Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.
Izrael kontroluje skoro osmdesát procent Pásma Gazy, tvrdí Hamás
Úřad ovládaný teroristickým hnutím Hamás ve své zprávě uvedl, že izraelská armáda ovládá tři čtvrtiny území Pásma Gazy, a to buď přítomností pozemních jednotek, nebo skrze evakuační rozkazy a letecké údery, kterými brání obyvatelům v návratu do jejich domovů.
Ve zprávě se rovněž píše, že během nedělních leteckých úderů byl zabit 220. palestinský novinář od 7. října 2023. Kromě něj zahynulo nejméně dalších dvaadvacet lidí během úderů v oblasti města Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části pásma a v uprchlickém táboře Džabálija na severu, uvedla agentura Reuters. V prvním jmenovaném táboře zemřel jeden pracovník záchranných složek.
Izraelská armáda ve svém prohlášení podle Reuters uvedla, že náčelník generálního štábu Ejal Zamir v neděli navštívil vojáky v Chán Júnisu a řekl jim, že „toto není nekonečná válka“ a že teroristické hnutí přišlo o většinu svých prostředků, včetně velení a řízení.
„Použijeme všechny dostupné prostředky, abychom přivedli rukojmí domů, zlikvidovali Hamás a ukončili jeho vládu,“ citovala armáda Zamira. Prohlášení se však nedotklo konkrétních nedělních útoků.
V neděli pak Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) oznámil, že během sobotních úderů v Chán Júnisu zahynuli dva spolupracovníci organizace. Jeden z nich působil jako ostraha v polní nemocnici Červeného kříže v Rafahu, druhý pracoval v jedné ze sekcí ochrany civilistů.
„Netanjahu hodně riskuje“
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity k aktuálnímu dění v Pásmu Gazy uvedl, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu zřejmě rozhodl řešit situaci silovým osvobozením rukojmí, čímž zároveň eliminuje manévrovací prostor teroristů z Hamásu, kteří by se po propuštění z izraelského držení mohli znovu zapojit do bojů.
Za urychlené jednání o propuštění rukojmí v Izraeli opět demonstrovaly stovky lidí, kteří po vládě požadovaly dohodu o příměří v Pásmu Gazy. „Netanjahu hodně riskuje, pokud neuspěje, může to znamenat jeho konec nejen v politice,“ míní Baar. V případě úspěchu by se však podle něj stal velkým vítězem.
9 minut
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity k situaci v Pásmu Gazy
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek informoval, že podle posledních údajů ze čtvrtka a pátku dorazilo do Pásma Gazy přes sto, respektive osmdesát kamionů s humanitární pomocí. Dodal však, že „z hlediska základních kalorických potřeb není distribuce v posledním týdnu dostačující“.
Navíc jedna z organizací, které se na financování pomoci podílejí, uvedla, že z celkem čtyřiadvaceti kamionů, které vypravila, bylo třiadvacet vyrabováno. „V Pásmu Gazy mají ti silnější větší možnost získat něco z těchto zásob, které sem přijíždějí,“ popsal zpravodaj.
V nejbližších dnech by však měl začít fungovat nový systém, jelikož, jak poukázal Borek, „faktem je, že od pondělka fungující stav je provizorium a poloviční krok“. Židovský stát brzy plánuje spustit činnost nové organizace, která bude působit v rámci takzvané humanitární zóny, jejíž bezpečnost bude pravděpodobně zajišťovat třetí strana. Lidé, kteří do této oblasti přijdou, budou kontrolováni a humanitární pomoc bude distribuována adresně, aby se dodávek nemohlo zmocnit teroristické hnutí Hamás, popsal Borek.
12 minut
Zpravodaj ČT David Borek nejen o humanitární situaci v Pásmu Gazy
Vojenskou ofenzivu zahájil židovský stát v Pásmu Gazy v říjnu 2023 v reakci na brutální útok teroristického hnutí a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 901 Palestinců, píše agentura AFP. Statistku nelze nezávisle ověřit.
Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy, zahynulo podle úřadů ovládaných Hamásem 3747 Palestinců. Přibližně devadesát procent obyvatelstva pak v důsledku bojů uprchlo ze svých domovů, v mnoha případech byly velké skupiny Palestinců vysídleny opakovaně.
