Gabriel Attal

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.

Úřady ve Francii i dalších zemích už přes týden marně pátrají po uprchlém vězni i komandu, které mu pomohlo utéct. Auto, které převáželo drogového dealera, přepadli čtyři ozbrojenci na dálnici na severu Francie. Dva vězeňští dozorci přišli během útoku o život. Jejich památku ve středu uctil i francouzský premiér Gabriel Attal.

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při úterním krvavém útoku na vězeňskou dodávku umožnili jeho útěk. Třicetiletý Mohamed Amra je pragmatik s vazbami na drogové podsvětí v jihofrancouzském Marseille, ačkoliv za drogové zločiny nikdy odsouzený nebyl, napsala zahraniční média. Odbory sdružující zaměstnance vězeňské služby kritizují úřady, že podcenily muže, který je podezřelý z organizování únosů a krádeží na dálku z vězení.

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Francouzský premiér Gabriel Attal podle agentury Reuters oznámil, že země zapracuje do zákona zásadu „potravinové suverenity“, a představil další opatření, která mají potlačit nepokoje francouzských zemědělců, jež se mezitím rozšířily i do dalších evropských zemí. Attal dodal, že je potřeba více pracovat na řešení obav farmářů na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o dohody o volném obchodu.

Zemědělci ve Francii pokračují v rozsáhlých protestech, navzdory slibům vlády, že upustí od zvýšení daní na naftu pro zemědělské účely. Farmářům vadí snižování výkupních cen i dovoz levných potravin ze zahraničí. To pocítili i někteří čeští dopravci, v pátek třeba z jednoho kamionu vyházeli rajčata. Nespokojení zemědělci zatím blokovali silnice hlavně na jihu země, od pondělka by se centrem protestů mělo stát okolí francouzské metropole. Ministr vnitra Gérald Darmanin nařídil policii, aby uskutečnila rozsáhlá ochranná opatření, nasazeno bude na 15 tisíc policistů.

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Ve svém programovém prohlášení po jmenování nové vlády slíbil francouzský premiér Gabriel Attal jednotné školní uniformy, podporu porodnosti, nižší daně, boj proti radikálnímu islamismu i třeba větší pořádek ve francouzských městech. Odvaha, aktivní přístup a efektivita, řekl Macron o nové vládě.

Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona oznámil složení nové vlády, v jejímž čele stane premiér Gabriel Attal. Novým ministrem zahraničí a evropských záležitostí bude dosavadní šéf liberální frakce europoslanců Stéphane Séjourné, který nahradí Catherine Colonnaovou. Šéfové některých resortů si své posty udrží: Bruno Le Maire zůstane ministrem hospodářství, Gérald Darmanin ministrem vnitra a Éric Dupond-Moretti ministrem spravedlnosti. Resort obrany dále povede Sébastien Lecornu. Attal bude mít nově v kabinetu také dvě ministryně, které patří ke konzervativní pravici a nikoli k Macronovu liberálnímu hnutí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Na dvou stovkách míst po celé Francii manifestovali v sobotu odpůrci covidových pasů, a to už sedmý víkend po sobě. Tentokrát se sešlo celkem 200 tisíc lidí, zhruba čtvrtina z nich v Paříži. Povinnost prokazovat se kompletním očkováním, negativním testem nebo proděláním nemoci při vstupu do veřejných interiérů platí do poloviny listopadu. Premiér Jean Castex ale nevyloučil prodloužení. V sobotu se protestovalo také v Německu a Itálii.