David Borek

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl jedním z prvních, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Izrael předpokládá, že Trump bude podporovat tamní vládu tak jako při prvním prezidentském období, ale volby zajímaly i další lídry zemí a hnutí na Blízkém východě. Trump měl při působení v Bílém domě tento region na předním místě svého programu a podobně se to očekává i po jeho uvedení do funkce 20. ledna 2025.

Izraelské buldozery ve čtvrtek v uprchlickém táboře Núr Šams na okupovaném Západním břehu Jordánu vážně poškodily kancelář agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, uvedl šéf agentury. Izrael toto obvinění odmítl. Izraelské síly mezitím v noci na pátek provedly vzdušné údery na jižním předměstí libanonského Bejrútu a také v Pásmu Gazy. Během pátečního dne pak četné izraelské útoky na východě Libanonu podle agentury AP zabily nejméně dvacet čtyři lidí.

Satelitní snímky ukazují, že izraelské letectvo při sobotním útoku zasáhlo budovy, které Írán používá k míchání pevného paliva pro balistické rakety, řekli agentuře Reuters dva američtí výzkumníci – bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright a expert organizace CNA, která se zabývá analýzou veřejné politiky a výzkumem v oblasti národní bezpečnosti, Decker Eveleth. Jejich slova následně nepřímo potvrdil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Uplynul rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás a jeho spojenců na Izrael. 90′ ČT24 tuto událost připomněla dokumentem blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka s názvem 7. říjen – Blízký východ ve válce. Speciální vydání pořadu se zabývalo i izraelskou odpovědí na teroristický útok, tedy masivní operací v Pásmu Gazy, která si vyžádala největší množství palestinských civilních obětí ze všech arabsko-izraelských válek od roku 1948.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

Hasan Nasralláh zabitý při pátečním izraelském útoku v Bejrútu působil ve vedení šíitské teroristické skupiny Hizballáh více než tři dekády. Z libanonského hnutí se silnými vazbami na Teherán vytvořil regionální vojenskou sílu a současně upevnil její pozici na domácí půdě, kde má jako politická strana své zástupce ve vládě i v parlamentu. Hnutí se dostalo na západní „černou listinu“ kvůli teroristickým útokům i zvěrstvům v Sýrii, kde pomohlo diktátoru Bašáru Asadovi udržet se u moci. Za Nasralláhova nástupce je považován jeho bratranec Hašim Safi al-Din.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

Výbuchy osobních komunikačních zařízení v Libanonu zabily nejméně devět lidí a téměř tři tisíce jich zranily, stovky jsou v kritickém stavu, oznámilo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mezi zraněnými jsou i stovky členů teroristického hnutí Hizballáh. Podle íránských médií utrpěl zranění rovněž íránský velvyslanec Modžtaba Amání. Teroristé, kteří používají přenosná elektronická zařízení ke komunikaci, z incidentu obvinili Izrael a hrozí odvetou. Jeruzalém věc nekomentoval.

Izraelská tajná služba se domnívá, že Írán se rozhodl přímo zaútočit na Izrael a může tak učinit během několika příštích dní, napsal na síti X reportér serveru Axios Barak Ravid s odvoláním na dva zdroje ze zpravodajské komunity. Revoluční gardy, které jsou elitní složkou íránské armády, mezitím provádějí na západě Íránu několikadenní vojenské cvičení.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky Hamásu ohledně příměří. Jediným řešením současného konfliktu je podle něj absolutní vítězství Izraele, které je prý na dosah. Teroristické hnutí Hamás přišlo s návrhem dlouhodobého klidu zbraní, příměří by podle něj trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.

Dočasné příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo na osm dní, prozatím do pátečních ranních hodin. Z Gazy se ve čtvrtek na svobodu dostali dva lidé a na dalších šest až osm se čeká. A také na tři těla. Izraelská média se obávají, že jde o nejmladšího z násilně odvlečených, desetiměsíčního Kfira Bibase, jeho čtyřletého bratra Ariela a jejich matku Širi. Hamás tvrdí, že zahynuli při izraelském bombardování. Zdrcená rodina ale z jejich případné smrti činí zodpovědnými teroristy.