Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Nahrávám video
Horizont ČT24: Napětí mezi Íránem a USA
Zdroj: ČT24

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.

O nových sankcích informoval mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Prezident Trump je podle jeho vyjádření odhodlaný omezit nelegální vývoz ropy a petrochemických produktů íránským režimem, a vyvinout tak maximální tlak na vládu v Teheránu.

Ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na patnáct subjektů, dvě osoby a čtrnáct plavidel stínové flotily spojených s nelegálním obchodem s íránskou ropou, ropnými produkty a petrochemickými produkty. Tyto subjekty generovaly příjmy, které režim využívá k provádění svých škodlivých aktivit, informoval Pigott v tiskovém prohlášení zveřejněném na stránkách vlády USA.

„Místo aby íránský režim investoval do blahobytu vlastního lidu a chátrající infrastruktury, nadále financuje destabilizační aktivity po celém světě a zesiluje represe uvnitř Íránu,“ zdůraznil Pigott. „Dokud se bude íránský režim snažit vyhýbat sankcím a získávat příjmy z ropy a petrochemických produktů, aby financoval takové represivní chování a podporoval teroristické aktivity a své stoupence, budou Spojené státy jednat tak, aby íránský režim i jeho partneři nesli odpovědnost,“ dodal v prohlášení.

Pozitivní vyjádření Teheránu

Jednání mezi Washingtonem a Teheránem se v pátek konala ve dvou fázích, druhá a poslední v tomto dni skončila asi v 15:00 SEČ. Po ní se šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí podle Reuters vyjádřil, že rozhovory ještě budou v jiných dnech pokračovat, delegace se ale zatím vrátí do vlasti.

Podle Arakčího se schůzky konaly ve „velmi pozitivní atmosféře“ a označil je za „dobrý začátek“. „Pokud tento proces bude pokračovat, myslím, že dosáhneme dobré rámcové dohody,“ uvedl dále Arakčí. Ministr dodal, že jednání se týkala výhradně jaderného programu a ničeho dalšího. Podle něj je potřeba „překonat bariéru nedůvěry“. „Obě strany víceméně pochopily, co každá z nich chce,“ uvedla íránská státní televize. Washington dosud jednání nekomentoval.

„Írán se snaží působit sebevědomě, varuje Spojené státy před potenciálním dalším vojenským úderem a vyhovuje zadání, které přišlo od nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, že Írán nebude ustupovat, pouze je ochotný se bavit výhradně o svém jaderném programu,“ komentoval vyjádření Teheránu reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.

Podle regionálního diplomata informovaného Teheránem Írán během rozhovorů odmítl výzvy USA k zastavení obohacování uranu na svém území. Řekl to agentuře Reuters. Írán je ale podle něj ochoten diskutovat o „úrovni a čistotě“ obohacování nebo o regionálním konsorciu.

První setkání se konala v jednom z paláců na okraji Maskatu, kam se nejprve dostavila íránská delegace vedená Arakčím. Po schůzce se svým ománským protějškem Badrem Busajdím Arakčí z paláce odjel.

Teprve po odjezdu íránského týmu do paláce přijela kolona delegace Spojených států, které zastupuje vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, který je Trumpovým zetěm. Po přibližně hodinu a půl trvajícím rozhovoru s Busajdím také Witkoff a Kushner z paláce odjeli, přičemž krátce po nich podle novinářů na místě opustila palác také ománská delegace.

Ománské ministerstvo zahraničí na síti X uvedlo, že první páteční schůzky s íránskými a americkými vyjednavači se soustředily na vytvoření podmínek pro obnovení rozhovorů, přičemž obě strany mají zájem dosáhnout udržitelné stability a bezpečnosti.

„Je to důležitý průlom, je to první jednání od loňské červnové války, nicméně věcně se ještě asi nemůžeme bavit o výraznějším posunu,“ hodnotí jednání Szántó.

Podle záběrů zveřejněných ománskou státní tiskovou agenturou se první americko-ománské schůzky zúčastnil také šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirál Brad Cooper. Agentura AP jeho účast označila za nezvyklou.

Nejmenovaný zdroj z íránské diplomacie přitom agentuře Reuters sdělil, že přítomnost zástupce CENTCOM či jiného regionálního vojenského činitele může průběh rozhovorů ohrozit.

Témata rozhovorů

Přestože hlavním tématem rozhovorů má být íránský jaderný program, Spojené státy daly tento týden najevo, že hovořit chtějí také o íránském programu balistických střel, násilném potlačení lednových protirežimních protestů a íránské podpoře ozbrojených skupin v regionu. Podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose Írán bude usilovat o předejití jakékoliv eskalaci, protože by na ni neměl sílu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se svým ománským protějškem Badrem Busajdím v Maskatu
Zdroj: Iranian Foreign Ministry/WANA (West Asia News Agency)/Handout via Reuters

Teherán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o získání jaderných zbraní, nicméně se nechce vzdát obohacování uranu, které je podle něj nutné pro potřeby jeho civilní jaderné energetiky.

Amerikanista Jiří Pondělíček se domnívá, že v rozhovorech přijde řeč i na podporu teroristických hnutí Hamás a Hizballáh ze strany Íránu.

Nahrávám video
Studio 6: Amerikanista Jiří Pondělíček o jednání v Ománu
Zdroj: ČT24

Arakčí i Witkoff o íránském jaderném programu jednali již loni při sérii rozhovorů, které se konaly také v Maskatu. Tyto diskuse ale přerušily červnové útoky izraelské armády proti jaderným a dalším cílům v Íránu, do kterých se jednorázově zapojily právě i Spojené státy.

Dosáhnout posunu v době, kdy na Blízkém východě hrozí při Trumpově tlaku na Írán další válka, bude velmi složité, napsala agentura Reuters. V současné době mají Spojené státy v oblasti námořní síly v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 30 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...