TÉMA

Gabriel Attal

Útoků na židy v Evropě přibývá, někteří migrují do Izraele

Válka v Gaze s sebou mimo jiné přinesla i novou vlnu antisemitismu v Evropě. Mnozí francouzští židé už se proto necítí ve Francii bezpečně. Očekává se, že se jich kvůli tomu letos ze země vystěhuje do Izraele třikrát víc než loni. Stejně prudce narůstá ve Francii i počet antisemitských útoků.
13. 9. 2024|

Macron dva měsíce po volbách jmenoval premiérem exministra Barniera

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.
5. 9. 2024Aktualizováno5. 9. 2024, 15:11|

Výbuch před francouzskou synagogou zničil auta a zranil policistu

Před synagogou ve francouzském letovisku La Grande-Motte nedaleko Montpellier výbuch a požár zničily dvě auta a zranily policistu. Úřadující premiér Gabriel Attal oznámil, že incident vyšetřuje národní protiteroristická prokuratura. Agentura AFP odpoledne s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování uvedla, že muž, jehož natočila kamera, když po výbuchu opouštěl prostor před synagogou, měl u sebe palestinskou vlajku.
24. 8. 2024Aktualizováno24. 8. 2024, 19:11|

Sabotáž poškodila optické sítě v šesti francouzských regionech

Šest francouzských departementů zasáhla v noci na pondělí sabotáž, při níž byly poškozeny optické sítě několika francouzských operátorů, jako jsou Free, Bouygues Telecom a SFR. Jednalo se o departementy Bouches-du-Rhône, Aude, Oise, Hérault, Meuse a Drôme, uvedla AFP s odkazem na policejní zdroje. Paříž, která je od 26. července do 11. srpna hlavním dějištěm olympijských her, nebyla zasažena.
29. 7. 2024Aktualizováno29. 7. 2024, 22:06|

Povolební Francie je stále v patové situaci a prezident Macron s řešením nespěchá

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.
13. 7. 2024|

Nejvíce mandátů získala ve francouzských volbách levice, nikdo nemá většinu

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.
8. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 22:20|

Macron odmítl demisi francouzského premiéra Attala

Francouzský premiér Gabriel Attal přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji odmítl, ponechal jej ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.
8. 7. 2024|

Francouzské volby nečekaně vyhrál levicový blok. Premiér Attal podá demisi

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.
7. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024, 01:55|

Francie míří k nejvyšší volební účasti za dekády. Levice v průzkumech posílila

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.
7. 7. 2024Aktualizováno7. 7. 2024, 18:39|

Ve Francii odstoupilo 218 kandidátů, aby podpořili síly proti Národnímu sdružení

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.
2. 7. 2024Aktualizováno2. 7. 2024, 19:29|

Ve Francii bodovala krajní pravice. Levice s centristy ji chce zastavit

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.
1. 7. 2024Aktualizováno1. 7. 2024, 21:59|

Končí Macronova éra, píše tisk

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
1. 7. 2024Aktualizováno1. 7. 2024, 11:54|

Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.
30. 6. 2024Aktualizováno30. 6. 2024, 23:30|

Francie v politickém chaosu vyhlíží předčasné volby

Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.
19. 6. 2024Aktualizováno19. 6. 2024, 19:51|

Úřady ve Francii stále pátrají po uprchlém vězni. Památku zabitých dozorců uctil i premiér Attal

Úřady ve Francii i dalších zemích už přes týden marně pátrají po uprchlém vězni i komandu, které mu pomohlo utéct. Auto, které převáželo drogového dealera, přepadli čtyři ozbrojenci na dálnici na severu Francie. Dva vězeňští dozorci přišli během útoku o život. Jejich památku ve středu uctil i francouzský premiér Gabriel Attal.
22. 5. 2024|

Paříž vyhlásila v Nové Kaledonii výjimečný stav. Chce obnovit „pořádek, klid a pohodu“

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.
15. 5. 2024|

Francouzská policie pátrá po vězni na útěku. Dva dozorci jsou po smrti

Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při úterním krvavém útoku na vězeňskou dodávku umožnili jeho útěk. Třicetiletý Mohamed Amra je pragmatik s vazbami na drogové podsvětí v jihofrancouzském Marseille, ačkoliv za drogové zločiny nikdy odsouzený nebyl, napsala zahraniční média. Odbory sdružující zaměstnance vězeňské služby kritizují úřady, že podcenily muže, který je podezřelý z organizování únosů a krádeží na dálku z vězení.
15. 5. 2024|

Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
14. 5. 2024Aktualizováno14. 5. 2024, 21:16|

Francie v reakci na protesty farmářů uzákoní potravinovou suverenitu

Francouzský premiér Gabriel Attal podle agentury Reuters oznámil, že země zapracuje do zákona zásadu „potravinové suverenity“, a představil další opatření, která mají potlačit nepokoje francouzských zemědělců, jež se mezitím rozšířily i do dalších evropských zemí. Attal dodal, že je potřeba více pracovat na řešení obav farmářů na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o dohody o volném obchodu.
1. 2. 2024|

Protesty francouzských zemědělců se přesunou do okolí Paříže. Potýkali se s nimi i někteří čeští dopravci

Zemědělci ve Francii pokračují v rozsáhlých protestech, navzdory slibům vlády, že upustí od zvýšení daní na naftu pro zemědělské účely. Farmářům vadí snižování výkupních cen i dovoz levných potravin ze zahraničí. To pocítili i někteří čeští dopravci, v pátek třeba z jednoho kamionu vyházeli rajčata. Nespokojení zemědělci zatím blokovali silnice hlavně na jihu země, od pondělka by se centrem protestů mělo stát okolí francouzské metropole. Ministr vnitra Gérald Darmanin nařídil policii, aby uskutečnila rozsáhlá ochranná opatření, nasazeno bude na 15 tisíc policistů.
28. 1. 2024Aktualizováno28. 1. 2024, 20:56|

Francouzští farmáři zablokovali dálniční spojení se Španělskem a Belgií. Vláda jim slíbila ústupky

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.
26. 1. 2024|

Francie si vyzkouší školní uniformy či čas na péči o děti pro oba rodiče. Macron uvedl novou vládu

Ve svém programovém prohlášení po jmenování nové vlády slíbil francouzský premiér Gabriel Attal jednotné školní uniformy, podporu porodnosti, nižší daně, boj proti radikálnímu islamismu i třeba větší pořádek ve francouzských městech. Odvaha, aktivní přístup a efektivita, řekl Macron o nové vládě.
16. 1. 2024|

Macronův úřad představil novou vládu, diplomacii povede europoslanec Séjourné

Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona oznámil složení nové vlády, v jejímž čele stane premiér Gabriel Attal. Novým ministrem zahraničí a evropských záležitostí bude dosavadní šéf liberální frakce europoslanců Stéphane Séjourné, který nahradí Catherine Colonnaovou. Šéfové některých resortů si své posty udrží: Bruno Le Maire zůstane ministrem hospodářství, Gérald Darmanin ministrem vnitra a Éric Dupond-Moretti ministrem spravedlnosti. Resort obrany dále povede Sébastien Lecornu. Attal bude mít nově v kabinetu také dvě ministryně, které patří ke konzervativní pravici a nikoli k Macronovu liberálnímu hnutí.
11. 1. 2024Aktualizováno11. 1. 2024, 22:23|

V čele nové francouzské vlády stanul Macronův „dobrý žák“ Gabriel Attal

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.
9. 1. 2024Aktualizováno9. 1. 2024, 15:22|