Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
Von der Leyenová v řeči v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila potřebu větší jednoty a samostatnosti Evropy v bezpečnosti a energetice. Navrhla také vznik užšího partnerství s Kanadou. Věnovala se mimo jiné vysokým cenám energií, obraně či umělé inteligenci. Slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.
„Za mě je z toho jeden zásadní a výrazný signál. Že Ursula von der Leyenová se svojí Komisí tlačí EU do federace. Všechny kroky, o kterých mluví, směřují k federaci,“ domnívá se Pokorná Jermanová, podle níž se šéfka Evropské komise snaží donutit členské státy k poslušnosti. „Což je věc, kterou já absolutně přijmout nemohu, protože Evropa nevznikla jako federace, nemá pro to většinovou podporu mezi občany a mně to přijde jako něco absolutně nepřijatelného,“ zdůraznila europoslankyně vládního hnutí.
Všechny kroky, které předsedkyně EK představila, dle Pokorné Jermanové znamenají nové strategie a regulace. „Jedno pozitivum tam je. A to je, že jmenovala jadernou energii jako relativně čistou, takže jádro už není v ohrožení. Ale to je asi jediné pozitivum,“ míní europoslankyně.
Napříč politickým spektrem podle Pokorné Jermanové panuje shoda v jedné věci. „Chceme silnou Evropu, která má silný průmysl, která je schopna se slušně a správně pohybovat v mezinárodním prostředí a která je schopná se bránit. Ale to nejde tímto způsobem. Že bude (von der Leyenová) omezovat pravomoci jednotlivých států, že bude budovat společnou armádu, že bude bojovat proti Spojeným státům. Takto to prostě být nemá a je to špatná cesta,“ myslí si europoslankyně.
Podle europoslance vládního hnutí SPD Ivana Davida se von der Leyenová vyhýbala skutečné situaci Evropské unie, která je podle něj dlouhodobě nepříznivá. „Ale rozhodně nechci říci, že je jediným člověkem, který odpovídá za současný stav. Těch strůjců neúspěchu je celá řada,“ míní David, podle nějž v projevu zazněla spousta věcí, se kterými souhlasí. „Jde ovšem o to, že se nejedná o její myšlenky, ale o prostý popis situace – aniž by uvedla nebo naznačila, jaké je řešení,“ doplnil europoslanec, který prý souhlasí třeba s tím, že se „musíme více snažit“.
Von der Leyenová mluvila i o rozšiřování EU. Hovořila o Ukrajině, Moldavsku a západním Balkánu. „Oni by do Evropské unie chtěli. Očekávají, že by mohli čerpat nějaké prostředky, že by jim to pomohlo. Na druhé straně je tam neuvěřitelná naivita místního obyvatelstva, které si myslí, že vstupem do Evropské unie ohromně zbohatne. Mají pocit, že by se dostali do prestižního klubu bohatých a že by jim to nesmírně pomohlo. Tady bych asi hodně brzdil jejich optimismus,“ sdělil David.
Zástupci opozice projev hodnotí rozdílně
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) postrádal v projevu větší důraz na hospodářský růst a produktivitu. Problém konkurenceschopnosti Evropy byl podle jeho názoru zmíněn pouze okrajově. Domnívá se, že rozdíl v hospodářské výkonnosti mezi Spojenými státy a Evropou se zvětšuje, což se projevuje například problémy některých automobilek, propouštěním či přesouváním průmyslové výroby do USA. Právě konkurenceschopnosti, nízkému hospodářskému růstu a produktivitě se proto měl podle něj projev von der Leyenové věnovat výrazněji.
Pokud EU nebude dostatečně ekonomicky silná a nebude vytvářet dostatek vlastních zdrojů, budou podle Skopečka další evropské iniciativy realizovány pouze částečně nebo na dluh. Občanští demokraté naopak hovořili kladně o užší spolupráci s Kanadou a o uznání jádra za klimaticky šetrný zdroj energie. Podle europoslance ODS Alexandra Vondry však musí nyní následovat konkrétní kroky, aby mohly evropské jaderné projekty postoupit kupředu.
„Celkově ale letošní SOTEU (projev o stavu Unie) působil jako evropský vánoční stromeček. Od všeho trochu, ale skutečné priority se v tom hledají jen těžko,“ hodnotila řeč jeho kolegyně z ODS Veronika Vrecionová. Stejně jako další spolustraník Ondřej Krutílek viděla problém v množství nově navržených pravidel, která v minulých letech nepřinesla konkrétní výsledky a podporu pro evropské občany či firmy.
Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak za nejdůležitější považuje změnu důrazu v evropské debatě. „Evropa dnes řeší především bezpečnost, konkurenceschopnost a energetickou nezávislost,“ sdělil. Pro Česko je podle něj podstatné, že von der Leyenová spojila konkurenceschopnost evropského průmyslu s vysokými cenami energií a postavila jadernou energetiku vedle obnovitelných zdrojů jako součást řešení.
Za druhé zásadní téma označil Farský obranu. Návrh evropského bezpečnostního protokolu, Evropské bezpečnostní rady a společných strategických vojenských schopností podle něj ukazuje, že se debata posouvá – od otázky, zda má Evropa převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost až k tomu, jak konkrétně to udělat.
Podle další europoslankyně STAN Danuše Nerudové měl ale projev i slabiny. Chybělo jí v něm zdůraznění, že Evropa potřebuje silný a velký rozpočet. „Protože žijeme v době, kdy v Německu zaznívají hlasy, že by rozpočet měl být naopak zkrácen a škrtán,“ podotkla s tím, že od von der Leyenové očekávala „zcela jasné stanovisko“ a konkrétní recepty, jak EU zlepší život občanů. Podobně jako někteří další europoslanci kritizovala absenci konkrétních řešení. Z ekonomického hlediska vnímá Nerudová pozitivně ohlášenou spolupráci s Kanadou.
Návrh na další posílení vztahů s Kanadou kvituje i poslankyně Katerina Demetrashvili (Piráti). „Tohle nelze jinak než přivítat. Ve světě, kde se vazby spíše přetrhávají, je posilování transatlantických vztahů důležitým signálem,“ podotkla. Pokud Kanada nabídku přijme, půjde podle ní o historický milník a důkaz, že EU „dokáže být aktérem, nejen pozorovatelem“.
Její stranická kolegyně, europoslankyně Markéta Gregorová, ale vyjádřila i nespokojenost. „Jedna ze zásadních věcí, které jsem chtěla slyšet, bylo, jaká bude naše strategie vůči Číně. Ačkoliv Ursula von der Leyenová hned na začátku zmínila, že máme obří deficit (...) a že s tím musíme něco dělat, už nezmínila, že to ničí naše evropské firmy – ta obří konkurence z Číny a samozřejmě to, že ony naopak do Číny exportovat nemohou. V podstatě nepředstavila vůbec žádný plán, co s tím,“ sdělila europoslankyně, která naopak vnímá pozitivně to, že Komise otevírá téma dopadů umělé inteligence na pracovní trh.
„Přítomnost kanadského premiéra Marka Carneyho dokazuje, že skutečné přátelství nevybudujete hrozbami a vyššími cly, ale vzájemným respektem a skutečnou spoluprací,“ ocenil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) fakt, že von der Leyenová nabídla Kanadě blíže nespecifikovaný status přidruženého člena Unie.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) bylo v projevu šéfky Evropské komise „úplně všechno“. „Což ten projev v mých očích trochu poškozuje. Je to hodně dlouhé. A aby věci, které jsou důležité, člověk našel, tak to dá trochu práce,“ podotkl. Z řeči vypíchl dvě myšlenky, které ho zaujaly. Jednou z nich bylo oznámení snahy o navázání blízké spolupráce s Kanadou. „To má obrovskou strategickou hodnotu. A dokonce si myslím, že by to mohlo vytvořit nějaký model, který by se v EU používal v budoucnu intenzivněji,“ sdělil. Překvapila ho a potěšila také snaha o posílení spolupráce v zajištění společné bezpečnosti.
S čistě negativní reakcí na projev naopak vystoupila na plénu nezařazená komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana není součástí tuzemské Poslanecké sněmovny. „Evropa strádá. Není silnější, jednotnější nebo konkurenceschopnější než dříve,“ nesouhlasila se slovy von der Leyenové. Vyslovila se například proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi či proti sledování obsahu příspěvků uživatelů internetu, což nazvala „šmírováním“.
