Ceny potravin

Máslo dál zdražuje. Od začátku roku jeho cena vzrostla o třetinu a podle předběžného šetření statistiků už v některých obchodech stojí 250 gramů skoro sedmdesát korun. Komplikace to může způsobit nejen domácnostem, ale také pekařstvím a cukrářstvím. Ceny rostou i u dalších mléčných výrobků.

Ceny potravin, které pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), v červnu oproti květnu většinou rostly. Celkově zdražilo deset ze třinácti položek, nejvíce brambory, bílý jogurt a jablka. Tytéž výrobky, za které si Češi v červnu připlatili ve srovnání s květnem, s výjimkou kmínového chleba stály více i oproti letošnímu lednu. ČSÚ o tom informoval na svém webu. Naopak meziročně ceny potravin podle zveřejněných dat spíše klesaly. Více než o pětinu zlevnily vejce, mouka a cukr. Ceny položek, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Potraviny by se měly podle vládního návrhu přesunout do levnější sazby DPH, místo patnácti procent by měla nová daň činit dvanáct procent. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se proto ve čtvrtek sešel se zástupci osmi velkých obchodních řetězců, kteří ho ujistili, že nižší sazbu promítnou do cen potravin. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková v Událostech, komentářích upozornila na to, že roli u cen potravin hrají také vysoké marže obchodníků či drahé vstupy. Kromě toho vyzvala k zavedení maximálních marží pro určité druhy potravin.

Indie s okamžitou platností zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Úrodu poškodily silné deště a ceny rýže se v Indii za poslední rok zvýšily o více než jedenáct procent. Opatření oznámilo ministerstvo pro ochranu spotřebitele, podle něhož se zákaz týká asi čtvrtiny celkového vývozu rýže z Indie. Někteří odborníci varují, že krok by mohl zvýšit světové ceny potravin podobně, jako tomu bylo v případě pšenice kvůli ruské invazi na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Schopnost komunikovat a naslouchat považuje nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) za svoji přednost. Je proto přesvědčen, že i když nemá s resortem mnoho zkušeností, dokáže se obklopit lidmi, kteří mu dobře poradí. V Interview ČT24 Výborný připustil, že jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) musel skončit kvůli svému stylu komunikace, který v důsledku politicky poškozoval jej i stranu. Tento styl se nyní podle nového šéfa resortu změní.

Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě lidovce Marka Výborného ministrem zemědělství. Ocenil jeho dosavadní politické zkušenosti. Více než odbornost bude podle něj potřebovat manažerské schopnosti domluvit konsenzus. Premiér Petr Fiala (ODS) po uvedení ministra do funkce na Výborném ocenil jeho vyjednávací talent a osobní vlastnosti. Někdejší předseda KDU-ČSL a expert na školství bez zkušeností se zemědělstvím nahradil v čele resortu stranického kolegu Zdeňka Nekulu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr to však odmítl, trh s potravinami v Česku podle něj opět funguje.

Pomoc potravinových bank vyhledává stále více lidí. Meziročně stoupl zájem až o 30 procent, jak pro Českou televizi uvedla Česká federace potravinových bank. Kvůli zdražování energií a potravin využívají služby i lidé, kteří dříve sociální pomoc nepotřebovali. Potravinové banky jsou ale teď téměř prázdné. Jejich sklady by měla pomoct zaplnit jarní potravinová sbírka, která se koná v sobotu 22. dubna. Do sbírky se zapojilo rekordních 1540 obchodů po celém Česku.

Stát zintenzivní kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády zmínil, že když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to podle něj projevit i ve zlevnění potravin. Kontroly by podle ministrů měly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky.

Horní část pražského Václavského náměstí v sobotu odpoledne zaplnili účastníci protivládní demonstrace s názvem Česko proti bídě. Svolala ji strana Právo Respekt Odbornost (PRO). Řada účastníků přinesla české vlajky nebo transparenty žádající demisi kabinetu Petra Fialy (ODS). Demonstrace začala ve 14 hodin a skončila krátce po páté hodině odpoledne. Po skončení akce se část účastníků přesunula k budově Národního muzea, kde žádali sundání vyvěšené ukrajinské vlajky. Policie je vyzvala k odchodu a následně 18 z nich pro neuposlechnutí výzvy zajistila. Fiala uvedl, že projevy na akci hovoří samy za sebe, není tak důvod to dále komentovat. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe obavy z chudoby, odsoudil ale násilné projevy v závěru demonstrace.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.