Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
„Ombudsman je cestou, jak srozumitelně ukázat, co všechno cenu potravin ovlivňuje a jaké informace mají spotřebitelé v České republice k dispozici. Budu přímou spojkou pro podávání podnětů a komunikaci se spotřebiteli i podnikateli,“ řekl Fialka.
Jako ředitel sekce potravinářství řídil například meziresortní koordinační skupinu bezpečnosti potravin i pracovní skupinu ke schématům kvalitních potravin. Za jeho působení se podle ministerstva například podařilo v EU prosadit posílení ochrany spotřebitelů přijetím zákazu dvojí kvality potravin. Byl také členem evropského fóra, které formulovalo základy směrnice o nekalých obchodních praktikách. Ve funkci ředitele sekce potravinářství Fialka zůstane.
Informace k vývoji spotřebitelských cen, maloobchodních přirážek nebo původu potravin najdou lidé na webu. Údaje se zatím podle Fialky vyhodnocovat nebudou, nyní šlo podle něj zejména o to, aby lidé měli přístup k datům o potravinách.
„Ombudsman bude fungovat jako mediátor řešení vztahů mezi všemi články v potravinovém řetězci a jako kontakt pro spotřebitele a firmy ke komunikaci a podávání podnětů. Cílem je zajištění kvalitních, bezpečných, dostupných potravin, podpora domácí produkce a zvýšení informovanosti spotřebitelů,“ řekl k novému institutu Šebestyán.
Vláda chce monitorovat marže
Nová funkce podle Šebestyána nevyžaduje vytváření nového úřadu ani zvýšení nákladů či byrokracie. Zřízení této pozice podle ministra hraje důležitou roli v chystaném plánu ministerstva pro zajištění kvalitních a dostupných potravin. Strategie je postavená na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského sektoru, zajištění férových podmínek v dodavatelsko-odběratelských vztazích, transparentnosti potravinového řetězce a osvětě spotřebitele, sdělil ministr zemědělství.
Šebestyán ve čtvrtek plán pro levnější potraviny konkrétně nepředstavil, předseda SPD Tomio Okamura nicméně dříve uvedl, že by se měla například snížit 40procentní hranice tržního podílu, na základě které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje dominantní postavení.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se ve svém programu zavázala také k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování. Se zavedením pravidelného monitoringu a zveřejňování přehledů cenových ukazatelů vybraných potravin a zemědělských produktů počítá i ministerstvo. Plán bude vytvořený pro celé volební období a zavádění opatření a změn bude postupné.
Rozporuplné reakce
„V české legislativě nic takového nemáme, dokonce nějaká takováto identická funkce uvnitř Evropské unie taky neexistuje. V podstatě jde o rozšíření povinností pana vrchního ředitele, který má potravinářství na starosti,“ komentoval vznik institutu potravinového ombudsmana místopředseda zemědělského výboru Petr Bendl (ODS). „Extrémně se nám nelíbí debata na téma ovlivňování marží,“ uvedl dále Bendl.
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá zemědělskému výboru Evropského parlamentu, se proti plánu vládní koalice už dříve vymezila na síti X. „Není to nic jiného než přípravná palba vlády k tomu, aby určoval stát ceny potravin v prodejnách. Něco takového jde proti všem principům volného trhu,“ míní.
Také Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že připravovaná strategie ani ombudsman nebude fungovat a nic na potravinářském trhu nezmění. Zřízení ombudsmana a řešení praktik obchodníků naopak ocenila Agrární komora. Problém s vysokými obchodními přirážkami má i Potravinářská komora a snahu o získání uceleného přehledu o maržích považuje za správný krok.
Obchodníci vítají snahu ministerstva zemědělství o větší transparentnost v celém dodavatelském řetězci skrz potravinového ombudsmana, zároveň ale upozorňují, že žádný úředník resortu nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů a vyvíjet nátlak na cenovou politiku jakékoliv firmy, uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Srovnávání cen potravin, které lidé najdou na webu ombudsmana, je pak podle Prouzy zavádějící.
„Nic zásadního se tomu nedá vytknout,“ řekl k aktuálním prioritám ministerstva zemědělství hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Připomněl bych, že důraz na větší otevřenost trhu ruku v ruce s tím, že budou dodržovány kvalitativní standardy, aby byl zákazník ochráněn, jsou asi to nejdůležitější,“ podotkl Marek.
Podle něj se ale až příliš často akcentuje podpora domácích dodavatelů. „To v podstatě znamená snahu uzavírat trh proti zahraničním dodávkám, ale to je přesně to, co bychom neměli dělat. Trh by měl být maximálně konkurenční, aby český zákazník dostal co nejkvalitnější a nejlevnější zboží. A je jedno, jestli je z jižní Moravy nebo z jižního Polska,“ konstatoval ekonom.
Za vysoké ceny může v posledních „klimaticky náročných“ letech podle Marka hlavně počasí, jež vedlo k podprůměrné sklizni. „Kupříkladu loňské jarní mrazíky zdecimovaly české ovocnářství – kvůli tomu byly vyšší ceny nejen ovoce, ale i dalších potravin,“ upozornil s tím, že dalším faktorem byly rostoucí ceny energií, jež vedly k rostoucím nákladům.
„Obecně lze říct jen to, že všem těm zemědělcům, potravinářům i řetězcům rostly náklady,“ poznamenal agrární analytik Petr Havel.
Nejlepší obranou proti růstu cen je konkurence, a to jak v oblasti výroby, tak v oblasti zpracování, míní Marek. „V takovém případě se cenové tlaky budou rozmělňovat a nákladové složky se nebudou tak snadno přenášet do koncové ceny pro zákazníky,“ dodal.
„Domnívám se, že tu je tvrdě konkurenční prostředí a konkurence drží ceny dole. V současné době nevidím důvod vůbec řešit drahotu potravin. Ta drahota je daná tím, jak jsou bezpečné, sledované. Jsme nad průměrem členských zemí (EU) z hlediska výše DPH, i to hraje roli, že potraviny jsou o něco dražší,“ řekl ČT24 místopředseda Asociace českého tradičního obchodu Petr Morava.
„Pozice (potravinového) ombudsmana možná může přispět k nějaké osvětě spotřebitele, ale ceny potravin to vůbec neovlivní. Koncem loňského a začátkem letošního roku zlevnily jak ceny zemědělců, tak ceny potravinářů a žádný ombudsman přitom ještě nebyl,“ poznamenal Havel.
Třeba máslo v tuzemsku ve srovnání s loňským lednem zlevnilo zhruba o třetinu. Zákazníci ho teď podle statistiků koupí zhruba za 41 korun. Ještě před rokem za něj ale zaplatili o dvacet korun víc. Zlevnily i brambory nebo polotučné mléko. Lidé si naopak připlatí za vejce, která meziročně zdražily asi o 16 procent. Skoro o polovinu zdražily rovněž salátové okurky. Kilogram teď v obchodech stojí více než 82 korun.
Funkce potravinového ombudsmana smysl nemá, míní Výborný
Vytvoření nové funkce potravinového ombudsmana podle bývalého ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nepovede ke zlevnění potravin, jak tvrdí rezort. Výborný konstatoval, že ceny potravin řídí trh. Ovlivňuje je například sezonnost u ovoce nebo zeleniny.
Kontrolu podle Výborného navíc vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nová funkce tak není nutná. Nový plán současného ministra Šebestyána označil bývalý šéf rezortu za iluzi.
