Francouzští farmáři zablokovali dálniční spojení se Španělskem a Belgií. Vláda jim slíbila ústupky

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Odbory vyzvaly k blokádám silnic v Paříži a okolí, aby zvýšily tlak na vládu premiéra Gabriela Attala, kterou farmáři obviňují, že pro ně nedělá dost. „Půjdeme přímo do Paříže, abychom zdůraznili náš hněv, naše stížnosti,“ řekl farmář Matteo Legrand.

Podle plánu, který viděla agentura Reuters, plánuje pařížská regionální pobočka odborového svazu zemědělců FNSEA postavit 11 zátarasů na hlavních trasách v okolí Paříže, včetně dálnic A6, A10 a A13. Francouzští zemědělci blokovali i francouzsko-španělské hranice. Protesty ovlivňují dopravu, která směřuje do Francie po španělské dálnici AP-7, která vede po pobřeží Středozemního moře. Denně tímto směrem projede asi 20 tisíc španělských kamionů.

Španělská národní federace dopravních sdružení Fenadismer uvedla, že některé španělské kamiony byly na hranicích vystaveny útokům. Španělský ministr zemědělství takové činy odsoudil. Organizace Fenadismer zveřejnila záběry, na nichž je podle ní španělský řidič kamionu nucen vyprázdnit z nádrže 20 tisíc litrů vína, a obvinila francouzské protestující z vandalismu a ničení zboží.

V pátek protestující zapálili budovu pojišťovny francouzských zemědělců Mutualite Sociale Agricole (MSA) ve městě Narbonne, které leží nedaleko francouzsko-španělské hranice, uvedl podle agentury Reuters místní šéf MSA.

Francouzská vláda zemědělcům ustupuje

V pátek odpoledne premiér Attal oznámil, že vláda upustí od plánů na snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely. Při projevu na farmě na balíku sena řekl, že „zemědělství dáme přednost před vším ostatním“.

Ministři financí a zemědělství, kteří se po dvou týdnech protestů snažili zmírnit napětí, dříve během pátku jednali s představiteli potravinářského průmyslu o spravedlivých cenách produktů – „prioritě číslo jedna“ pro zemědělce, kteří tvrdí, že trpí snahou vlády snížit spotřebitelské ceny.

„Ústřední otázkou jsou příjmy zemědělců,“ řekl po jednání ministr financí Bruno Le Maire a dodal, že vláda „zdvojnásobí“ své úsilí v prosazování zákona, jehož cílem je zaručit zemědělcům spravedlivé ceny.

Načítání...

Le Maire několik měsíců vyvíjel tlak na potravinářské giganty, jako jsou Carrefour a Danone, aby po fázi vysoké inflace snížily své ceny, čímž si vysloužil hněv zemědělců. V pátek však slíbil, že bude vůči potravinářským gigantům a supermarketům „nelítostný“, aby pomohl zajistit zemědělským producentům odpovídající finanční kompenzace.

Mnozí zemědělci ve Francii, která je největším zemědělským producentem v Evropské unii, tvrdí, že čelí rostoucímu tlaku ze strany maloobchodníků na snižování cen, což ohrožuje jejich živobytí. Zemědělské odbory si stěžují také na vládní daň na pohonné hmoty pro traktory, levný dovoz potravin ze zahraničí, nedostatečný přístup k vodě, nadměrnou byrokracii a ekologická pravidla.

3 minuty
Události: Protesty německých zemědělců
Zdroj: ČT24

Protesty zemědělců v Německu

V rámci protestů německých zemědělců zamířilo do centra Berlína dvě stě traktorů. „Dneska je velmi, velmi obtížné uživit se v Německu jako zemědělec,“ postěžoval si Dirk Peters, který vlastní farmu v Braniborsku.

Politici podle něj na zemědělce neberou ohled. Ve skladu mu leží přes tisíc tun pšenice, kterou prodává pod výrobní cenou. Od loňského září, kdy Evropská unie zrušila cla na dovozy z Ukrajiny, cena obilí klesla a klesá dál. „Opravdu mám strach, že naše obilí po příští sklizni nebudeme moci prodat za cenu, která by pokryla naše náklady,“ dodal Peters.

Němečtí zemědělci protestují od konce roku 2023, kdy vláda oznámila škrty. Desítky traktorů se do Berlína vypravily i v pátek. Také farma Dirka Peterse poslala do metropole své stroje. Německá vláda ustoupila a nebude od zemědělců vybírat daň z motorových vozidel, jak původně plánovala.

„Spolková vláda už žádné další ústupky zemědělcům dělat nechce. Na začátku února se bude v Bundestagu hlasovat o novém státním rozpočtu. Ten vládní škrty definitivně potvrdí,“ řekl zpravodaj ČT Pavel Polák. S většími protesty se podle něj chtějí zemědělci ozvat na podzim, až se bude sestavovat rozpočet na rok 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...