Omezení dovozů potravin by znamenalo zvýšení ceny, shodli se Prouza s Maierem

Nahrávám video

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier varují před plánem vznikající vlády zajistit kvalitní a cenově dostupné české potraviny. Podle nich to znamená, že koalice ANO, SPD a Motoristů chce omezovat konkurenci, což povede ke zvýšení cen potravin. Tématu se věnovali v Otázkách Václava Moravce.

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,5 procenta, inflace tak zrychlila ze zářijových 2,3 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o 0,5 procenta, uvedl 11. listopadu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad. Podle analytiků zrychlení inflace způsobily ceny potravin, problematický ale zůstává i setrvalý rychlý růst cen služeb.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 3,6 procenta. Meziročně zhruba o čtvrtinu zdražila káva, o pětinu kakao, o osm procent mléčné výrobky.

Vývoj cen potravin (meziroční změna v procentech, říjen 2025)
Zdroj: ČSÚ

„Dlouho to bývaly energie, teď to jsou potraviny, především proto, že od počátku roku zdražovali čeští zemědělci. Sedm až devětkrát oproti evropskému průměru. Začíná se to uklidňovat, možná trochu pod mediálním tlakem,“ poznamenal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Jak zdražování potravin dopadne, podle něj také závisí na tom, na kolik uspěje vláda s tím, co si napsala do programového prohlášení. Nová vláda totiž plánuje omezit marže řetězců a dovozy nekvalitních potravin, plánuje také zřízení potravinového ombudsmana a omezit byrokracii pro zemědělské výrobce.

Zatímco omezení byrokracie podle Prouzy velmi pomůže, omezování dovozů potravin vidí jako problematické v souvislosti s cenou potravin. „Pokud bude vláda pracovat na tom, že bude omezovat zahraniční konkurenci, bude tady říkat, musíte prodávat české potraviny. Pokud se vrátíme k debatě, kterou jsme zažili už jednou na téma kvóty na české potraviny, tak to logicky znamená omezení dovozu. A omezení dovozu znamená menší konkurenci, tedy vyšší ceny,“ konstatoval Prouza.

Ceny zemědělských výrobců (k 18. 11. 2025)
Zdroj: ČSÚ

Konkurenceschopné pivovarnictví a pekárenství

„Měli bychom si už uvědomit, že jsme na jednotném evropském trhu. Tady není něco jako český trh, tady je evropský trh. A nechtějme to vůbec měnit, protože kdybychom omezili nějakým způsobem dovozy, tak by to v konečném důsledku prostě vždycky znamenalo zvýšení ceny,“ poznamenal ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

V masném a mlékárenském průmyslu český potravinářský sektor podle Maiera pokulhává. „Myslím tím, že platí zemědělcům nižší cenu, než je to v zahraničí, přesto mají problém své výrobky na českém trhu prodat. U másla padesát procent másla dovážíme,“ řekl. Pro spotřebitele je to podle něj ale dobře. „Pak jsou potravinářské sektory, které jsou vysoce konkurenceschopné, jako je pivovarnictví a pekárenství, tam je to v pořádku,“ řekl.

Mlékárny a producenti vajec potřebují podporu vlády

„Pokud vláda nepodpoří mlékárenský průmysl, producenty vajec, tak to pro české producenty bude představovat velký problém, aby prodali svoji produkci,“ podotkl Prouza. České potraviny budou podle něj pro lidi, kteří si to budou moci dovolit. Pro ty, kteří budou mít hlouběji do kapsy, budou levnější potraviny z dovozu a ve slevových akcích – aby si mohli dovolit pestrou stravu.

„I ti bohatší se dívají na to, jaké budou slevy na běžné komodity. Prostě běžné mléko, cukr, mouku, oleje, tam prostě pořád nevidí důvod utrácet úplně zbytečně, tam si raději počkají na slevu. Čili nedá se říct, že to je čistě o tom – mám hodně peněz, utrácím vždycky za plnou cenu,“ řekl Prouza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...