Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.
Nejvíce mandátů získala ve francouzských volbách levice, nikdo nemá většinu
Ve francouzských volbách zvítězila levice (zdroj: ČT24)
Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak dalších 146. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance Nupes, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K ní se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku.
Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI). Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 zákonodárců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak osmadvacet. Dalších devět poslanců bylo zvoleno za komunistickou stranu a několik mandátů připadlo na představitele dalších organizací či nezávislých.
Oslabení prezidentského tábora
Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Společně díky zvolení 148 poslanců. Další dva zákonodárce této aliance hlasující zvolili už v prvním kole na konci června. Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 zákonodárců. Mimo alianci Společně získalo mandát dalších nejméně dvanáct provládních poslanců.
Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty přitom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších sedmatřicet poslanců však získalo v prvním kole. I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 18 křesel by mělo připadnout spojencům RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.
Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových zákonodárců.
Analytik: Naprostý šok
Vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu Filip Nerad označil výsledek voleb za „naprostý šok“. „Toto nepředpovídal žádný z průzkumů v posledních dnech ani týdnech. Za jasného favorita bylo považováno Národní sdružení a řešilo se pouze to, zda dosáhne na většinu. S vítězstvím krajně levicové koalice opravdu nikdo nepočítal,“ prohlásil v pondělí ráno pro ČT24.
Analytik Filip Nerad o výsledku voleb ve Francii (zdroj: ČT24)
Dodal, že výsledek hlasování představuje pro zemi velkou nejistotu, protože není jasné, kdo dokáže sestavit většinu a povede novou vládu. „Prezident Macron ještě nevystoupil a předpokládám, že má od večera velmi zamotanou hlavu a promýšlí různé scénáře. Ale povedlo se to, o co Macronovi a stranám od středu nalevo šlo, tedy zabránit vítězství Národního sdružení Le Penové,“ popsal analytik s tím, že o funkci předsedy vlády už si řekl krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, kterého ale Macron do premiérského křesla „nebude chtít pustit“.
Stávající premiér Gabriel Attal krátce po uzavření volebních místností avizoval, že v pondělí podá demisi. Tu ale Macron kolem poledne nepřijal a předsedu vlády naopak požádal, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd ráno před devátou hodinou upozornil, že už v noci spolu jednali členové Nové lidové fronty, rokování se protáhlo až do tří hodin. Další schůzky jsou v plánu i v průběhu pondělka. „Jednání budou velice složitá, je to skutečně patová situace. Nyní nelze ani předvídat časový horizont, v němž by měla být nová vláda jmenována,“ sdělil Šmíd s tím, že ústava v tomto ohledu na Macrona nijak netlačí a prezident tak může čekat.
Zpravodaj ČT Šmíd o povolební situaci ve Francii (zdroj: ČT24)
Doplnil, že zatímco Mélenchon bude chtít kabinet s velmi levicovým programem, umírněnější socialisté naopak tvrdí, že je třeba se spojit s Macronovými centristy. Připomněl, že prezident výsledek hlasování dosud veřejně nekomentoval, podle Šmída nejspíš proto, že čeká na dohodu mezi politickými bloky či na návrh toho, kdo by se mohl stát novým premiérem. Jednání ale mohou trvat týdny, během nichž může nadále vládnout stávající kabinet, dodal zpravodaj. Dopoledne konstatoval, že Macron je díky výsledku voleb „znovu ve hře“, ale musí respektovat rozhodnutí voličů a složení Národního shromáždění.
Šmíd uvedl, že úspěch Mélenchonovy Nepodrobené Francie, která je velmi silně propalestinská, může být problémem pro židovskou komunitu. „Mélenchon odmítl říci, že Hamás je teroristická organizace, v této situaci není pozice Židů úplně snadná, zvláště pokud by role této strany nabrala na obrátkách,“ nastínil Šmíd.
Dopoledne analytik Nerad konstatoval, že u dosud poměrně kritizovaného vyhlášení předčasných voleb Macronem se ukazuje, že to „ve finále“ nebyl až tak chybný krok. „Macron musí hledat cestu, jak poskládat funkční koalici a zároveň se s vysokou pravděpodobností vyhnout spolupráci s Mélenchonem, který necílí na nic jiného než na rozbourání všeho, čeho prezident doposud dosáhl,“ nechal se slyšet Nerad.
Analytik Nerad z Českého rozhlasu o povolební situaci ve Francii a nové europarlamentní frakci (zdroj: ČT24)
Prezidentův tábor by podle něj mohl z levice spolupracovat se socialisty, přičemž jde o model, který už je z minulosti otestovaný. „Problémem je, že nebudou mít dostatek hlasů,“ zdůraznil analytik s tím, že podobně by tomu bylo při spojení s tradiční pravicí, tedy s Republikány.
Klidné léto, žertovali komentátoři
Jediné jasně dané datum po volbách je první zasedání nových poslanců, které ústava stanoví na druhý čtvrtek po volbách, tedy na 18. července. Nikde však není dáno, jak rychle musí prezident jmenovat nového premiéra ani jeho vládu. Komentátoři na stanici BFM TV v žertu řekli, že by Macron klidně mohl Francouzům dopřát klidné léto a nový kabinet jmenovat až po olympijských hrách, které letos hostí Paříž. Také Attal prohlásil, že zůstane v čele kabinetu tak dlouho, jak to bude pro chod státu nutné.
I když žádný z politických bloků nezíská v Národním shromáždění většinu, může vládnout. Macronův tábor po posledních volbách měl jen 246 křesel a přesto dva roky vládl díky jednáním s partnery o jednotlivých normách nebo s pomocí článku 49.3 ústavy, který dává vládě možnost zákon prosadit bez hlasování v parlamentu. Kabinet tento článek od posledních voleb použil třiadvacetkrát, což část veřejnosti nesla velmi nelibě.
K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.
Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření klubů nových. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců. Například deník Le Monde v pondělí ráno uváděl, že Nová lidová fronta získala 182 mandátů, Společně 168 mandátů, RN se spojenci 143 mandátů a Republikáni 45 mandátů.