TÉMA

Nová lidová fronta

Ve Francii odstoupilo 218 kandidátů, aby podpořili síly proti Národnímu sdružení

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.
včeraAktualizovánopřed 21 h hodinami|

Ve Francii bodovala krajní pravice. Levice s centristy ji chce zastavit

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.
1. 7. 2024Aktualizovánovčera v 21:59|

Končí Macronova éra, píše tisk

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
1. 7. 2024Aktualizováno1. 7. 2024, 11:54|

Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.
30. 6. 2024Aktualizováno30. 6. 2024, 23:30|

Extremisté zleva i zprava soupeří o Francii. Hrozí pat

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.
29. 6. 2024|

Kampaň ve Francii vrcholí. Vláda bez extremistů nevznikne, uvádí průzkumy

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.
25. 6. 2024|