Konstruktivní, hodnotí Írán další kolo jaderných rozhovorů s USA

Nahrávám video

Spojené státy vedly v Římě druhé kolo jaderných rozhovorů s Íránem. Washington chce vyřešit desítky let trvající spor ohledně atomových ambicí Teheránu. Ten aktuální kolo jednání označil za konstruktivní, další by se mělo konat za několik dní. Americký prezident Donald Trump stále nevylučuje ani vojenský zásah v případě, že diplomacie selže.

Užitečná, byť nepřímá jednání v konstruktivní atmosféře – tak hodnotí Írán druhé kolo rozhovorů o jádru zprostředkovaných Ománem. Na jeho ambasádu v Římě dorazil ministr zahraničí Abbás Arakčí a za Spojené státy vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff.

„Podařilo se nám lépe porozumět některým principům a cílům. Dohodli jsme se, že rozhovory budou pokračovat, vstupujeme do další fáze a začínají expertní jednání,“ uvedl Arakčí.

Historie rozhovorů

Je to vůbec poprvé od roku 2015, kdy spolu obě strany usedly k jednání – naposledy to bylo za vlády Baracka Obamy. USA dlouhodobě tvrdí, že íránský jaderný program směřuje k vytvoření zbraně hromadného ničení. Teherán se brání s tím, že mu jde o civilní využití.

„Nemohou mít jaderné zbraně. Chci, aby Írán byl skvělý, prosperující a úžasný. Jednou jsem je už zastavil, byli na mizině a neměli peníze pro Hamás. Neměli peníze pro Hizballáh,“ řekl Trump.

Trump během prvního mandátu odstoupil od tehdejší dohody, která omezovala obohacování uranu výměnou za zmírnění sankcí. Jenže podle Trumpa Írán nezpomalila dostatečně a znovu zavedl přísné sankce. Teherán pak oficiálně přestal dodržovat podmínky, ke kterým se v dohodě zavázal.

„Íránci nemohou ztratit tvář. A na druhou stranu, prezident Trump musí být schopen domácímu publiku říci, že dosáhl dohody, která je pro Spojené státy výhodnější než ta předchozí, kterou zrušil,“ míní bývalý íránský diplomat a analytik Mehrdad Khonsari.

Americký prezident v případě nezdaru jednání stále nevylučuje ani nespecifikovanou vojenskou intervenci. Tu zatím demonstruje proti spojencům Íránu v regionu – hútíjským teroristům v Jemenu. Den před jednáním tam Američané podnikli zatím největší útok a zničili tamní ropný terminál. Povstalci hlásí přes sedm desítek obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...