Hizballáh strana 2 z 5

Válka v Gaze se dotýká i izraelského hospodářství. Přímé materiální škody z loňského útoku teroristů Hamásu 7. října, bombardování severních území libanonským Hizballáhem i statisíce povolaných záložníků stlačily výkon ekonomiky o celou pětinu. Útoky jemenských hútíů navíc ohrožují obchodní plavbu Rudým mořem.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelské letectvo podniklo v Libanonu rozsáhlou vlnu úderů na cíle šíitského hnutí Hizballáh. Armádní mluvčí Daniel Hagari na síti X potvrdil, že šlo o odvetu za raketový útok z Libanonu ze středečního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Hizballáh se k činu nepřihlásil. Katarská televize al-Džazíra tvrdí, že po izraelských náletech zůstalo několik civilních obětí včetně dvou dětí.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Napětí od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem nepolevuje ani na izraelsko-libanonských hranicích. V neděli po úderu Hizballáhu na severu židovského státu zemřeli dva civilisté. Přes sto tisíc dalších Izraelců z oblasti uprchlo. Hizballáh, který je spojencem palestinských teroristů, vyhrožuje, že zaútočí na Haifu. Město se připravuje na nejhorší a s ním i tamní obří podzemní nemocnice.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Obyvatelé některých izraelských měst poblíž hranice s okupovaným Západním břehem hlásí v noci podezřelé vibrace a zvuky z podzemí. Lidé mají obavy, že islamisté budují nové tunely pro náhlý vpád do židovského státu. Izraelská armáda zprávy prověřuje.

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Desítky raket vyslala teroristická organizace Hizballáh z Libanonu na Izrael. Ten palbu opětoval. Podle Hizballáhu je útok "prvotní odvetou" za úder, který začátkem týdne v Bejrútu zabil zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího a dalších šest představitelů tohoto palestinského hnutí. O žádných zraněných nebo obětech Izrael neinformoval.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.

Na pomezí Izraele a Libanonu se stupňuje neklid. Teroristické hnutí Hizballáh dál vyhrožuje židovskému státu kvůli bojům v Pásmu Gazy a ostřeluje protější stranu hranice. Z Izraele zase míří granáty i drony. Jeruzalém se obává možné nové severní fronty, lidé proto opouštějí mnoho pohraničních měst. V severoizraelském městě Kirjat Šmona natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Izraelská armáda v neděli večer podnikla další vzdušný úder na syrské území a způsobila jisté škody na okraji Damašku, uvedla tamní státní tisková agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného představitele bezpečnostních složek. Při útoku zemřeli čtyři lidé, potvrdila později agentura AFP s odkazem na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Podobný útok je hlášen poněkolikáté za poslední dva měsíce. Židovský stát zřejmě cílí na ozbrojence podporované Íránem.

Před rokem byl Radžar turistickým hitem. Po dvaceti letech se vesnice na hranici Izraele a Libanonu otevřela pro veřejnost. O rok později je život místních vzhůru nohama. Po říjnovém útoku Hamásu na Izrael, izraleské odpovědi vojenskou invazí do Pásma Gazy a eskalaci bojů mezi Izraelem a Hizballáhem je Radžar opět v izolaci.

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

Přerušení bojů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začne platit v pátek v sedm hodin ráno místního času (6:00 SEČ), uvedlo katarské ministerstvo zahraničí s tím, že během následujícího odpoledne bude propuštěno třináct rukojmí. Židovský stát už dříve během čtvrtka oznámil, že klid zbraní v Pásmu Gazy začne nejdříve v pátek a že bude trvat čtyři dny. Následně je Jeruzalém připraven v příměří pokračovat, pokud Hamás denně propustí aspoň deset rukojmí.

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.