Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
O nových sankcích informoval mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Prezident Trump je podle jeho vyjádření odhodlaný omezit nelegální vývoz ropy a petrochemických produktů íránským režimem, a vyvinout tak maximální tlak na vládu v Teheránu.
Ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na patnáct subjektů, dvě osoby a čtrnáct plavidel stínové flotily spojených s nelegálním obchodem s íránskou ropou, ropnými produkty a petrochemickými produkty. Tyto subjekty generovaly příjmy, které režim využívá k provádění svých škodlivých aktivit, informoval Pigott v tiskovém prohlášení zveřejněném na stránkách vlády USA.
„Místo aby íránský režim investoval do blahobytu vlastního lidu a chátrající infrastruktury, nadále financuje destabilizační aktivity po celém světě a zesiluje represe uvnitř Íránu,“ zdůraznil Pigott. „Dokud se bude íránský režim snažit vyhýbat sankcím a získávat příjmy z ropy a petrochemických produktů, aby financoval takové represivní chování a podporoval teroristické aktivity a své stoupence, budou Spojené státy jednat tak, aby íránský režim i jeho partneři nesli odpovědnost,“ dodal v prohlášení.
Pozitivní vyjádření Teheránu
Jednání mezi Washingtonem a Teheránem se v pátek konala ve dvou fázích, druhá a poslední v tomto dni skončila asi v 15:00 SEČ. Po ní se šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí podle Reuters vyjádřil, že rozhovory ještě budou v jiných dnech pokračovat, delegace se ale zatím vrátí do vlasti.
Podle Arakčího se schůzky konaly ve „velmi pozitivní atmosféře“ a označil je za „dobrý začátek“. „Pokud tento proces bude pokračovat, myslím, že dosáhneme dobré rámcové dohody,“ uvedl dále Arakčí. Ministr dodal, že jednání se týkala výhradně jaderného programu a ničeho dalšího. Podle něj je potřeba „překonat bariéru nedůvěry“. „Obě strany víceméně pochopily, co každá z nich chce,“ uvedla íránská státní televize. Washington dosud jednání nekomentoval.
„Írán se snaží působit sebevědomě, varuje Spojené státy před potenciálním dalším vojenským úderem a vyhovuje zadání, které přišlo od nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, že Írán nebude ustupovat, pouze je ochotný se bavit výhradně o svém jaderném programu,“ komentoval vyjádření Teheránu reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.
Podle regionálního diplomata informovaného Teheránem Írán během rozhovorů odmítl výzvy USA k zastavení obohacování uranu na svém území. Řekl to agentuře Reuters. Írán je ale podle něj ochoten diskutovat o „úrovni a čistotě“ obohacování nebo o regionálním konsorciu.
První setkání se konala v jednom z paláců na okraji Maskatu, kam se nejprve dostavila íránská delegace vedená Arakčím. Po schůzce se svým ománským protějškem Badrem Busajdím Arakčí z paláce odjel.
Teprve po odjezdu íránského týmu do paláce přijela kolona delegace Spojených států, které zastupuje vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, který je Trumpovým zetěm. Po přibližně hodinu a půl trvajícím rozhovoru s Busajdím také Witkoff a Kushner z paláce odjeli, přičemž krátce po nich podle novinářů na místě opustila palác také ománská delegace.
Ománské ministerstvo zahraničí na síti X uvedlo, že první páteční schůzky s íránskými a americkými vyjednavači se soustředily na vytvoření podmínek pro obnovení rozhovorů, přičemž obě strany mají zájem dosáhnout udržitelné stability a bezpečnosti.
„Je to důležitý průlom, je to první jednání od loňské červnové války, nicméně věcně se ještě asi nemůžeme bavit o výraznějším posunu,“ hodnotí jednání Szántó.
Podle záběrů zveřejněných ománskou státní tiskovou agenturou se první americko-ománské schůzky zúčastnil také šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirál Brad Cooper. Agentura AP jeho účast označila za nezvyklou.
Nejmenovaný zdroj z íránské diplomacie přitom agentuře Reuters sdělil, že přítomnost zástupce CENTCOM či jiného regionálního vojenského činitele může průběh rozhovorů ohrozit.
Témata rozhovorů
Přestože hlavním tématem rozhovorů má být íránský jaderný program, Spojené státy daly tento týden najevo, že hovořit chtějí také o íránském programu balistických střel, násilném potlačení lednových protirežimních protestů a íránské podpoře ozbrojených skupin v regionu. Podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose Írán bude usilovat o předejití jakékoliv eskalaci, protože by na ni neměl sílu.
Teherán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o získání jaderných zbraní, nicméně se nechce vzdát obohacování uranu, které je podle něj nutné pro potřeby jeho civilní jaderné energetiky.
Amerikanista Jiří Pondělíček se domnívá, že v rozhovorech přijde řeč i na podporu teroristických hnutí Hamás a Hizballáh ze strany Íránu.
Arakčí i Witkoff o íránském jaderném programu jednali již loni při sérii rozhovorů, které se konaly také v Maskatu. Tyto diskuse ale přerušily červnové útoky izraelské armády proti jaderným a dalším cílům v Íránu, do kterých se jednorázově zapojily právě i Spojené státy.
Dosáhnout posunu v době, kdy na Blízkém východě hrozí při Trumpově tlaku na Írán další válka, bude velmi složité, napsala agentura Reuters. V současné době mají Spojené státy v oblasti námořní síly v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln.
