Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Nahrávám video

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Někdejší prezidentská kandidátka RN Marine Le Penová prohlásila, že „francouzský lid prakticky vymazal Macronův tábor“. „Rozhodující bude druhé kolo. Uvidíme, jestli země půjde směrem NFP, nebo se budeme věnovat malým antisemitským hnutím. Jordan Bardella má šanci získat absolutní většinu,“ zdůraznila Le Penová.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd upozornil, že mladý předseda RN Jordan Bardella slíbil stát se premiérem jen v případě, že jeho strana bude mít v parlamentu většinu.

Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.

„Osudové druhé kolo“

Macron vyzval voliče, aby ve druhém kole parlamentních voleb hlasovali proti krajní pravici. Jean-Luc Mélenchon z NFP prohlásil, že stáhne své politiky, pokud by se umístili na třetím místě, aby došlo k porážce kandidátů RN. Stejné opatření přijal i Macronův centristický blok, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.

V druhém kole bude v 250 až 300 obvodech souboj tří kandidátů, upozornil politický komentátor Petr Janyška s odkazem na agenturu Ipsos. „To je něco, co ještě v dějinách francouzských voleb nebylo,” zdůraznil vysoký počet tříčlenných klání.

Je otázka, jestli třetí nejslabší svou kandidaturu stáhne a podpoří jednoho ze silnějších politiků, dodal analytik. Nikdo nebude mít absolutní většinu ani po druhém kole, vyžadovalo by to úžasnou mobilizaci pravicových a krajněpravicových voličů, řekl ČT24 politolog Jacques Rupnik. „Rýsuje se osudové druhé kolo,“ míní.

„Většinový dvoukolový systém, zejména ve druhém kole, dává prostor pro taktizování, vznik různých příležitostných koalic. A jak říkají znalci francouzské politiky, často je to hlasování proti někomu, ne v něčí prospěch,“ přiblížil Obrovský.

Možná kohabitace

„Chci, aby prezident v případě kohabitace působil v zájmech Francie a respektoval ústavu,“ prohlásil Bardella a sám slíbil, že bude respektovat „rovnost, volnost, bratrství“.

Kohabitace je situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora, než je většina poslanců ve francouzském parlamentu.

„Ani jeden hlas nesmí připadnout Národnímu sdružení,“ prohlásil francouzský premiér Gabriel Attal. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu,“ dodal politik.

V projevu premiéra Attala bylo vidět člověka, který „se hlásí o své místo na slunci“, zatímco vliv Macrona je oslaben, míní analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. „Attal půjde výš a bude dynamičtější,“ dodal.

Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.

Konečná volební účast v prvním kole francouzských voleb se bude pohybovat mezi 67,5 procenta a 69,5 procenta, napsala agentura Reuters během nedělního odpoledne s odkazem na francouzská média. Jde o nejvyšší účast za desetiletí. Před dvěma lety přišlo k urnám 47,51 procenta voličů.

Nahrávám video

Volební místnosti byly otevřené do 18:00, ve velkých městech mohli voliči hlasovat o dvě hodiny déle. Francouzi žijící v zahraničí již hlasovali elektronicky v průběhu týdne.

Nahrávám video

Hlasuje se v 577 jednomandátových okrscích. Kandidát získává pětiletý mandát už v prvním kole, pokud obdrží více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Jinak následuje druhé kolo mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.