Konkurenceschopnost

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura v úterních Událostech, komentářích kritizoval koalici za to, že neumožnila na aktuální schůzi sněmovny diskusi o svém úsporném balíčku. Kabinet osočil, že tahá lidem z kapes miliardy v době, kdy řada z nich už nemá peníze. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová naopak opozici obvinila z toho, že chce Česko jen nadále zadlužovat.

Už jedenáct měsíců platí v Česku snížená spotřební daň na naftu o korunu padesát na litr. Opatření je schválené do konce roku. Pohonné hmoty ale zlevňují, a podle ministerstva financí tak pominul důvod této pomoci. Odvody by se tak na původní výši mohly vrátit dřív než v lednu.

V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to ve čtvrtek řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).