Europoslankyně Nikola Bartůšek (nestr.) očekávala, že šéfka Evropské komise občanům vysvětlí, jak se budou řešit například drahé energie či potraviny. „Místo toho tam bohužel bylo plno plánů, vizí a strategií, ale málo toho, co opravdu konkrétně budeme dělat,“ zhodnotila s tím, že pokud bude EU zůstávat pouze u vizí, tak ji USA, Čína či Indie v nových technologiích přerostou. Pozitivně nicméně hodnotila fakt, že v projevu zazněla slova o podpoře start-upů.
Komentáře odborníků
Šéfredaktorka webu Update EU Aneta Zachová v reakci na hodnocení českých politiků připustila, že oproti loňskému i některým dalším projevům šéfky Evropské komise obsahoval ten letošní méně konkrétních návrhů a iniciativ.
„Je otázka, jestli je to dobře, nebo špatně, protože dříve zase byla Ursula von der Leyenová kritizována za to, že iniciativ na europoslance vychrlila až příliš a že řada z nich se během roku nedokázala ani navrhnout ani dostat do nějaké rozumné fáze,“ připomněla. Zároveň však dodala, že letošní projev podle ní postrádal „nějaký hlavní náboj“.
Podle zahraničněpolitického analytika Filipa Nerada ale projev o stavu Unie většinou moc do hloubky nejde. Středeční vystoupení šéfky Evropské komise tak podle něj odpovídalo stylu, v jakém se tyto projevy většinou odehrávají. „Co já jsem tam třeba postrádal, byla absence jakékoliv zmínky o Spojených státech,“ uvedl. Jinak se ale podle Nerada o tématech, o nichž von der Leyenová hovořila, spekulovalo už předem. „Víceméně se naplnilo to, co se očekávalo,“ dodal.
Filip Křenek z Institutu pro evropskou politiku Europeum se domnívá, že témata, která v projevu zaznět měla, byla zmíněna. „Ostatně Zpráva o stavu Evropské unie je takovým signálem směrem k voličům, europoslancům, členským státům a jejich vládám i celé řadě dalších lidí, kteří důkladně naslouchají tomu, co zazní,“ doplnil s tím, že projev byl dlouhý a „nelze zmínit oblast, která by tam nezazněla“.
Klíčová z Křenkova pohledu byla pozvánka pro Kanadu, aby se stala první přidruženou zemí Evropské unie. „Je to historicky zřejmě první a nejužší takový svazek mezi EU a nějakou další zemí,“ poznamenal. Server Politico nicméně upozornil, že slova von der Leyenové o snaze otevřít Kanadě dveře k přidruženému členství v EU zaskočila členské státy bloku, které „o jejím návrhu předem nevěděly“.
V současné době ve smlouvách EU nic jako status přidruženého člena neexistuje. Zavedení takového statusu by dle agentury Reuters bylo bezprecedentní a právně složité. Zakotvení nového druhu členství ve smlouvách Evropské unie by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech 27 stávajících členů Unie.
Křenek při hodnocení projevu zmínil rovněž balíček zaměřený na bezpečnost dětí na internetu. Ty do třinácti let by v Unii mohly mít zakázané sociální sítě. Výzkumník Dominik Voráč z portálu ebezpeci.cz působící na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci navržená pravidla hodnotí pozitivně. „Stoprocentně schvaluji zákaz do třinácti let,“ zdůraznil a dodal, že je ale vždy otázka, co dělat s dětmi do patnácti let. Návrh, že by pro tyto dospívající byly speciální účty, které by kontrolovali rodiče, označil za „skvělé kompromisní řešení“.
Křenek okomentoval také vyjádření Pokorné Jermanové o tom, že EK bude tlačit Unii směrem k federaci. „Federace nemůže vzniknout bez jednomyslného souhlasu členských států. Takže Evropská komise v podstatě mandát tlačit EU směrem k federaci nemá a mít nemůže. To by se musely změnit zakládající smlouvy Evropské unie,“ podotkl s tím, že „by varování o federalizaci nebral příliš vážně“.
Je podle něj ale pravda, že celá řada výzev, které předsedkyně Komise nastínila, vyžadují, aby Evropa jednala „jednoznačněji, flexibilněji, rychleji a rozhodněji“. „A to právě vyžaduje, aby ne ve všech oblastech bylo možné, aby mohly členské státy vetovat jednomyslný krok celé Evropské unie,“ doplnil a připomněl, že počet členských států by mohl dále narůstat.
