Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
Ve schválených závěrech bruselského summitu lídři také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015. Evropské země se sice do konfliktu na Blízkém východě přímo nezapojují, většina z nich se však zdržuje přímé kritiky USA či Izraele.
Někteří šéfové států a vlád již před jednáním reagovali na středeční útok Izraele na íránské plynové pole Jižní Pars a následné íránské údery na zařízení k produkci ropy a plynu v Kataru či Saúdské Arábii. Ve společných závěrech pak večer vyzvali k „moratoriu na údery na energetická a vodní zařízení“.
„Evropská rada volá po deeskalaci a maximální zdrženlivosti, ochraně civilistů a civilní infrastruktury a po plném respektování mezinárodního práva všemi stranami,“ uvedli lídři.
Rovněž připomněli nutnost zaručit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem klíčovým pro export ropy z regionu, který prakticky znemožnily íránské útoky na nákladní lodě. Vyzvali k posílení námořních misí EU, avšak ne k přímé účasti evropských lodí na zabezpečení dopravy během aktuálních bojů. Americký prezident Donald Trump se tento týden kriticky vyjádřil na adresu evropských spojenců v NATO, kteří se odmítli podílet na ochraně Hormuzského průlivu před íránskými útoky.
EU nesmí dopustit opakování krize z roku 2015, tvrdí šéfka EK
Na žádost některých zemí přibyl večer do závěrů k tématu íránské války proti jejich původnímu návrhu také odstavec týkající se migrace. Lídři v něm uvedli, že by si EU měla vzít ponaučení z uprchlické krize 2015 vyvolané syrskou válkou a využít všechny nástroje, které má k dispozici, k „zabránění nekontrolovaným migračním pohybům do EU a k zachování bezpečnosti v Evropě“.
„Ačkoli se konflikt nepromítl do okamžitých migračních toků směrem k Evropské unii, Evropská rada zdůrazňuje důležitost zachování vysoké úrovně bdělosti a zajištění nezbytné úrovně připravenosti na základě nástrojů a politik, které EU v uplynulých letech vyvinula,“ stojí v novém odstavci závěrů.
EU nesmí podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové dopustit, aby se opakovala migrační krize z roku 2015. Evropa je nyní lépe vybavená a připravená. „Když jednáme společně, jsme silnější,“ uvedla. Zdůraznila roli migračního a azylového aktu, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost 12. června 2026. Pak má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl.
Spory kolem emisních povolenek
Česko i další země po Evropské komisi chtějí, aby řešila vysoké ceny energií, které jsou podle nich základní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Česko je jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS.
Premiér Babiš po konci čtvrtečního summitu uvedl, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek. Právě v červnu mají podle schválených závěrů summitu o tématu znovu debatovat lídři členských zemí na vrcholné unijní schůzce.
„Podařilo se nám prosadit, když původně byl termín červenec, že Evropská komise připraví konkrétní plán, jak zrevidovat směrnici o emisních povolenkách, (…) že to bude na Evropské radě v červnu,“ připojil Babiš. Česko bude podle něj dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu z povolenkového systému do roku 2034. O tomto bodě hovořil Babiš před začátkem summitu.
Zmínka o energeticky náročném průmyslu se nově objevila i v závěrech ze summitu. „Zároveň jsou v krátkodobém horizontu zapotřebí cílená řešení k zajištění cenově dostupné energie, s přihlédnutím k technologické neutralitě a specifickým situacím členských států, zvláštnímu vystavení některých průmyslových odvětví riziku přemístění a k potřebě zlepšit podmínky pro energeticky náročná inovativní odvětví, aniž by byla ohrožena předvídatelnost a rovné podmínky,“ uvádí dokument.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové systém emisních povolenek ETS funguje. Je ale třeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost, řekla na tiskové konferenci po skončení summitu EU. Evropská komise se proto podle ní chce zaměřit na čtyři hlavní oblasti, které určují cenu elektřiny: samotné náklady na výrobu, poplatky za sítě a přenosovou soustavu, daně a odvody a náklady na emisní povolenky.
Von der Leyenová do značné míry zopakovala dřívější návrhy, které zmínila i v dopise ze začátku tohoto týdne. Státy EU vyzvala, aby využily stávající pravidla EU ke snížení daní a pružněji uplatňovaly pravidla státní podpory s cílem podpořit podniky a domácnosti, které se ocitly v potížích.
Komise také podle ní představí legislativní návrh na snížení poplatků za sítě pro „citlivá odvětví“ a bude spolupracovat s členskými státy na vytvoření „národních schémat“, která by zmírnila tlak na ceny. Vzhledem k nárůstu cen energií je podle von der Leyenové potřeba přijmout opatření, která jsou „dočasná a cílená“ a poskytnou občanům i společnostem „okamžitou úlevu“.
Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že pro něj jsou během jednání hlavní prioritou právě ceny energií, které byly vysoké již před válkou na Blízkém východě a nyní se situace ještě více zhoršila. „Myslím, že na unijní úrovni mohou být přijata určitá opatření. Máme nějaké návrhy, které lídrům představím. Nechci je prozrazovat všechny, ale reforma (systému emisních povolenek) ETS je jedním z nich,“ dodal belgický premiér.
Pro Nizozemsko i Francii jsou povolenky klíčové
Systém emisních povolenek by neměl být rušen, Evropská unie ale musí chránit spotřebitele a podniky před dopady války v Íránu, pokud jde o ceny energií. Při příchodu na čtvrteční summit EU to řekli francouzský prezident Emmanuel Macron a nový nizozemský premiér Rob Jetten.
„Je potřeba jej (systém povolenek) zachovat, ale v aktuálním kontextu umožnit flexibilitu,“ řekl Macron. Mechanismus ETS podle něho pomáhá unijním státům získávat zdroje na podporu klimaticky čistého hospodářství a jeho rušení nebo pozastavování platnosti proto není žádoucí.
Za emisní povolenky se postavil také Jetten: „Jsem ochoten zvážit, jak zlepšit naši klimatickou politiku, ale nebudeme rušit opatření, která jsou klíčová pro to, aby se tento kontinent stal zelenějším.“ Nizozemsko je jednou z osmi zemí, které podepsaly dopis, v němž brání systém ETS a naléhají na Brusel, aby ho neoslaboval.
Česko chce omezit ETS 1
Podle českého premiéra Andreje Babiše ceny emisních povolenek ničí evropský průmysl. Česko bude prosazovat především revizi systému ETS 1, který podle Babiše ještě do roku 2020 fungoval normálně.
Praha přichází ohledně změny systému ETS s vlastními návrhy, chce cenový strop pro povolenky a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Podle Babiše je jedinou cestou k pomoci průmyslu do roku 2034 vyjmutí části odvětví ze systému ETS 1. Chce rovněž, aby byla posílena takzvaná Rezerva tržní stability, tedy aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrné kolísání cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny povolenek pod kontrolou.
Česko je jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle nich měla předložit přezkum ETS již do konce května, a nikoli až v létě.
Návrhy Komise na úpravu systému ETS
Tento týden šéfka unijní exekutivy v dopise představila možné změny, se kterými Komise přijde. Měla by podle ní brzy zveřejnit takzvané referenční hodnoty systému ETS a zohlednit přitom obavy průmyslu.
Komise zároveň předloží návrh na posílení takzvané Rezervy tržní stability, aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrnou volatilitu cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny pod kontrolou.
„Současně urychlujeme práci na nadcházející revizi systému ETS, zejména s cílem stanovit realističtější trajektorii dekarbonizace po roce 2030,“ uvedla šéfka EK. Dodala, že je potřeba rovněž urychlit podporu energeticky náročných odvětví při jejich modernizaci a dekarbonizaci.
Babiš se po izraelském útoku obává růstu cen plynu
Babiš se před odletem vyjádřil i k středečnímu útoku Izraele na íránskou těžební infrastrukturu. Útok Izraele označil za nepochopitelný a obává se, že v jeho důsledku stoupne cena plynu. „Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v Česku dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ uvedl Babiš. Po izraelském útoku, se situace totálně změnila a je velice špatná, míní premiér.
Odkázal také na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu nic nevěděly. Izrael podle Trumpa už na toto mimořádně důležité pole útočit nebude.
Babiš se neobává, že by konflikt na Blízkém východě způsobil migrační vlnu do Evropy. Řekl, že o tom mluvil se svým poradcem, orientologem Petrem Pelikánem. „Žádná migrační vlna nehrozí, on se tím zabývá desítky let a určitě migrace z Íránu do Evropy nehrozí,“ řekl předseda vlády.
Doplnil, že na neformální schůzce k migraci, která má summitu předcházet, bude opakovat pozici Česka. Podle Babiše vláda prosazuje mimo jiné obranu Evropy na moři, spolupráci se státy severní Afriky či zapojení zemí západního Balkánu do Schengenu.
Česko se podle Babiše musí také připravit na dobu, až skončí válka na Ukrajině a do evropských zemí by mohli přijít lidé, kteří v konfliktu bojovali. Česko se proto tento týden připojilo k iniciativě několika zemí Evropské unie, které prosazují zpřísnění pravidel vydávání víz bývalým a současným ruským vojákům, kteří se snaží o vstup do schengenského prostoru.
