trump už dříve oznámil i jména řady nových velvyslanců a zmocněnců. V Izraeli by měl USA zastupovat bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee, v Číně někdejší senátor a republikán z Georgie David Perdue, na post velvyslance ve Francii chce nominovat developera Charlese Kushnera, tedy otce svého zetě Jareda. Poradcem pro blízkovýchodní záležitosti Trump jmenoval Massada Boulose, což je otec dalšího Trumpova zetě.

Post zvláštního vyslance pro válku na Ukrajině získal generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg. Bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella vybral za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise, což je funkce, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela. Pro nově vytvořenou funkci zvláštního vyslance pro Spojené království Trump zvolil televizního producenta Marka Burnetta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Ceuty proniklo z Maroka za den 49 tisíc lidí, míní úřady

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 49 tisíc migrantů. S odkazem na ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Nejméně 19 lidí se utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Do Ceuty přicestuje premiér Pedro Sánchez.
09:37Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 26 mminutami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla logistické centrum Wildberries a rafinerii v ruském Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na pátek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí. Ruské útoky v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině zabily dva lidi, další tři jsou zranění, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 1 hhodinou

Trump si není jistý, zda Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do patriotů

Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
před 2 hhodinami

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 4 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 5 hhodinami

Tisíce Maročanů pronikly do španělského města Ceuta, policii tam podpoří armáda

Španělské město Ceuta, které se nachází na africkém kontinentě, ve čtvrtek po celý den čelilo nekontrolovanému příchodu tisíce lidí z Maroka. Přesný odhad počtu lidí, kteří překročili hranici po souši či moři, zatím úřady nezveřejnily. Nejméně sedm lidí se utopilo, píše agentura EFE. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů. Policii, která nebyla schopná tak velkému počtu příchozích čelit, pomohou i vojáci, rozhodla ve čtvrtek večer španělská vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.