Veronika Vrecionová

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi (EK) vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Většina českých europoslanců novou Komisi nepodpořila. Europoslanci ve středu schválili také unijní rozpočet na rok 2025.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Vláda navrhne Jozefa Síkelu (STAN) na českého eurokomisaře. Jeho nominaci ve středu projednal nejprve sněmovní výbor pro evropské záležitosti, který ve schváleném usnesení jeho kandidaturu podpořil. Následně ji potvrdil kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) formálně přednese návrh předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Síkela po jednání vlády uvedl, že za důležitou pro budoucnost Evropy považuje spolupráci mezi členskými státy EU.

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Ve volbách do Evropského parlamentu obhajovala mandát europoslankyně jako členka ODS na druhém místě kandidátní listiny koalice SPOLU. V minulých eurovolbách byla zvolena ze třetího místa kandidátky ODS a stala se členkou parlamentního Zemědělského výboru a frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Od června loňského roku je předsedkyní europoslaneckého klubu ODS. Během svého dosavadního působení v europarlamentu podporovala zavedení sankcí na dovoz zemědělských komodit z Ruska a kriticky se vyjadřovala například k přijetí Green Dealu v jeho stávající podobě.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Česko by mělo tlačit na to, aby EU důsledně hlídala své hranice, zrychlila azylový proces a deportovala neúspěšné uchazeče, shodli se Veronika Vrecionová (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Tomáš Helebrant (ANO) v Událostech, komentářích. Spíš než na péči o příchozí by se soustředili na prevenci.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Hnutí Starostové a nezávislí povedou do evropských voleb ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s exposlancem hnutí Janem Farským. Jejich nominaci ve čtvrtek podle očekávání schválil celostátní výbor STAN, oznámil předseda hnutí Vít Rakušan. Podle Farského chce hnutí kompletní kandidátku, na niž pozve další liberální proevropské osobnosti, představit v lednu příštího roku, kdy také určí, kdo bude na kandidátce na prvním místě.

O tom, že dlouholetý europoslanec Jan Zahradil (ODS) nebude příští rok obhajovat mandát v Evropském parlamentu (EP), je jasno už od začátku června. Kde bude jeho kariéra pokračovat? V Interview ČT24 naznačil několik možností. Svou politickou budoucnost nechává prozatím otevřenou.

Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil (ODS) nebude v příštím roce obhajovat svůj mandát. Zůstane členem občanských demokratů a dle vlastních slov chce politickou dráhu později ukončit na domácí scéně. V čele klubu europoslanců ODS ho okamžitě vystřídá bývalá senátorka a poslankyně Veronika Vrecionová.

Evropská unie dokáže v postoji k Rusku najít jednotu, shodli se europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička v Událostech, komentářích. V rámci předsednictví by Česko podle nich mělo dalším unijním zemím nabízet řešení, kompromisy a vyzývat k jednotě.

Evropští poslanci ve čtvrtek v debatě o násilí páchaném na ženách v Evropské unii vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím. Mnozí zákonodárci míní, že není třeba čekat, až úmluvu schválí jednotlivé členské státy. Ty by podle nich měly dokument potvrdit na unijní úrovni kvalifikovanou většinou.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.

Ministři financí zemí Evropské unie odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise ale musí Česká republika před první řádnou platbou plánovanou na příští rok vyřešit problematiku střetu zájmů.

Poslanci Evropského parlamentu v pátek večer jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert. Ten usnesení Evropského parlamentu kritizuje. Nelíbí se mu, že firmu nikdo z europarlamentu neoslovil.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zvažuje, že se obrátí na Česko kvůli urážlivým výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu europoslanců. Sdělila to mluvčí europarlamentu. K reakci vyzvala Sassoliho dopisem předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová, kterou Babiš označil za pomatenou. Premiér poté řekl, že europoslankyně urazila české zemědělce a že problematice nerozumí. Své předchozí vyjádření na její adresu považuje za správné.

Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Většina je přitom určena na dva nové jaderné bloky. Plán počítá s Dukovany i Temelínem. Pro příští vlády není dokument závazný – premiér Andrej Babiš (ANO) ho považuje za vizi, kam v budoucnu investovat.