Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

126 minut
Francouzi hlasovali v prvním kole parlamentních voleb
Zdroj: ČT24

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Někdejší prezidentská kandidátka RN Marine Le Penová prohlásila, že „francouzský lid prakticky vymazal Macronův tábor“. „Rozhodující bude druhé kolo. Uvidíme, jestli země půjde směrem NFP, nebo se budeme věnovat malým antisemitským hnutím. Jordan Bardella má šanci získat absolutní většinu,“ zdůraznila Le Penová.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd upozornil, že mladý předseda RN Jordan Bardella slíbil stát se premiérem jen v případě, že jeho strana bude mít v parlamentu většinu.

Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.

„Osudové druhé kolo“

Macron vyzval voliče, aby ve druhém kole parlamentních voleb hlasovali proti krajní pravici. Jean-Luc Mélenchon z NFP prohlásil, že stáhne své politiky, pokud by se umístili na třetím místě, aby došlo k porážce kandidátů RN. Stejné opatření přijal i Macronův centristický blok, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.

V druhém kole bude v 250 až 300 obvodech souboj tří kandidátů, upozornil politický komentátor Petr Janyška s odkazem na agenturu Ipsos. „To je něco, co ještě v dějinách francouzských voleb nebylo,” zdůraznil vysoký počet tříčlenných klání.

Je otázka, jestli třetí nejslabší svou kandidaturu stáhne a podpoří jednoho ze silnějších politiků, dodal analytik. Nikdo nebude mít absolutní většinu ani po druhém kole, vyžadovalo by to úžasnou mobilizaci pravicových a krajněpravicových voličů, řekl ČT24 politolog Jacques Rupnik. „Rýsuje se osudové druhé kolo,“ míní.

„Většinový dvoukolový systém, zejména ve druhém kole, dává prostor pro taktizování, vznik různých příležitostných koalic. A jak říkají znalci francouzské politiky, často je to hlasování proti někomu, ne v něčí prospěch,“ přiblížil Obrovský.

Možná kohabitace

„Chci, aby prezident v případě kohabitace působil v zájmech Francie a respektoval ústavu,“ prohlásil Bardella a sám slíbil, že bude respektovat „rovnost, volnost, bratrství“.

Kohabitace je situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora, než je většina poslanců ve francouzském parlamentu.

„Ani jeden hlas nesmí připadnout Národnímu sdružení,“ prohlásil francouzský premiér Gabriel Attal. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu,“ dodal politik.

V projevu premiéra Attala bylo vidět člověka, který „se hlásí o své místo na slunci“, zatímco vliv Macrona je oslaben, míní analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. „Attal půjde výš a bude dynamičtější,“ dodal.

Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.

Konečná volební účast v prvním kole francouzských voleb se bude pohybovat mezi 67,5 procenta a 69,5 procenta, napsala agentura Reuters během nedělního odpoledne s odkazem na francouzská média. Jde o nejvyšší účast za desetiletí. Před dvěma lety přišlo k urnám 47,51 procenta voličů.

9 minut
Studio ČT24: Volby ve Francii komentuje Jan Šmíd
Zdroj: ČT24

Volební místnosti byly otevřené do 18:00, ve velkých městech mohli voliči hlasovat o dvě hodiny déle. Francouzi žijící v zahraničí již hlasovali elektronicky v průběhu týdne.

4 minuty
Zprávy ČT24: Předčasné parlamentní volby ve Francii
Zdroj: ČT24

Hlasuje se v 577 jednomandátových okrscích. Kandidát získává pětiletý mandát už v prvním kole, pokud obdrží více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Jinak následuje druhé kolo mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...