David Borek

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Izraelská armáda od úterý zabila v Pásmu Gazy nejméně 101 Palestinců včetně 35 dětí. S odkazem na civilní obranu v Gaze to uvedla agentura AFP. Podle izraelské armády nicméně příměří stále platí. Ve středu ale také oznámila, že podnikla cílený úder v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy a že terčem byl sklad zbraní.

Izraelská armáda oznámila novou vlnu vzdušných úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy. Hovoří o reakci na hrubé porušení příměří z nedělního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal obranným silám pokyn k odvetě za útok v Rafahu. Při něm podle armády zahynuli dva izraelští vojáci. Hamás ale tvrdí, že si není vědom žádných střetů s izraelskými jednotkami v Rafahu a že nad tamními bojovníky nemá kontrolu. Večer izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní.

Izrael potvrdil totožnost tří ze čtyř těl mrtvých rukojmí, která v úterý předalo teroristické hnutí Hamás. Čtvrté tělo podle armády nepatří nikomu z unesených. Izraelská vláda umožní provoz na přechodu Rafah mezi Egyptem a Pásmem Gazy a zrušila omezení pro přepravu pomoci pro Palestince na tomto území, píší izraelská média. O opatřeních Jeruzalém rozhodl v pondělí v reakci na to, že Hamás nepředal všechna těla. Červený kříž pak ve středu večer předal izraelské armádě dvě rakve, které předtím převzal ve městě Gaza od hnutí Hamás.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Ve stínu války v Pásmu Gazy zůstává konflikt na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Od ledna setrvává izraelská armáda přímo v palestinském městě Džanín, kde obsadila a vysídlila tamní uprchlický tábor. Aktivita radikálů klesla, desetitisíce civilistů ale ztratily domov. Džanín je teď rozděleným městem. Sílící omezení dopadají i na další obyvatele palestinských území.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Íránská armáda v úterý večer varovala, že brzy zaútočí na Izrael, a vyzvala obyvatele velkých měst Haify a Tel Avivu, aby se evakuovali. V Teheránu se během úterý ozvaly silné výbuchy. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac uvedl, že letectvo v Teheránu zasáhne „velmi významné strategické cíle“. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Izrael zasáhl podzemní část íránského jaderného provozu v Natanzu. Americký prezident Donald Trump vyzval Teherán k bezpodmínečné kapitulaci.

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.