Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.

Noční útoky zasáhly zejména jižní regiony Súr, Sajdá, Nabatíja a Bint Džbajl. Boje mezi Hizballáhem a Izraelem se v noci odehrály ve městě Chijám východně od hraničního pásu.

Střety dále pokračují v Bint Džbajl, kde se podle OLJ izraelským silám zatím nepodařilo postoupit směrem k centru města. Ve středu drony cílily na dvě jedoucí vozidla na silnici spojující město Sajdá s Bejrútem.

Plánované „hlubší nájezdy“

Vysocí představitelé izraelské armády podle izraelského vojenského rozhlasu uvedli, že trvají na rozšíření pozemní operace na jihu Libanonu a chtějí postoupit dále za současnou linii, která se rozprostírá pět kilometrů od izraelských hranic.

Podle rozhlasu zdůraznili, že hodlají provést „hlubší nájezdy“. Izraelské orgány zatím takový postup nepotvrdily, uvedl podle OLJ vojenský rozhlas.

Izraelská armáda podle AFP tvrdí, že Hizballáh ve středu na sever Izraele vystřelil alespoň třicet raket. Jeden muž utrpěl lehká zranění po úlomku z rakety, uvedl server Times of Israel (ToI). Hizballáh podle OLJ potvrdil, že zasáhl jedenáct vesnic na severu Izraele.

Mírové rozhovory

Úterní mírové jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo podle zúčastněných stran pozitivní. Šlo o první setkání na podobné úrovni za více než třicet let. Přítomni byli velvyslanci obou zemí i americký ministr zahraničí Marco Rubio, připomínají agentury.

„Všechny strany se dohodly zahájit přímá jednání,“ uvedla diplomacie USA. Během jednání Spojené státy vyjádřily podporu Izraeli, který má podle nich právo se bránit před útoky Hizballáhu, a také libanonské vládě a její snaze „obnovit monopol síly a ukončit nadměrný vliv Íránu“.

„Je nutné snižovat očekávání, že by mohlo dojít k průlomu. Z pohledu obsahu to průlom není. V diplomacii ale často hraje roli symbolika a tady byla v tom, že oficiální zmocněnec izraelské vlády jednal s oficiální vyslankyní libanonské vlády přímo z očí do očí, to je skoro bezprecedentní věc,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Podle zpravodaje se střetávají dva nekompatibilní přístupy. „Izrael řeší zásadní technikálie typu, jak libanonská vláda docílí odzbrojení Hizballáhu. Libanonská vláda prioritně žádá příměří,“ podotkl Borek.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek k situaci v Libanonu
Zdroj: ČT24

Válka v Libanonu přichází ve vlnách. V roce 2023 Hizballáh zaútočil na území Izraele, aby vyjádřil podporu Hamásu a solidaritu s Palestinou. Izraelská odveta vyústila předloni v pozemní invazi na jih Libanonu a v konflikt, jenž zasáhl celou zemi. Koncem roku 2024 bylo vyhlášeno příměří, které však izraelské síly opakovaně porušovaly.

Boje se znovu rozhořely 2. března, kdy Hizballáh zareagoval na izraelsko-americkou válku proti Íránu novými vzdušnými údery na židovský stát. Izraelská armáda následně spustila rozsáhlé bombardování Libanonu a znovu podnikla invazi. Nyní Izrael okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje snahou zajistit bezpečnost. Bejrút narušení své suverenity odmítá.

Jeruzalém tvrdí, že útočí na cíle Hizballáhu, útoky však často zasahují civilní obyvatelstvo. Podle aktuálních údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 2089 lidí, včetně 165 dětí. V Izraeli bylo při útocích Íránu a Hizballáhu zabito 24 lidí.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac nedávno sdělil, že Izrael plánuje i po skončení války okupovat část Libanonu a být v zemi trvale vojensky přítomen. Plánované „ochranné pásmo“ má sahat až po řeku Lítání, jež leží asi třicet kilometrů od hranic.

Kac uvedl, že Jeruzalém v Libanonu postupuje „po vzoru Rafahu a Bejt Hanúnu“. Odkázal tak na dvě města v Pásmu Gazy, která izraelské síly téměř úplně zničily a vylidnily, podotýká agentura Reuters.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 1 hhodinou

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský Memorial chce pokračovat v práci z exilu, podporovatelům hrozí nebezpečí

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.
před 1 hhodinou

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 2 hhodinami

USA vymáhají blokádu. Vrátily čínský tanker do Hormuzského průlivu

Čínský tanker Rich Starry se musel vrátit do Hormuzského průlivu. Přestože v úterý opustil Perský záliv, v Ománském moři ho podle agentury Reuters zastavila americká blokáda. Tanker je sankcionován kvůli obchodování s Íránem. Americký torpédoborec také v úterý zablokoval cestu dvěma ropným tankerům plujícím z Íránu.
08:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
02:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...