Íránský jaderný program

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.

Írán poslal Evropské unii odpověď na návrh k oživení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Zbývá podle něj dořešit poslední tři sporné otázky. Brusel zatím obsah odpovědi nezveřejnil. Už dříve varoval, že dochází čas pro další jednání a že nabídka je „finální.“ Teherán oznámil, že v případě krachu rozhovorů má ještě záložní plán. Od začátku února ještě posílil spolupráci s Moskvou.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Favorit na post prezidenta Íránu, ultrakonzervativec Ebrahím Raísí, podporuje mezinárodní dohodu o jaderném programu země. Prohlásil to před pátečními volbami. Tak jako předvolební kampaň v Íránu v těchto dnech vrcholí také jednání o oživení mezinárodní smlouvy, která má islámské republice zabránit v získání atomové zbraně.

Írán od příštího týdne neumožní zevrubné kontroly svých jaderných provozů. Teherán to oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která je zajišťuje. Umožnění kontrol patří k podmínkám dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Poté co od dohody odstoupily Spojené státy, přestal Teherán její ustanovení dodržovat.

Rusko vyzvalo Spojené státy, aby se vrátily k dohodě o omezení íránského jaderného programu. Washington od úmluvy odstoupil pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018. Jeho nástupce Joe Biden už dříve avizoval, že Washington udělá vše pro to, aby se k dohodě opět připojil a zabránil tak Íránu v získání jaderné zbraně.