Hizballáh

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

Izrael varoval před obnovením války s teroristickým hnutím Hizballáh. Proces jeho odzbrojení podle něj vázne. Bylo přitom jednou z podmínek loňského příměří. Podle zahraničních pozorovatelů Izrael klid zbraní už tak nerespektuje a dále podniká údery po celém jihu Libanonu. Zasažené vesnice se jen obtížně vracejí zpět k životu. Velká část místních se obává, že tři kilometry vzdálený Izrael chce celé pohraničí proměnit v neobývané nárazníkové pásmo.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Izraelské letectvo ve čtvrtek odpoledne zasáhlo několik měst a obcí na jihu Libanonu, píší libanonská média s odvoláním na své reportéry z místa. Izrael před tím vydal evakuační výzvy pro oblasti ve čtyřech libanonských obcích a oznámil údery na pozice šíitského hnutí Hizballáh. Nejméně jedna osoba zemřela. Kolem 19:00 SEČ izraelská armáda oznámila, že údery ukončila.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Izraelský dron v neděli na jihu Libanonu v obci Bint Džbajl zabil pět lidí včetně tří dětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda uvedla, že při úderu zahynul příslušník Hizballáhu, připustila však, že při něm umírali i civilisté. Informovaly o tom tiskové agentury.

Izraelská armáda se podle agentury Reuters připravuje na plnohodnotnou pozemní operaci v centru Gaza City. Na celém území palestinské enklávy přestal fungovat internet i telefony. Izraelské síly zároveň oznámily, že zahájily nové letecké údery proti teroristické organizaci Hizballáh na jihu Libanonu. Podle Jeruzaléma se spojenec Íránu snaží v oblasti obnovit své aktivity.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Rada bezpečnosti OSN schválila ukončení mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL) na konci příštího roku. Zároveň tak potvrdila finální prodloužení mandátu mírových jednotek, který měl oficiálně skončit tuto neděli. Jednotky na jihu Libanonu by se měly začít stahovat na konci roku 2026 a v průběhu roku 2027. Izraelský velvyslanec při OSN označil rozhodnutí za dobrou zprávu. Orgán OSN rozhodnutím ustoupil požadavkům USA a jejich blízkého spojence Izraele, podotkla agentura AP.

Rada bezpečnosti OSN rozhoduje o kompromisním návrhu Francie ponechat ještě rok mezinárodní mírové síly UNIFIL v Libanonu. Hlasování bylo podle zpráv médií odloženo na pátek. Na urychlení stažení jednotek tlačí Izrael. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack ale v úterý prohlásil, že Washington podpoří plán Paříže.

Libanon zahájil plánované odzbrojení palestinských frakcí v uprchlických táborech. Jedná se o součást širší snahy o nastolení státního monopolu na zbraně, píše agentura Reuters. První předání se uskutečnilo v uprchlickém táboře poblíž hlavního města Bejrút, napsala agentura AFP. Libanonská vláda počítá s tím, že v příštích týdnech se uskuteční další.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně ani se opírat o podporu ze zahraničí, řekl prezident země Joseph Aún vysoce postavenému íránskému představiteli Alímu Larídžánímu při jeho návštěvě Bejrútu. Zároveň varoval před zahraničním vměšováním do vnitřních záležitostí Libanonu a prohlásil, že země je otevřena spolupráci s Teheránem, ale pouze v mezích národní suverenity a vzájemného respektu.

Libanonská vláda schválila odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh do konce letošního roku, napsaly agentury AP a DPA. Ministři za Hizballáh, který krok odmítá, předtím schůzi kabinetu na protest opustili. Vláda zároveň rozhodla o naplňování příměří s Izraelem. Schválený záměr, předložený americkým vyslancem Thomasem Barrackem, počítá s odzbrojením všech milic, včetně té podporované Íránem. Plán provedení má připravit libanonská armáda. Francie rozhodnutí ocenila jako odvážný krok.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.